Vodopád štěstí (Ayaka K., Lich)

Lich

Keď Ayaka prešla dverami tak som ich za ňou zavrel a po tom som sa postavil po jej pravom boku. Etoo.. hmm.. vyšlo z mojich úst pri čom mi mozog pracoval na plné obrátky. Pôjdeš za mojím hlasom či.. ťa mám chytiť za ruku? šepol som trocha zahanbene pretože som nevedel ako na to zareaguje a celkovo mi to prišlo trocha blbé takto sa jej niečo vypytovať.. myslel som to však dobre a tak som dúfal že to nebude mať moc negatívny ohlas s jej strany. Z môjho hlasu tiež bolo počuť že som hodne "nervózny".

Ayaka

Já se tě chytím... Až vyjdeme z města, postačí mi, když tě uslyším... Ale tady ve městě je příliš hluku. Rukou nahmatám ve vzduchu Liche v místě, odkud šel jeho nervózní hlas, a chytnu se. Na tohle jsem byla zcela zvyklá. Ačkoliv mi není zrovna příjemné to, že mě musí i cizí lidi vodit do různých částí města, na výběr nemám a tak není divu, že jsem si po tak dlouhé době na tohle zcela zvykla. Můžeme vyrazit. Prohlásím a čekám na Liche, až vyrazí kupředu. Bylo na mě znát, že jsem trochu nejistá. Není se čemu divit. Vždyť je to moje úplně první mise!

Lich

Ayaka ma chytila za rameno pri čom som sa cítil trocha nesvojo no len som pomalšie vyrazil smerom k radnici. Hmm.. takto blízko som pri sebe nemal dievča už.. už.. hmm.. odkedy sa to stalo. Pomyslel som si pri čom som pohľad uprel na Ayaku a mierne som sa pousmial.. snáď s ňou budem vychádzať.. prebehlo mi ešte hlavou no nejak som sa na ňu zapozeral a hlavu som si treskol o nejakú tabulu ktorá mi ako naschvál stála v ceste.. zavrávoral som zopár krokov späť a chytil som sa za hlavu. Ksoo.. zahundral som si pre seba a znova som teraz už obozretnejšie kráčal smerom k radnici.

Ayaka

Konečně jsme vyšli. Po chvíli byl však slyšet tvrdý náraz o něco kovového. Pousměji se. Jak tak vidím, nejsem jediná, kdo je tu slepý. Když se to tak vezme, tahle věta zněla docela vtipně. Jsi v pohodě? Optám se. Měl by jsi koukat spíš na cestu, než po holkách. Máš teď zodpovědnost za dvě osoby. Pronesu a dál kráčím kupředu.

Lich

Heem.. som v poho. Povedal som takým mierne zahanbeným hlasom a napravil som si šatku na ústach aby pretože mi pomaly začala zliezať.. gomeen skúsim dávať väčší pozor aj keď.. popravde ma dosť rozptyľuješ. Zaškeril som sa no po tom som sa mierne zasekol pretože sa moja veta dala vysvetliť viacerými významami. Už tam budeme.. zahovoril som rýchlo a pred nami sa začala vynárať radnica.

Ayaka

Určitě jsi v pohodě? Pro jistotu se optám ještě jednou, ačkoliv vím, že je v pořádku. Popravdě mě dost rozptyluješ. Zarazila jsem se. Hlavou mi při téhle větě proletělo tolik myšlenek, až to hezké není. Naštěstí to zamluvil informací, že už jsme se dostali k radnici. Nevěděla jsem, že je radnice tak blízko.

Lich

Josh.. odpovedal som smerom k Ayake pri čom som pohľad pre tentokrát radšej nechal pred sebou že by som zas do niečoho nenarazil. Teda.. aspoň myslím že je to radnica.. dodal som mierne neisto a išiel som vpred až kým sme nedorazili k nej, ehm.. mám .. zaklopať? či.. stačí vstúpiť? šomral som si popod nos a rozmýšľal som čo by sa asi tak patrilo.. polovicu života som sa takýmto budovám a mestám vyhýbal.. niekedy mám pocit že na "slušné" správanie treba maturitu.. prebehlo mi hlavou a stále som sa len tupo pozeral na dvere. Ehm.. Ayaka-chan? patrí sa zaklopať.. či? tam máme rovno vstúpiť? spýtal som sa a pod plášťom som druhou rukou nahmátaval papier s misiou.

