Prostor za budovou cechu

Waru
[Bazén - Park "Tenshi" - Budova cechu]

Na ty slova pouze kývl. Neptal se dál. Zajímalo ho, kolik zvědavích lidí bude a hlavně, jak daleko si dovolí zajít, aby zjistili, kdo je. Pak se na něj podívala. Viděl, že ji zajímá, proč se zastavil, ale proazím to nechal být. Pak pokrčila rameny. Pak změnila pohled a dívala se před sebe. Vypadalo to, jakoby opět hledala cestu, ale to doufal, že to tak není. Protože si cestu pamatoval i on, i když sem šel poprvé. Vyšel za ní. Prošel za ní stejně, jako předtím a směr byl jasný ...do budovy cechu. Když stáli u vchodu, zarazila se. On se zastavil a díval se na její záda. Pak vešla dovnitř do chodby. On tiše za ní a čekal, co bude dál.

Waru
(Park Tenshi)

Vyšel ven. Měl ji v náručí a stál tam tak. Díval se po okolí. Uviděl jednu lavičku, která byla pod stromem. Pomalu ji tam položil a hlavu a pak si sedl vedle ní. Nechtěl, aby měla hlavu na opěradle a tak ho něco uvnitř přimělo, aby si dal její hlavu na stehno. Jenže udělal chybu, že se nad ní nahnul moc a pach krve byl tak silnější, než předtím. Jeho oči se rozzářili. Ale jakmile byla její hlava na jeho stehni, pohlédl mimo. Nechtěl, aby viděla ty jeho oči, i když už je nejspíš viděla. Todle způsobilo to tvé udzravování? Toho kluka. zeptal se. Stále se na ni nemohl podívat, protože by pak nemusel ovládnout toho upíra. Vyndal z kapsy bílí kapesník a podal ji ho. Byl starý, ale bylo vidět, že ještě nepoužitý. Byl krásně čistý a byl lemovaný krajkama. Na jendom cípu bylo vyšité "Waru". To totiž dostal od své matky do kolébky. Todle byla jediná památka po ní. Po otcovy nic nemá.
Utři si tu krev řekne klidně. Měl sice znát menší rozzrušení v hlase a to bylo kvůli tomu, aby se udržel při své vůli. Šepoty mezi tím stále pokračovali. Ty dva byli tiché, ale ten jeden se stále smál a něco říkal. Nesrozumitelné slova, jakoby to byl cizí jazyk.

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi"]

Nechala sa ním niesť a ešte sa pozerala na to ružovovlasé dievča, ktoré na nich pozeralo. Keď vyšli von, pozrela sa smerom na stromy. Spomenula si, že odtiaľ prišla. Počuje znova tie šepoty od stromov, ale skôr ju stále znepokojujú tie zvuky, ktoré počuje od toho chlapca, ktorý ju nosí v náručí. Pozrela sa naňho, videla znova tie jeho oči. Možno sa ho na to opýta, keď prestane chodiť. Položil ju na lavičku, sadol si vedľa nej a jej hlavu si položil na svoje nohy. Tým mala veľmi dobrý výhľad na jeho tvár, takže ho tak sledovala. Nad nám sa rozprestierala koruna stromu. Chvíľu bolo ticho. Vzduch vial po parku a rozhojdával konáre stromov. Každý by počul len lenivé šustenie listov, ale Yuffie počuje rozhovory, ktorým aj tak nerozumie. V tom tichu započula hlas toho chlapca, ktorý sa pozeral do strany. Áno, keď použijem veľa magickej moci. Odpovie mu a pozrie sa na kapesník, ktorý jej podáva. Zobrala si ho do ruky, a keď chcela poďakovať, všimla si tej výšivky. Predpokladala, že to je jeho meno, aj sa naňho hodilo. Tá zmena očí sa vám deje často, Waru-san? Opýta sa opatrne po chvíli ticha a trocha sa pomrvila na stoličke. Nebola si úplne istá, či je to jeho meno, ale za pokus to stálo.

