Most (Tai, Waru, Maiya)

Waru

Prohlížel jsem si tu kočku, která pak odběhla. Vzdychl jsem si Takže budeme utíkat za kočkou a tou myšlenkou jsem se pobavil. Rozhlédl jsem se kolem a když jsem uviděl, že nikdo okolo není, pohlédl jsem před sebe. Tak, budeme utíkat řekl jsem a rozběhl jsem se, skočil jsem do vzduchu a ve vzduchu jakoby semnou plášť splynul a já se proměnil v černého vlka. Byl větší než jakýkoliv vlk a navíc ta barva, černá jako sama nicota. Mohu vás svést jestli chcete, na mých zádech je místa dost řeknu jaksi jemně a vyrazil jsem pomalu za kočkou.

Tai

Chvilku kočku pozoruje. Je pěkná, ale kdyby mluvila, bylo by to ještě hustější, než to, že je navigátor! vyhrkne. Po té se Waru promění a on se na něj zadívá. Ou jéééééééé.... Tý vole, to je hustý, ty jsi drsnej kámo, jako drátěnka! Ou jé, tý vole to chci taky umět... Nejsem tak drsnej jako Waru.... To je špatný! Ou jééé a čumí na Warua. A pak ho doběhne.... Hele, a máš blechy? To by bylo cool.... Ou jééé...

Maiya

To nás vážně povede kočka? Pohlédnu udiveně na kočku, když v tom se mi do zorného pole dostane Waru. Ovšem v trochu jiné podobě, něž jsem ho doteď viděla. On se změnil... ve vlka? Zastavím se a pozorně ho sleduji s pusou dokořán. Svést nás? To nemyslí vážně? Doběhnu kluky a podívám se na Warua. Svést se na tobě? To nepřipadá v úvahu... Jsi kámoš, ne jezdecké zvíře. Řeknu trochu roztřeseným hlasem. Nebylo na mě poznat, Zda se mi hlas klepe strachem, nebo zda jsem jen trochu mimo z toho, jakou na sebe převzal Waru podobu.

Waru

Pohlédl jsem na Taie. Ne, blechy fakt nemám řekl jsem a dál jsem kráčel za kočkou. Poté jsem se jakoby usmál, idyž to z jejich pohledu nevypadalo jako úsměv. Maiyo, toho se nemusíš bát, mě to nevadí, aspoň si tak lépe protáhnu záda řeknu a vrátím polohu hlavy zpět. Poté začala zrychlovat Naskočte, ať ji neztratíme zavrčím a začal jsem taktéž zrychlovat, dokud jsem neběžel.

Tai

Já na tebe nemůžu! Ty ten meč neuneseš! Váží přes 90kg! jekne na Warua a běží za nima. To je v keckách tohleto, Ou jé, kdybych si na něj sed, tak se i s Maiyou prolomí, takhle si vedle nich akorát můžu hodit sprinta, jako největší magor všech cest! a chytne se na hlavu a začne se cuchat Ghezzzzzz nenáším ten svůj milovaný meč!!!! Ou jééé!!!! a pak mu něco projede hlavou Hele Waru a co frisbee? Taky ho chytáš? Slyšel jsem, že i vlci aportují!!! Ou yeaaah!

Maiya

Že tobě to nevadí... mě to vadí! Prohodím k němu udýchaně. Přesto, že se je snažím dohnat, nacházím se dost pozadu. Ale nijak mi to nevadilo. Bylo mi jasné, že tímhle tempem budu brzy vyčerpaná a budou na mě muset čekat. Ale na záda Waru mě nikdo nedostane!

Waru

Pohlédl jsem na Taie. Já jsem popřípadě vlk, né pes řeknu s menším zavrčením a běžím dál. Sledoval jsem Maiyu, která vypadala, že toho má plné kecky. Zpomalil jsem a dostal jsem se za ní. Poté jsem nabral rychlost a skrčil jsme se ve chvíli, kdy jsem do ní měl narazit. Skončila mi na zádech, kde se ihned chytla. Nepouštěj se řeknu a běžím i s ní na zádech.

Tai

Měl tvrdý výcvik, tak stíhá naštěstí Warua, ale kdo ví, jak dlouho. No do prkenýho záchoda! Ta taška je těžká! Ou jéééé kdo by řekl že spodní prádlo a dva chleby + minerálka budou těžký jak slon! A běží dál. Připadám si jak kráíček FooFoo po tom co natočil svůj první hit a honil ho dav rozzuřených fanoušků že kopíruje! Děs!

Maiya

Ne! Počkej! Co to děláš?! Optám se ho naštvaně. Bylo pozdě. Dřív, než si to uvědomím se nacházím na zádech Warua. On není normální! Byla bych bývala seskočila dolů, ale při této rychlosti jsem se obávala o svůj život a tak mi nezbývá nic jiného než se pohodlně usadit a chytit. Tohle ti neodpustím!

Waru

Aspoň si z toho běhu trochu odpočneš řeknu a běžím dál za mickou. Neměj mě to za zlé a nyní jsme byli na kopci a tam byl stařík. Šli jsme k němu. Pouze jsem pomalu kněmu došel a do té doby jsme pokyvoval hlavou. Zakous jsem se do toho provázku. Nechtěl jsem se proměnit, ale věděl jsem, že se brzo budu muset přeměnit zpět a to s emi vůbec nechtělo. Byl jsem v této podobě rád, protože se mě většina lidí bála. Jenom přeci tak obrovský černý vlk... nevěstil nic dobrého. Občas se za ním vydali i lovci, který se ho snažili zabít, jenže vždy neúspěšně.