Ayaka

Trochu se nad touhle otázkou zarazím. No, tady můžeme normálně vstoupit, kanceláře nejsou hned za těmi dveřmi. Napřed by měla nejspíš být nějaká chodbička, přijímací kancelář či sekretářka nebo něco podobného a pak až teprve lidi z radnice. Odvětím. Přišlo mi zvláštní, že se ptá na něco takového. Nahmatám před sebou dveře a kliku a pomalu otevřu dveře, poté do nich vstoupím.

Lich


Hem.. vyšlo z mojich úst keď otvorila dvere a ja som len čakal kedy vstúpi dovnútra, po tom som vošiel za ňou a zatvoril som za sebou dvere.. pohľadom som začal sliediť po vnútrjašku budovy no nehľadal som človeka u ktorého si máme zobrať mapu, teraz som hľadal skôr po istej "tabuli" .. bol som zvedavý či to prišlo až sem, ak hej tak som mohol mať menší problém ale bol som si stopercentne istý že som svoju tvár nikomu neukázal takže by to zas taký problém nemal byť. Pri tom som bol až podozrivo ticho a Ayaku aj misiu som na chvíľu úplne vypustil z hlavy.

Lich

Keď som zazrel svoju tvár len o niečo mladšiu tak som si mierne povzdychol, tak čo.. aneki.. hladáš ma? prebehlo mi hlavou pri čom som sa mierne usmial a strhol som plagát s mojou tvárou a lepšie som si prezrel odmenu, po tvári mi stiekla anime kvapka a ja som si radšej šatku na vlasoch natiahol hlbšie do očí.. ako aj šál ktorý mi zakríval okrem očí zvyšok tváre. ono to stále stúpa.. zašomral som si a po tom som podišiel k tej dievčine, Dobrý.. mám tu dve ehm.. veci, najprv túto misiu, prišiel som si po mapu.. podal som jej papier s misiou a po tom som trocha zneistel, a potom ešte etoo.. chcel by som vedieť či máte nejaké bližšie informácie k tomuto, kde by sa mohol nachádzať a tak.. dodal som ešte a podal som jej tiež plagát s mojou tvárou.

Ayaka

Jakmile vstoupím dovnitř, chytím se opět Liche. Zamíříme do jedné místnosti. Dobrý den. Pozdravím, když za námi klapnou dveře. Poté jen poslouchám, co říká Lich a nijak se do toho nemotám.

Lich

Len som ticho prikývol a zobral som si od nej mapu, tú aj s mojim "portrétom" som strčil niekde pod bundu a pohľad som uprel na Ayaku.. chvíľu som len rozmýšľal no po tom som si povzdychol a vybral som sa von z budovy. dovi.. zašomral som pri odchode a dával som pozor aby sa mi Ayaka nestratila.

Ayaka

Po krátké chvíli vyjdeme z radnice. Čekala jsem, že nám dají více instrukcí. Odvětím trochu překvapeně. Doufám, že máš orientační smysl, jinak se určitě někde ztratíme. Ztratit se někde uprostřed lesa nebo v horách se slepou holkou by nemuselo být zrovna příjemné. ty toho... tu osobu na tom papíře znáš? Netuším sice, o co jde, ale když jsem zaslechla od té ženy slova "masový vrah", trochu mě zamrazilo. Kam vlastně máme jít? Dodám ještě po chvíli, abych byla aspoň trochu v obraze.

Lich

Jedným okom som stále sledoval Ayaku a hodne som rozmýšľal pred tým než som jej odpovedal. Ideme k "vodopádom šťastia", budeme sa však musieť prebojovať cez temný cech, je tam niekoľko mágov ranku E a jeden ranku D.. Povedal som potichu pri čom som bol taký zamyslený že si to musela všimnúť aj ona. Išli sme ďalej smerom ktorým ukazovala mapa von z mesta a ja som stále rozmýšľal nad jej otázkou či toho niekoho poznám.. ako to mám povedať? prešlo mi hlavou a po tom som sa pozrel na Ayaku, poviem ti o tom.. keď vyjdeme z mesta.. v ňom by to mohlo byť nebezpečné.. dopovedal som ešte a po tom som sa sústredil na chôdzu.