Waru
(Park Tenshi)

Slyšel listy stromů, jak šustí ve větvích a jinak bylo ticho. Krásné ticho, které bylo okolo něj. Sice slyšel tlukot jejího srdce a dech moc dobře, ale nijak se tím neznepokojoval. Jenže se stále držel. Doufal, že upírské smysli co nejdřív přestanou být takový. Třeba to bylo jen chvilkové...kdo ví. Pak na ni ale pohlédl, když promluvila o té magii. Zapoměl, proč měl vlastně hlavu stranou v tu chvíly. Chvilku se na ni díval a pak ji dal opět stranou, trhavým pohybem. Vypadalo to, jako by si to po chvilce uvědomil. Zajímavá magie, když dokáže způsobit toto. Ale není nebezpečná? řekne. Možná todle bylo u mágů typické, když použijí moc magické energie, ale to on nemohl vědět. S mágy se potkal jen zde ve městě. Zřejmě ta dívka byla mág a tato je tedy taky. Asi. Znal jen lovce. Ostré věci a pušky... to ho pronásledovalo a on to moc dobře věděl. Co když jednou vtrhnou do cechu ... a. Nechtěl si nic představovat. A navíc ho vytrhli z myšlenek její slova. Už měl v plánu říct. "Jen když jsem dlouho nepil krev" ale včas se zastavil. Záleží jak kdy...někdy to ovládnu a někdy ne. řekne a dá hlavu trochu stranou, že mohla vidět tu zář z jeho očí. A jak víš mé jm... řekne a pak se úplně otočí a dívá se ji do očí. Uvědomil si, že jeho jméno je na tom kapesníku. Stále se na ni díval. Byla docela daleko, takže to bylo v pořádku. Nevadí ti tyto oči? dodá a chystal se opět otočit pohled stranou.

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi"]

Pozerala naňho skúmavo. Keď už sú tu sami, tak by jej možno povedal, čo je zač, ale celkom o tom pochybuje. Mno, ako pre koho. Mágiu, ktorú ovládam ja, je dosť nevídaná. Nebezpečná je podľa toho ako ju použijem Povedala a privrela troška oči. Ani ona nevedela všetko o svojej mágii. Je to trošku nepríjemné, ale keď sa snažila zistiť niečo o nej hocikde, nedozvedela sa nič. O mágii, ktorú má ona, nikde nie je nič napísané. A kedy to neovládnete? Čím sa to vyvoláva? Začne sa ho pýtať, využíva trošku tej jej bezmocnosti, takže ju určite zhodiť zo seba nemôže, to by ju neniesol von, aby toho bol schopný. A utiecť a nechať ju samú.. to by tiež neurobil, možno. Takže má možnosť, z neho vytiahnuť to, čo sa dá. Nie, nevadí. Povie a pousmeje sa. Potom sa tak zamyslí. Vy asi nie ste obyčajný človek, však? Opýta sa ho opatrne a začne ho skúmať, ale len tak pohľadom. Možno jej povie, čo je zač, možno nie. Za pokus to stojí, ona sa nijak neurazí, teda možno. Zavrie na chvíľu oči, zdvihne ruku k svojej hlave a začne si pretierať prstami čelo. Nie je na tom až tak strašne, stačí si chvíľu odpočinúť na čerstvom vzduchu, opláchnuť tvár vodou a vypiť pohár vody. To ju postaví zase na nohy. Eeto, Waru-san? Mohla by som vás o niečo poprosiť? Dokážem sa dostať dokopy aj sama, len potrebujem aspoň vodu na povzbudenie. Nemohli by ste mi, prosím, doniesť pohár vody? Opýta sa ho znova opatrne. Nechcela byť taká, že si z neho robí sluhu, ale naozaj potrebovala vodu na to, aby sa dokázala postaviť na nohy.

