Hlavní prostor uvnitř budovy

Waru

Už byli před dveřma. Pozoroval je. Byli celkem velké. Nevěděl, co bude za nima, takže s epřipravoval na všechno možné. Ještě se otočil. Chvilku vypadalo, že si to rozmyslí. Ale nerozmyslel. Otočil se. Tak nějak se nebál....Co ho může potkat. Odsuzující pohledy všech lidí a na ty je zvyklí. Třeba po něm začnou něco házet...na to je též zvyklí a na nadávání...na to taky. Takže ho už nic nemohlo překvapit. Otočila se na mě ještě a on kývl. Pak otevřela dveře a on vyšel za ní.

Reina

Nahlédla opatrtně dovnitř. Vstoupila jen kousek za dveře a porozně si rozhlížela velký prostor před sebou s několika stoli a několika mági z cechu. Někteří znali jí, některé znala ona. K jejímu údivu tu byl klid. Žádný křik, hádky ani rvačky. Ale to nebylo to jediné, co tu chybělo. Ani její chlupatý přítelíček nebyl nikde v dohledu. Oddechla si a postoupila dál do velké místnosti. Někteří mágové se jen tak ze zvědavosti obrátili, aby zjistili, za čí příčina se otevřeli dveře. Ale pak dál pokračovali ve svých rozhovorech s jinými. Reina prošla největší uličkou mezi stoly a dostala se na druhou stranu prostoru. Zárověň se po celou dobu rozhlížela, jestli někde neuvidí mihnout se modrý kožíšek, ale kde nic, tu nic. Na druhé straně udělala totéž, co skoro při každé její zastávce. Obrátila se čelem zad a čekala, až jí dožene Waru.

Waru

Vešla jen kousek dovnitř. On by stál ve dveřích a tak se dostal vedle ni. Díval se do země. Nechtěl, aby se s pohledem s někým setkal. Jenže pak opatrně začal zvedat pohled. Byla to místnost. Kde byli stoli + nějací mágocé zřejmě z cechu. Nic se tu nedělo. To na něj zapůsobilo tak, že je to tu tak obviklé. Pár mágů se na ně podívalo. Reinu zřejmě poznali, ale jeho ne. Neviděl žádného vlka, o kterém mluvila. Zřejmě byl venku, jak mu předtím popisovala. Pak vyšla a on za ní. Ani nedutal. Jeho dech byl klidný, stejně tak i tep jeho srdce. Kráčel opatrně za ní a doufal, že ho nikdo nezastaví. To už byli na druhé straně místnosti. Už byl u ní. A kam teď řekne tiše.

Lich

Keď som vstúpil tak som takým krokom plným istoty zamieril rovno k baru. Pohľadom som pri tom prebodával každého jedného týpka ktorý sa mi priblížil na dohľad. Nechcete sa niekto byť? je tu až príliš veľký klud. Pomyslel som si mierne ironicky až som sa pod šálou musel pousmiať. Len som si to zamieril priamo k barpultu kde som sa len posadil a s takým veselým elánom som poprosil toho mága ktorý to tam zrovna obsluhoval aby mi nalial niečo veľké a osviežujúce ^^

Lich - Obsluha u baru byl namísto normální ženské obsluhy z nějakého náhlého nevysvětlitelného důvodu nějaký chlápek. Na rameni měl sice značení cechu, ale nikdy jsi ho tu ještě neviděl. Na nováčka ale nevypadal. Ať vypadal, jak vypadal, tvému přání mile rád vyhověl a šoupl ti po pultu půlitr s čímsi neidentifikovatelným. Pak pokývl, aby jsi se neupejpal a napil se.


Reina

Rozhlédla se ještě jednou po místnosti a stolech a vším, dokonce pohledem zabloudila zpět ke dveřím a vedle nich i k tabuli s misemi. tady očividně není. Poznamenala a podívala se na Warua. Je možnost, že bude venku a tak bychom mohli zabít dvě mouchy jednou ranou! Napadlo jí. I když trochu váhala. Shin málokdy býval za cechem, ale za zkoušku nic nedají. A šli by tam tak jako tak. Proto se obrátila a ukázala směr. Tudy. Dostaneme se zase ven. Na venkonvín pozemek cechu. Oznámila a bez ohlédnutí už vyšla danou cestou pryč.