Ayaka

Měla jsem na mysli přímo místo, kam míříme. Tyhle údaje už jsi mi jednou říkal. Pronesu. Možná jsem se ho neměla ptát. Docela ho to vzalo. Usoudím podle změny v jeho hlase. Ale bude to dobrá příležitost mu říct o tom, jak to se mnou vlastně je. Měl by to vědět... vlastně... musí to vědět. Nevědomost by ho mohla stát i život. Docela živě jsem si dokázala představit, jak mi z očí padá obvaz a přede mnou se zjeví Lich, jeho podobu si mé myšlenky vymyslí, který při mém pohledu na něj, zkamení. Při této myšlence mi přejede mráz po zádech. Něco takového se nesmí stát. Dobře... ale pokud o tom nechceš mluvit vůbec, nemusíš. Odvětím tiše.

Lich

Ehm.. máme ísť na sever od tohto miesta, (dúfam xD) predniesol som keď som sa zapozeral do mapy a po tom som len kráčal smerom von z mesta, keď sme sa konečne ocitli mimo neho tak som si povzdychol a trocha som sa uvoľnil, šál som si stiahol z tváre a vychutnával som si vánok v tvári, samozrejme som si dával pozor keby náhodou niekto išiel oproti. Takže.. neviem kde začať.. popravde nie som moc dobrý rečník.. začal som zo zamysleným výrazom na tvári a jedným očkom som pokukoval po Ayake. Raz.. v jednom meste, žil chalan, bol ako každý iný.. neovládal mágiu, nevedel bojovať, bol úplne normálny a priemerný snáď vo všetkom čo robil, .. mal rodinu.. rodičov a .. a sestru.. hovoril som pri čom som sa zapozeral na horizont a strácal som sa vo svojich myšlienkach.. raz o to všetko prišiel, nezomreli, ale.. už sa s nimi nikdy viac nemohol stretnúť.. práve kvôli tomuto.. idiotovi.. zašomral som už trocha naštvane a pred očami sa mi vyjavil výraz z toho dňa keď som prvý krát použil blood magic.

Ayaka

Jakmile vyjdeme z města, pustím se Liche. Teď už to zvládnu sama. Řeknu s úsměvem na tváři. Lich začne vyprávět a já pozorně poslouchám jeho příběh. Jakmile skončí, nevím, co říct. Byla bych se bývala zeptala, co se stalo, ale obávám se, abych neotevřela staré rány. Kdo ví, jestli by o tom chtěl vůbec mluvit. Ale jednou se k tomu vrátím a zeptám se, jak tento příběh pokračoval. Rozhodnu se přeskočit k úplně jinému tématu, ačkoliv je to v tuto chvíli trochu nevhodné. Měla bych ti něco říct o sobě, než bude pozdě. Načnu téma, o kterém se s ním chci bavit. Víš... já nejsem slepá. Zrak mám v úplném pořádku... Teda ne tak úplně, ale dá se to tak říct. Oznámím mu holou skutečnost, že jsem o svůj zrak nepřišla. Když na něco pohlédnu... ať je to věc, zvíře, rostlina či člověk... prostě... na cokoliv, na co pohlédnu svýma očima, promění se v kámen. Pronesu tichým hlasem a zastavím se. Proto nosím kolem očí obvaz. Takhle mám jistotu, že nikomu nic neudělám. Říkám ti to proto, že už pár lidí se mi snažilo obvaz z očí sundat... Věřím, že ty se o to nepokusíš, ale... Kdyby to chtěl někdo udělat, zastav ho prosím. Dokážu se sice dobře bránit, ale ne vždy je to tak snadné. Hlavu sklopím k zemi. Neodpustila bych si, kdybych někomu takhle ublížila... Kdybych ho okradla o jeho život.

Lich

Keď som dopovedal tak začala rozprávať o sebe, o tom prečo má zaviazané oči, neprekvapilo ma to, síce som to nečakal, za život ma prekvapilo už toľko vecí že som práve túto zvládol s menším povzbudzujúcim úškrnom. Podišiel som bližšie na Ayaku a svoju ruku som jej položil na hlavu, zrazu som sa zatváril smrtelne vážne aj keď som mal čo robiť aby som od tej vážnosti nevybuchol.. môžeš sa spoľahnúť, nedovolím aby ti ju niekto dal dole a sám sa o to nikdy nebudem pokúšať. Povedal som povzbudivo a po tom som sa pousmial, uistím sa aby si nikoho nepremenila na kameň, sľubujem.. dodal som ešte v podstate to isté čo som povedal aj pred tým no po tom som len odsunul ruku a znova som vyrazil smer miesto kde by sa mali nachádzať vodopády.. teda vodopád šťastia. Ayaka-chan, tiež by som ťa chcel o niečo poprosiť.. ver mi.. prosím.. pousmial som sa no neudal som dôvod prečo som ju o to poprosil.. vedel som totiž že je tu stále možnosť že by mi niekto z toho temného cechu strhol šál z tváre a tým odhalil moju identitu.. keby o mne začal rozprávať ako o masovom vrahovi tak by som asi nevedel ako to Ayake vysvetliť.