Waru
(Park "Tenshi")

Díval se bokem. Pak slyšel nějaké zašramocení, jenže než se stačil podívat nahoru, promluvila. Poslouchal její slova. Zajímavé. řekne klidně a zvedne hlavu. Byl tam nějaký modrý ptáček. Něco tam stavěl, zřejmě hnízdo. Takže si vlastně jediná, co ovládá tuto magie. Aspoň, si se s nikým jiným nesetkala. Promluvil. Stále sledoval toho ptáčka. Ten se podíval dolů a když uviděl, jak se na něj dívá s těma žlutýma očima, tak odletěl. Magie promluví si tiše, sám pro sebe. Na něco se zeptala. Třeba se to časem Dozvíš se to časem...možná. řekne. A když znáš mé jméno, tykej mi. Je to pro mne a věřím, že i pro tebe pohodlnější. řakne a rozhlédne se kolem. Pousmála se. Nečekal to. Někdo na ni zírá s takovídlema očima a ona se usmála. Stále se na ni díval. Kývl. Ne, nejsem. Nejsem hlavně člověk, i když možná mi v žilách koluje nějaká ta lidská krev z předešlé generace mých rodičů. řekne úplně v klidu. Byl tu klid a rád si takovídlech věcech s někým popovídá. Povídat si jen se zvířatama, to už člověka omrzí. Něco tě na mě zajímá že? Už předtím si se na mě tak zadívala. řekne v klidu. Jenže už se na ni nedívá a pohlédne směrem, kde byl bazén. Pak promluvila. Kývl. S tím pohárem by byl problém a rozhodl se to vyřešit následovně. Pomalu ji vzal za ramena a posadil ji. Počkej tu. řekne a vstane. Dojde k bazénu, kde si vyhrne rukávy. Odhalí jednu jizvu, co měl an ruce. Tu velkou jizvu. Nabral vodu z bazénu. Pak šel k ní. Bohužel, vím co je to pohár, ale nevím, kde ho sehnat. řekne klidně. Při tom si mohla všimnout té jizvy. Nevěděl, jestli to přijme. Vodu z dlaní. Neprotekla ani kapička, držel ty ruce pevně u sebe.

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi"]

Prikývne len na jeho slová a viac o svojej mágii mu nič nehovorí. Potom jej odpovedal na jej otázku jedným z najotravnejších spôsobov. Ona ale neodvrkla, len sa pousmiala. Aha, asi sa len moc pýtam. Povedala a potom zvrtela hlavou. Nie, je neslušné tykať niekomu koho nepoznám. Odpovedala mu a pozrela sa do strany. Tak ju to učila matka, vlastne jej za to vždy dala po zadku, keď odvrkla alebo nevykala nejakému človeku starší ako ona. To sa jej chlapci smiali, pretože niektorí boli starší a ona im vykala, ale neodišli bez dobre lekcie, že Yune by sa smiať nemali. To je vlastne asi jediná zdvorilá vec, ktorú ovláda. Keď ľudí pozná už lepšie a má ich za priateľov, tak už taká milá nie je. To sú proste také jej dve povahy. Najskôr je milá a keď sa s niekym spriatelí, už je normálna. Teda u seba to tak hovorí, že je normálna, pretože prvý raz je troška hanblivá a bojí sa, že povie niečo zle. Samozrejme, že to tak neplatí vždy, niekedy je už normálna aj od začiatku. Potom znova k nemu otočila hlavu. Tak vyzeráte ako človek. Ale ja mám pocit, že sa vás báť nemusím. Povedala a potom sa zamyslela či mu to povie, ale nakoniec sa rozhodla, že áno. Mám takú zvláštnu schopnosť už od malička, vďaka nej môžem počuť šepoty zvierat a prírody. A od vás som ich počula hneď tri.. zvláštne. Od ľudí nepočujem šepoty a už nie vôbec tri. Povedala potichu. Potom ju chytil za ramená a posadil ju na lavičku. Zatiaľ, čo bol preč, sa pozrela na svoje ruky a začala ich otvárať v dlane a zatvárať v päsť striedavo. Takto to robila stále dokiaľ neprišiel. Zdvihla k nemu hlavu a pozrela sa na jeho ruky. Aha, to je v poriadku. Povedala s úsmevom a natiahla ruky k jeho rukám. Opatrne si priložila ruky k ústam a vypila vodu z nich. Potom sa naňho usmiala. Arigato Povedala a pustila mu ruky. Nebola práve najčistejšia, ale postačila. Skúsila sa potom postaviť. Stačilo len toto a už bola jakž-takž v poriadku. Mno, chodiť viem, takže myslím, že už sa môžeme vrátiť. Povedala a vykročila smerom k cechu, ale potom sa zastavila a obzrela sa smerom naňho. Chcete sa vôbec vrátiť, Waru-san? Opýta sa ho a čaká na jeho odpoveď. Vlastne túto otázku si vlastne položila aj sama sebe.