Waru

Rozhlížel se všude kolem. Už tak nějak ukoukal, kde co je, Tabule s misema a pod. I nějaký bar, nebo co to bylo. Stoli, židli a lidi ...mno, víc vidět nepotřeboval. Promluvila a on se na ni otočil. Kývl. Pravda řekne. Měl už opravdu celkem žízeň a nevěděl, co s tím. Napít se do nějaké fontánky ... to by ho lidi hnali, jak to znal. Pak ukázala nějaký směr. Čekal, až vyrazí a šel za ní. Cestou se ještě díval po okolí, aby si to pořádně prohlédl. Ale bylo mut o divné...opravdu je tady jen kvůli vlkovy?

Lich

Už som sa tešil ako sa napijem tej lahodnej tekutiny no po tom som sa zarazil. Pohár.. pohár? šepol som trocha vykoľajene a po tvári mi stiekla anime kvapka. Uhm.. gomeenasai ale eh, nemáš slamku? alebo tak? spýtal som sa trocha vystrašeným pohľadom páč piť z pohára znamenalo odhaliť svoju tvár a to pre mňa bola predstava neznesiteľnej hrôzy a zdesenia ^^.

Lich - Barman se na tebe podíval s přihmouřenýma očima, ale pak kývl a otičil se k tobě zády s tím, že asi hledá něco, čím by tvé žádosti vyhověl. Po chvíli přišel k tobě a přinesl ti přesně to, oč jsi žádal. Položil na pult a dal si ruce křížem. Nejspíš čekal, až se konečně napiješ.

Lich

Josh josh arigatoo ! zasmial som sa po čom som si zobral tú slamku, strčil som ju do tekutiny a druhý koniec som si strčil niekde pod šálu. Keď sa mi dostala až do pusy tak som sa len tak blažene zatváril a aj na to že to bola slamka som to dosť rýchlim spôsobom začal nasávať.

[Lich - Barman se líbezně pousmál, když vyděl, jak ti chutná. Chuť tvého nápoje totiž nebyla obyčejná. Byl to barmanův speciální kotejl a nikdo neví z čeho. I když, někdy je lepší to nevědět. Jakmile jsi se napil, stačila mu ta podívaná a zase šel dál štrachat něco za sebou.

Lich

Keď som dopil ten jeho drink tak som si tak slastne povzdychol a na chvíľu som sa musel pousmiať. Následne som však znova zvážnel, postavil som sa a svižným krokom som vyšiel do vyšších poschodí budovy cechu, z jedného z okien sa mi podarilo vyliezť na strechu, po nej som stúpal vyššie a vyššie až kým som nenašiel miesto ktoré bolo vysoko, a zároveň sa tam dalo aj sadnúť. Pohodlne som sa usadil do takého tureckého sedu. Prstom som si stiahol šálu z tváre ku krku páč som bol v tom že tu nikto nebude a začal som si plnými dúškami užívať čerstvý vzduch a jemný vánok ktorý mi udrel do tváre. Krvavo červenými očami som sa zahľadel niekam do neprítomna a začal som uvažovať a spomínať, rozmýšľať a podobne.

Lich - Pod tebou jsi mohl sem tam slišet výkřik, ale jen vzdorovný, co se týče diskuze. Ležel jsi totiž na střeše a to je přímo nad zakázaným patrem budovy, kde sídlí mimo jiné i mistr a několik S mágů. Nemusím ti doufám ani připomínat, co by se stalo, kdyby tě tu někdo našel, protože by si myslel že jsi tu, aby jsi odposlouchával rozhovory mistra s ostatními. Ale jelikož si byl tichý jako myška, nikdo si tě prozatím nevšiml, kromě pár barevných ptáčků, co poletovali sem a tam v tvém dohledu.

Lich

Počul som nejaké hlasy, sám som ich moc nevedel priradiť no bolo mi viac než jedno o čom sa tam dole bavia, len som sa na strechu tento krát natiahol, šálu som si len jemne položil na ústa, zavrel som oči a nechal som sa unášať svojou fantáziou a tými najbludnejšími predstavami. Nakoniec som sa nevedomky ocitol v takom polospánku, z ktorého ma však vedel vyrušiť hocijaký hlasnejší zvuk.