Ayaka

Děkuji. Špitnu tiše. Kdybych ti nevěřila, neříkám ti to. Řeknu povzbudivě s úsměvem na tváří. Tím jsem mu i řekla, že mu vlastně věřím. Jen doufám, že mě nezklameš. Při těchto slovech se vydám také kupředu a doženu Liche. Jak vlastně vypadáš? Pohlédnu na Liche i přes to, že ho nevidím. Zajímá mě však, jak vypadá. Myslím, že bych tohle měla vědět.

Lich

Heem.. ako vyzerám. .vyzerááám.. hmm.. povedal som si potichu pri čom ma celkom potešilo že mi verí, na chvíľu som sa zamyslel ako jej mám sám seba opísať no keď som si to nejak v hlave usporiadal tak som sa len uškrnul. Som o niečo vyšší než ty, nie o moc, potoom etoo.. mám také dlhšie vlasy snehobielej farby a ehm.. krvavo červené oči čo je aj následok toho že používam blood magic, mám sedemnásť.. a vyzerám. .asi ako sedemnásť ročný nezaujímavý týpek.. samozrejme keď si ma chytila za rameno tak si mohla pocítiť hromadu svalov ktoré tvarujú moje telo do tvaru "mužského idolu číslo jeden". Hovoril som pri čom som po poslednej vete takmer vybuchol od smiechu, mohlo jej dôjsť že som to myslel iba zo srandy aj keď na zahodenie som nebol. Čo sa týka oblečenia tak etoo.... momentálne mám na sebe čiernu bundu aa čierne dlhé nohavice, tiež šál a šatku ktorou si zväzujem vlasy.. zaškeril som sa a po tom som znova hodil očko po Ayake ale tento krát som dával pozor pred seba aby som na niečo nezaútočil.

Ayaka

Chvíli mi trvá, než si nějak dám dohromady nějakou podobu. A i přesto jsem si naprosto jistá, že vypadá Lich úplně jinak než v mých představách. Doufám, že budu mít aspoň jednou možnost na něj pohlédnou aniž bych ho proměnila v kámen. Věřím, že jednou se mi to určitě vyplní. Možná jednou nebudu nosit tenhle zatracený obvaz. Takže ty používáš... blood magic? Moc jsem toho o téhle magii neslyšela. Vlastně jsem do teď ani nevěděla, že něco takového existuje. Řeknu trochu překvapeně. Blood magic... to si hraje s krví zvířat nebo lidí, se kterými bojuje? Co s touhle magií vlastně dokážeš? Zeptám se dřív, než začnu vymýšlet kdo ví jaké techniky a kouzla s krví, které by nejspíš nebyli ani pravdivé. Bujná fantazie mi tedy nechybí, takže jsem schopná vymyslet naprosto cokoliv.

Lich

heem.. je to celkom zložité.. zatiaľ dokážem vytvoriť bariéru z krvi ktorá odolá kúzlam a útokom o sile ranku E, ale.. videl som chlapíka.. ktorý s ňou a externou zásobou krvi dokázal.. v podstate čokoľvek, ovládal krv iba pomocou svojej vôle, bolo to.. impozantné.. raz to chcem vedieť aj ja.. inak, myslím že Blood magic sa medze nekladú, viem že keď ju budem trénovať tak s ňou budem môcť útočiť rovnako dobre ako obraňovať a vytvárať bariéry. Tiež.. si viem predstaviť ako by som nepriateľa mohol poraziť len tým že by som dostal kvapku krvi do jeho krvného obehu, to je však stále.. len moja fantázia.. nemám ani tušenia ako sa môže rozvinúť. Zaškeril som sa no po tom som sa zamyslel.. nemusíš sa báť ja používam iba svoju vlastnú krv, alebo krv z už mŕtvych bytostí.. aj to len keď neni iná možnosť.. dodal som ešte pretože som nevedel ako na to zareaguje.