Zapomenuté uličky

Lich

Hmm.. už som spal aj na horších miestach.. zaškeril som sa ironicky pri čom som si poriadne prezeral miestnosti pred sebou, tie pavučiny som viac menej ignoroval a len som ich spred seba dával dole, aj keď som sa do nejakej náhodou zaplietol tak som to bral v klude a s nadhľadom. Pomaly som zamieril dopredu a nakukol som tiež do miestnosti kde som z mojejho bývalého postavenia nemohol vidieť.

V místnosti nalevo jsi mohl poznat něco jako obývací pokoj. Až na to, že byl sem tam natrhnutý gauč, či sedačka, byla vyšoupnutá většina šuplíků, rozbitá okna, potrhané záclony - pokud nebyli již spadlé na zemi - a rozbité sklo televize. Uprostřed místnosti byl taky menší koberec, který nepokrýval celou podlahu, ale jen asi dvě čtvrtiny z ní. Na něm byla opadaná barva ze stropu a taky jedno z prken. Taky ze stropu. I když na levé straně této místnosti bylo okno, na pravé se nacházel potrhaný závěs, který asi taky sloužil jako dveře.
V levé místnosti byla jasně od prvního pohledu kuchyně. Na zemi několik rozbitých skleniček a talířů. Na lince bylo spadlá jedna ze skříněk a z ní to asi všechno vypadalo. Tady bylo prachu snad nejvíc v celém domě. Okno tu bylo taky vysklené a střípky byli všude na podlaze. U stěny stál stůl. Uhm, tedy on už nestál ale předtím jistě ano! A pak tu bylo spoustu dalšího harampádí.

Lich

Prezeral som si dom pri čom som sa stále mierne uškŕňal. Taký bordel, vyzerá to tak že tu dlho nikto nebol.. hmm.. zamumlal som si pre seba po čom som si poriadne zívol až som sa omylom nadýchol prachu a začal som hrozne kašlať. Keď kašeľ ustál tak som si na tvár znova radšej natiahol šálu a vydal som sa na horné poschodie domu, ani som nečakal že by som tu niekoho našiel no človek nikdy nevie.

Když jsi začal stoupat po schodech, začali pořádně skřípat prkna, ze kterých byly udělány. Navíc se trochu rozkynklaly a pod tebou se na jednom schodě dokonce prkno i zlomilo. Ale nic se ti nestalo.
Vyšplhal jsi se nahoru, odkud jsi si mohl prohlédnout modrou oblohu, neboť zde chyběla pěkná část střechy a když už tu nějaká byla, byly to většinou jen trámy a ještě k tomu už zjevně shnilé. Podlaha tu taky nebyla zrovna nejlepší. Skřípala při každém nášlapu ještě víc než schody a bylo v ní dost děr od chybějících prken. Moc věcí na druhém poschodí nebylo. Jen opět několik dveří. Jedny byli přímo proti poschodí. Dveře vysel na rámu jen tak tak a za nimi byla jen malá místnůstka. Ani jsi myslím nemusel hádat, co to za místnůstku bylo, když tam na zdi bylo pověšené umyvadlo....

Lich

Heem.. žeby koniec? pff nebezpečná budova.. zašomral som potichu po čom som sa opatrne pozrel na jeden okraj druhého poschodia, na dosť častiach chýbali steny a ja som usúdil že viem kde je v tomto dome asi najpevnejší bod a teda aj opora zvyšku z toho čo zo stavby zostalo. Ešte by sa tu niekto mohol zabiť, radšej to zničím.. snáď ma za to starý nezmláti.. pousmial som sa po čom som jedným skokom vyskočil na okraj trámu budovy po tom som pomaly zoskočil dole na ulicu no ešte pred tým sa mi v ruke vytvoril magický kruh. Blood magic: Shot šepol som pri čom som jednu krvavú strelu poslal priamo na oporu celého domu, teda myslel som si že sa po zničení toho miesta zrúti, aspoň to horné poschodie.

Už jak při způsobu, jakým jsi se dostal z druhého poschodí, se dům až děsivě naklonil a po tom, jak jsi se odrazil od trámu, se přelomil a zřítil na podlahu druhého patra, které náraz a tíhu na shnilých popraskaných prknech neudrželo a prasklý trám takto dopadl až na zem v prvním patře přímo do obýváku přes sedačku. A k tomu jsi vyslal bůh ví co proti bodu, co držel dům ještě nějakou záhadou stojící. Jakmile došlo ke kontaktu tvého vyslaného kouzla a domu, všechno proběhlo rychle. Najednou se ze země zdvihl obrovský mrak prachu s neuvěřitelnou ranou. Jak prach ustoupil, dům v něm byl sesypaný k zemi. Sálo ještě pár zdí, tedy spíš to, co z nich zbylo. A z pod sutin domu vybíhávaly krysy, aby si našli novou skrýš.

Lich

Len som sa od domu odvrátil. Bože čo ma to zase napadlo? prebehlo mi hlavou pri čom som si len poupravil šálu okolo úst. Ešte som na zrútený dom hodil jeden pohľad po čom som sa vydal ďalej po uliciach týchto tu zapomenutých uličkách. Vlastne som mieril von z nich, nevedel som k čomu by mi bola ďalšia dlhšia prechádzka po týchto nepredvídateľných uliciach a tak som zamieril späť do budovy cechu.