Tai

Ou jééééé... Brej den panééé... a chytne se provázku. A jestli nás to přemístí tak to bude mega hustý! Takovejch hustejch věcí poslední dobou, to za chvilku všechno můj mozek už nepobere a hodí Fatal Error. Ou jééé.. to by nešlo... a čeká co se stane dál...

Maiya

Nešla jsem na misi, abych si odpočívala. Odvětím ještě trochu naštvaným hlasem. Před námi se náhle zjeví nějaký stařík. Zdravím. Konečně se mi naskytla příležitost k tomu, abych mohla opustit Waruovi záda a tak z něho jedním pohybem seskočím. Trochu nejistě se chytnu provázku a čekám, co se bude dít dál. Jen doufám, že teď nepůjdeme takhle za sebou jako mateřská škola na výletě.

Maiya

Najednou ucítím zvláštní pocit a než se nadám, stojím v nějaké opuštěné uličce uprostřed mě neznámého města a během chvíle je pryč i kouzelný dědeček, který nás sem přenesl pomocí provázku. Takovýhle přenos jsem zažila poprvé a tak není divu, že se mi z toho zatočila hlava. Rychle se opřu o zeď jednoho z domů, abych neskončila na zemi. Vidět mě tu někdo cizí válet se na zemi v opuštěné ulici, jistě by si myslel, že jsem to trochu víc přehnala s pitím. Poté pohlédnu na kluky. Eh... kam, že máme jít? Optám se a trochu zmateně se začnu rozhlížet kolem sebe.

Waru

Poté se to seběhlo velice rychle a byli jsme ve městě. Tímto městem jsme už procházel. Podíval jsem se na toho dědka a pak jsem pohlédl na Taie a Maiyu. Zvedl jsem packu Myslím, že říkal, že máme jít tudy a pomalu jsem se vydal tím směrem. Pohlédl jsem na Maiyu To portování je strašné že? řekl jsem a pak jsme pohlédl opět dopředu. Neplánoval jsem se proměnit zpět, bylo mi jedno, co si mě lidé pomyslí.

Tai

Protáhne se. To byla příjemná cesta. řekne s úsměvem. Akorát nechápu, proč nenapsali rovnou, že ten most je v Royalu, měli by jsme o problém míň. a povzdychne si. Po té se podívá na Maiyu. V pohodě? zeptá se ustaraně. A po té koukne na Warua A myslím, že Waru má pravdu s tím kudy jít, pokud si pamatuji dobře...

Maiya

Strašné... příšerné to je! Mohl nás aspoň upozornit. Postěžuji si a pohlédnu na Taie. Jo, jsem v pořádku. Přenos ještě nikoho nezabil. Pousměji se a pomalými kroky zamířím stejným směrem, jako Waru. Trochu mě překvapilo, že se neproměnil zpět. Doufám, že nás lidé kvůli tomu nenapadnou. Pomyslím si a pohlédnu kupředu.

Waru

Kráčel jsem pomalu tím směrem. Kdyžtak má určitě Tai v tom svém archivu GPS navigaci a jdu dál. Sledoval jsem cestu. Jak myslíte, že nemají zdejší lidé rádi tvory jako já? řeknu tázavě a zpomalím. Zastavil jsem se vedle Maiyi Kdyžtak jsem tvůj přerostlej hafan a šel jsem ji u nohy.

Maiya

Rozhlédnu se okolo nás. Někteří lidé na nás, přesněji spíš na Warua, koukali trochu vyděšeně, někteří jen vyjeveně koukali. Neřekla bych, že by ses jim v téhle podobě nelíbil. Spíš bych řekla, že na to nejsou zvyklí. Hlavně se neměň zpátky. Poslední větu pronesu tak tichým hlasem, aby ji slyšel jen on a přitom ho podrbu za uchem tak, jak se to dělá u psů. Pohledy těch lidí mě trochu znepokojovali. Před námi se najednou zjeví vlakové nádraží. Jdeme vážně správně? Nejsem si jistá, zda ten stařík mluvil něco o nádraží. Pohlédnu tázavým pohledem na Warua a pak na Taie. Teď by se nám navigace hodila.

Tai

Má ruce za hlavou a vesele si kráčí a lidi kolem ignoruje, jelikož nechápe, co je na Waruovi tak děsivého. Ou jé, začínám mít hlad... a začne snít o roštované pečínce a bramborách u ohýnku. Pak o nějakém tom wuřtu, až z toho málem začne slintat. Ale jeho mňam myšlení přeruší monstrózní pohled na nádraží. Víš, Maiyo, taky si nejsem jistý, zda mluvil o nádraží... Ale... A nasaje vůni jídla... Nemáte taky hlad? Určitě nás sem zavedli žaludky! GPS kdyžtak mám! Ou jéééé.

Waru

Nechával jsem se drbat za uchem. Vnímal jsem vše okolo, hlavně pohled lidí. Neboj se Maiyo, neproměním řeknu tiše. Vzpoměl si na časy, kdy v tédle podobě zůstal i týden v kuse. Došli jsme k nádraží. Rozhlédl jsem se kolem. Hmm, taky nám mohl říct, kam máme dojít řekl jsem s vrčením. Poté otočil hlavu a všiml si, jak na něj nějaké dítě mává, jenže přiběhla jeho matka a popadla ho, poté oba zmizeli uvnitř domu. Nic se nezměnilo řekl jsem si a pohlédl jsem na Taie, který měl hlad. Klidně se běžte najíst, já počkám venku řekl jsem klidně a pohlédl jsem k místu, odkud šla ta vůně.