Waru
(Park "Tenshi")

Díval se do předu. O to nejde. Jen asi nejsem připraven říct, co jsem zač. Ale až o tom budu chtít mluvit, dozvíš se to jako první, dobře? řekne. Ano, ještě se mu zdálo, že není připraven. Ještě nechtěl říct nikomu, co je zač, ale jestli se stane členem cechu, dlouho nevydrží to tajit. Pak promluvila. Byla slušně vychovaná, o tom neměl pochyb. Natáhl ruku. Waru řekne klidně. Kdo ví, zdali se mu představí, když nevidí jeho tvář. Uslyšel něco z cechu. Jeho sluch byl lepší a tak slyšel, nějaké rozrušení, že se tam všichni uklidnily. Už neslyšel hlasy, jako předtím. Sice jim nerozuměl, ale bavili se spolu. Nyní slyšel pouze jeden hlas, asi k nim promlouval. Pak promluvila ta dívka. Ano, vypadám jako člověk. Vídám svůj obličej někdy ve vodní hladině, když se myji. řekne klidnějším tónem. Kývl. Ano, mě se bát nemusíš. Nikdy jsem neublížil člověku ...pokud jsem nebyl vyprovokován. Už se to pár krát stalo. řekne a natáhne jednu ruku. Sleduje ji. Těmahle rukama už prošlo pár životů, jenže za to mohli ONI! To oni to v něm probudili. Pak dal ruku zpátky k tělu. Mluvila. Říkala mu nyní velice zajímavou věc. Nebyl nijak zaražen, věděl, že sou tři, jen se ten třetí, projevil pouze jednou. Takže, to určitě ještě víc utvrzuje v to, že nejsem člověk. řekne, jakoby s náznakem humoru. Kývl. Ano, sou tři. To je správný počet. řekne. Tři stvoření řekne si sám pro sebe. Pak odešel od ní, pro tu vodu. Poděkovala. To je v pořádku. řekne. Postavila se a udělal pár kroků. Na něco se ho zeptala, přemýšlel. Asi ano. řekne tiše a vyrazí za ním. Měl ve tváři zamyšlený výraz, ale ten nyní nemohla vidět.

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi" --> Budova cechu]

Prikývne s úsmevom Tak dobre, beriem vás za slovo. Povedala a potom k nej natiahol ruku a predstavil sa. Ona sa k nemu otočila, tiež mu podala ruku, otvorila pusu, že to chcela povedať, lenže uvedomila si, že by povedala svoje pravé meno ako predtým u Yoshiho. Chvíľu len tak stála a pozerala naňho, že nevedela, čo povedať. Tomomi Yuffie Povedala nakoniec a vydýchla si, že sa nepomýlila. Potom mu ruku pustila a počúvala ho ďalej. Vyprovokovaný? Eh, tak to ste nemali moc milých ľudí vo svojom okolí. Mňa provokovali v dectve chlapci a tí neodišli bez príučky. Povedala a pousmiala sa. Potom sa pozrela po okolí a potom späť naňho. Pristúpila k nemu bližšie a zavrela oči. Chcela vedieť či tie šepoty nebude počuť zreteľnejšie, ale nejako ani nie. To by si musela sadnúť a meditovať pri ňom, aby zistila, čo hovoria, ale to by bolo príliš divné. Otvorí oči a zdvihne hlavu k nemu. To možno, ale stále vypadáte ako človek. Povedala a potom od neho poodstúpila a usmiala sa. Tak dobre, ideme. Povedala, otočí sa a kráča späť do cechu. Po ceste mu ešte podala ten kapesníček čistý. Toto vám ešte vraciam. Povedala a cestou do cechu už ďalej mlčala.