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi" -> Budova cechu]

Ako pomaly "kráčal" on, tak šla pomaly ona za ním. Keď vošli do budovy, zastavila sa a obzerala sa okolo seba. Bola si celkom dosť neistá a už sa bála až tu na ňu vybehne ten Archangel. Ani nevie čo to presne je. Už si myslela, že podľa mena je to anjel, ale keď Yoshi ukázal na pelech, tak už si taká istá nebola. Potom sa pozrie späť na Yoshiho ako si tam popíja pivo a poďakuje jej za liečenie. Eeto.. nič som nespravila.. Povie a sklamaná zo svojej moci sa pozrie na zem. Myslela si, že dokáže naozaj liečiť, ale asi naozaj nie. Potom teda s povzdychom vykročila viac do budovy a obzerala sa okolo seba. Tak takto vyzerá cech zvnútra.. Už to bolo dlho, čo videla naposledy budovy zvnútra.

Max

Právě leštil utěrkou nějaké poháry, které se jenom leskli pod každým dalším tahem a pak je uklízel do polic za sebou. Vzal do ruky další a obrátil se na Yoshiho. Kdo ví. Ale nejspíš bude v druhém patře. Je tam dost známých lidí odsud. Dneska se tam asi děje něco důležitého, všechny je svolal mistr. A tak nám tu zbyli tamhle ta banda líných povalečů a ještě pár dalších, co se vrátili z misí. Ostatní jsou prostě pryč. Vysvětlil mu, než se k nim snesl Archangel. Prohlédl si ho a poslechl a pak uklidil další naleštěný pohár do skřínky.

Lich - Jenže nějaký ten hlasitější zvuk, který tě měl údajně probudit, se ne a ne ozvat. Dokonce i zpívající ptáčci nad tebou přestali poletovat. A tak bylo ticho, než jsi zaslechl na střeše jakési otřesy. Někdo po ní běžel, ale nebyl to nikdo dospělí, při nejmenším, protože to zas tak nedunělo. Než jsi se ale stihl pořád ně probrat, ovanul tě vítr, který se vířil kolem běžící věci a zase byla ten tam.

Tomomi Yuffie
[První patro]

Pomaly sa otáčala okolo seba a pousmiala sa, následne sa pozrela na Yoshiho, ktorý sa snažil niečo v ruke vytvoriť. Sledovala to, a keď videla, že sa mu to rozpadlo, tiež si povzdychla. Pozorovala ho ako pije a potom sa na ňu pozrel. Nad jeho otázkou, či ostane dlhšie, sa začala znova obzerať. Je tu príjemná atmosféra, ktorú som už dlho nezažila.. ale.. Zastavila sa a pozrela sa naňho. Vie, že tu nebude môcť ostať navždy. Musí nájsť otca aj toho druhého S-mága, aby mohla nájsť svoju sestru. Inak nebude môcť pokojne spať, ani teraz nemôže. Dlho sa už nepozrela na seba do zrkadla. Vypadala teraz ako zombí s tými kruhmi pod očami a bola bledá. Špinavá až dosť, takže by si o nej niekto mohol myslieť, že je bezdomovec. Pevnejšie si chytila batoh na chrbte, pretože už ju začínalo bolieť telo. Mno.. možno nachvíľu.. Povedala nakoniec a vtom sa niečo pri nej zjavilo. Nadskočila, keďže to nečakala, a pozrela sa na to miesto odkiaľ šla ta žiara. Stál pred ňou nejaký vlk a čuchal smerom k nej a dokonca prehovoril! Nechápavo zamrkala a naklonila sa viac k nemu. Ešte nemám tak silnú schopnosť, aby som rozumela zvieratám.. naozaj hovoríte? Alebo to počujem iba ja? Opýta sa a potom sa vystrie a ťapne si po čele. Aká nezdvorilosť. Eeto.. dostala som sa sem dierou v stene u vás pri bazéne a Tsuki-san ma sem priviedol.. a taktiež.. ...hľadanie nových informácii o cechu Black Wind a o S-mágovi Saburovi. Pustila sa do vysvetľovania, ale poslednú vec si povedala v hlave.

Lich

Keď sa ozvali tie otrasy, a ja som cítil ako strechou niekto bežal tak som náhle otvoril oči. Človek sa ani nevyspí.. kedy chce.. zašomral som si mrzuto pri čom som si jednou rukou pridržal voľne položený šál na mojej tvári. Prešiel som do sedu a pozrel som sa smerom kde som typoval že mieril ten niekto, pochyboval som že to bol niekto dospelí no aj deti vedia byť nebezpečné !.

Tomomi Yuffie
[První patro]

Keď dopovie jej posledné slová, dá si pramienok vlasov za ucho a sklopí zrak k zemi. Potom ten vlk znova prehovoril a znova sa pozrela naň. S-mág.. tí sú naozaj silní. Prehovorí potichšie a potom nakloní hlavu do strany. Taka? To je nejaký ďalší vlk? Opýta sa opatrne a potom si niečoho všimla nad ňou. Pozrela sa tam a troška poodstúpila, pretože si myslela, že jej to padá na hlavu a pozerá sa na to razítko. Potom sa pozrela na toho vlka zarazene. Značka cechu? Právoplatná členka? Opakovala po ňom a pozrela sa na to razítko neisto. Potom sa otočila bokom k Yoshimu a pozrela naňho tiež neistým pohľadom. Po chvíli sa otočila späť k Archangelovi a povzdychla si. Ja si nie som istá, či tu vôbec ostanem.. Tsuki-san ma sem doviedol..a ja.. proste.. Začala hovoriť, ale nevedela ako vetu dokončiť tak len rozhodila rukami s kývnutím ramenami.

Reina
[První patro]

Kratšími ladnějšími pomalejšími krůčky procházela přes chodbu, která je předtím dovedla do parku a tentokrát dovede bez pochyby do hlavní místnosti. A opravdu dovedla. Netrvalo totiž dlouho a oběma nohama stála na podlaze tohoto již zmiňovaného prostoru. Po dobu, co šli si stále hlídala, zda je Waru za ní a nemá v plánu se někam vypařit. V duchu doufala, že ne, protože by jí to nehorázně zklamalo. V místnosti se však začala porozhlížet. Nic se nezměnilo, pořád stejní lidé, možná trochu porozházení a pořád žádné boje. A taky tu neviděla svého vlka. Namísto něj ale vlka cechu. Myslela tím Archangela. Počkala, až k ní Waru došel a ukázala na vlka u baru. To je Archangel. Může tě přijmout do cechu, když se rozhodneš zůstat. Oznámila mu.

Waru
[První patro]

Šel za ní. Rozhlížel se kolem sebe. Byla to ta chodba, kterou šel předtím. Zase jde do té hlavní místnosti, kdo ví, jak to bude. Měl na zádech a na tváři pečetě, které vyřazují temnou magii. Ty pečetě byli totiž ze zakázané magie, kterou by zřejmě nikdo v tomto cechu použít nemohl, kvůli tomu, že to je legální cech. Byl rád, že má tu košili a přes to nic nešlo znát. Už byli na místě. Ale stejně .... jestli mě dohoní lovci, budu možná muset odejít. řekne tiše. Je možnost, že to slyšela, ale s tím si nebyl jist. Nic se nezměnilo od doby, co tu procházel předtím. Všiml si nějakého jiného vlka. Nijak ho nezaujal, ale díval se na Reinu. Kývl. A co mám jako dělat. řekne a pohlédne z Reiny na toho vlka.

For Archangel: Nemůže nijak vycítit jeho magii, protože není mág. A ani nemůže cítit tu magii z pečetí díky té košili. Nemůže prostě poznat, co je zač.

For Yuffie: Když si byla blízko Warua, mohla si slyšet 3 šepoty. Jeden byl takovíí klidný, lidský. Bylo mu rozumět něco ve smyslu "Todle bude zajímavé". Druhý hlas byl zlý a spíše, jaksi, že vrčel. Bylo mu rozumět "Zabít ..zabít" a třetí hlas, byl takový temný a zlý. Nebylo mu rozumět přesně co říká, prostě takový temný a zlý šepot.

Reina
[První patro]

Trochu překvapeně se na tebe zadívala, jak jsi se zmínil o něčem jako "lovcích". Snažila se v hlavě prolistovávat svůj slovník, jestli se třeba jen nepřeřekl nebo ona nepřeslechla a nebylo to úplně jiné slovo. Ale tenhle mužík pro ní představoval dost záhad na to, aby i to co řekl, nebyla nějaká halucinace. Pořád zatřásla hlavou, aby se dostlala z pomyslných listů slovníku a podívala se k baru. Jediné... rozhodnout se... Neobrátila se na tebe, nýbrž popošla trochu vpřed. Stát se členem cechu nebo.... ...odejít. Poslední slovo si dopověděla v duchu, protože nechtěla aby to slyšel a přistoupil na druhou možnost. Jen poklesla hlasem a v duchu zadoufala...