Vodopád štěstí (Ayaka K., Lich)

Ayaka

Možná je dobře, že neuvidím, jak tuhle magii používá. Nezdá se, že by to byla zrovna příjemná podívaná. Každopádně, zní to jako zajímavá magie. Vidět tuhle magii na vlastní oči, tak by se mi nejspíš zrovna nezamlouvala... Ale takhle... Zní zajímavě. Město již bylo daleko za námi. Všude kolem ticho, občas jen ptáci zpívali nebo cvrčci cvrkali. Doufám však, že jednoho dne ji budu moct spatřit. A taky... že budu moct spatřit tvoji tvář. Už si ani nevzpomínám na tváře lidí, kteří mi byli blízcí. Poslední tváře, které si pamatuji byli tváře... Při této myšlence se mi vrátili staré vzpomínky.

Lich

Potichu som ju sledoval pri čom som stále dával pozor na cestu.. rozmýšľal som nad jej slovami a popravde moja mágia sa mi tiež bohvie ako nepáčila, po tom čo som videl ako ju používa niekto iný.. som si istý že raz budeš môcť pozerať na ľudí, pomôžem ti s tým ako to len pôjde. Povedal som povzbudzujúco a trocha som si povzdychol.. a inak.. čo máš rada etoo.. aké jedlo aa tak? spýtal som sa pri čom som sa snažil odbočiť od témy. Tiež som si však znova zahalil tvár pretože som nechcel aby ma nejaký z tých temných mágov spoznal.

Ayaka

Změna tématu přišla v pravou chvíli. Oblíbené jídlo... já sním všechno, teda kromě příliš kořeněných jídel. Ale můžu se utlouct po jahodách, ty přímo miluji. Na chvíli se zamyslím. A pak taky květiny, i když je nevidím, mám ráda jejich vůni. Tyhle dvě věci mám velmi v oblibě ze všeho nejvíce. Těch věcí je samozřejmě více, tohle jsou ty nejdůležitější. A co ty? Co máš rád? Zeptám se.

Lich

Etoo.. ja ? hmm... čo mám rád.. etoo.. Mám rád.. mám rád.. opakoval som si nahlas a rozmýšľal som nad tým. Jahody nie sú zlé.. ale citrónová zmrzlina.. tú by som vedel jesť nonstop. Povedal som nakoniec a po tom som sa víťazoslávne usmial. Ešte milujem hudbu.. je jedno akú.. proste ak má nejaký rytmus.. aj keď záleží zrovna od mojej nálady, niekedy ma úplne berú pomalé kľudné ba dokonca slaďáki ale inokedy nepohrdnem ani tým najtvrdším a na najhlučnejším hudobným štýlom.. Dopovedal som ešte no z môjho hlasu bolo cítiť nadšenie.. chcel som povedať ešte o jednej obľúbenej "veci" aj keď to tak celkom nebola vec.. to som však už radšej bol ticho.

Ayaka

Zmrzlina jedině jahodová. Pousměji se. Já mám vlastně ráda cokoliv s jahodovou příchutí, ale čerstvé jahody jsou čerstvé jahody. Při této větě dostanu chuť na něco jahodového. Škoda, že jsem si sebou nic nevzala. Hudbu moc často neposlouchám. Většinou jen to, co poslouchají ostatní kolem. Kdybych si pouštěla písničky... neslyšela bych, co se děje kolem. Ale pokud jsem doma, něco si pustím... nemám ráda ticho... vlastně z něj mám hrůzu. Pronesu, přičemž zakopnu o kámen, co se válel na cestě. Naštěstí udržím rovnováhu a nespadnu k zemi. A co dál? Pověz mi ještě něco o tobě. Řeknu se zájmem.

Lich


Hem.. tiež nemám moc rád ticho aj keď, niekedy ho človek potrebuje.. zaškeril som sa a po tom som rozmýšľal čo ešte o sebe povedať, ako to povedať? ... to jej mám len tak povedať že som považovaný za masového vraha za ktorého je odmena vyššia než za nejakú S rank misiu? prebehlo mi hlavou a ja som nahodil taký sarkastický úsmev. Hej jasné nič iné mi nechýba len to že sa to niekto dozvie. pomyslel som si ešte. Neviem čo by som ešte povedal, som taký dosť "nezaujímavý", mojím snom je pokojne si žiť ďalej približne takým životom akým žijem teraz, chcem byť obklopený ľuďmi na ktorých by som sa mohol spoľahnúť a oni by sa mohli spoľahnúť na mňa.. a iné takéto.. hee veci. Dohovoril som a čakal som na jej reakciu.

Ayaka

Já z ticha přímo šílím, nedokážu se pak vůbec orientovat. Poslouchám, co dál o sobě vypráví. Nezajímavý? Nikdo není nezajímavý. Každý člověk je něčím zajímavý. Na tváři se mi objeví úsměv. Proč jsi se rozhodl přidat do cechu? Optám se a čekám na odpověď. Doufám, že ti nevadí, že se tě takto vyptávám. Někdy jsem až moc zvědavá.

Lich

hem.. ťažká otázka.. nevadí mi že sa pýtaš.. zaškeril som sa jej smerom a rozmýšľal som nad pravým dôvodom prečo som sa pridal do SIlvermoonu. Ehm.. neviem ako to presne povedať ale.. človek má potrebu, niekam patriť.. a mňa nikde inde nechceli. Povedal som a mal som čo robiť aby som sa nerozosmial po mojich slovách.

Město již bylo daleko za námi a brzy již šla vidět jen věžička, ta však také brzy zmizela a před námi se rozprostřela velká louka. Napříč loukou vede bahnitá cestička - v noci docela pršelo a tak není divu, že je všude bahno a kaluže. Na konci této cesty je hustý les, lidé tudy moc nechodí. Docela často se stává, že tu někoho přepadnou nebo že se tu někdo ztratí. Tahle trasa se dá obejít pěknou kamenitou cestou, která vás zavede až za les. Bohužel se v tuhle dobu zrovna cesta opravuje a tak není jiná možnost, než jít tudy.

Ayaka
Pod svýma nohama ucítím tuhou kluzkou hmotu. Zastavím se. Jedna bota mi totiž zmizí v bahně. Sakra. Tiše zanadávám a vytočím se na jedné noze. Poté se rukou natáhnu do místa, kde by se teoreticky mohla nacházet moje bota. Druhou rukou se snažím udržet balanc. Zbytečně. Jakmile se dotknu země, spadnu do bahna celá. Aspoň, že jsem našla svoji botu. Posadím se a botu si nazuji. Teď už je stejně jedno, zda budu mít od bahna i zadek, když mám bahno skoro všude.

Spoiler:

Lich

Za sebou som započul Ayaku ako spadla na zem a hneď som sa otočil pri čom som už mal ruku na katane, myslel som si že ju niekto napadol no očividne to bola až príliś bujná fantázia z mojej strany. Podišiel som k nej pri čom som si povzdychol a ospravedlňujúco som sa na ňu pozrel.. Gomeen Ayaka-chan, prestal som..dávať pozor.. ospravedlnil som sa pri čom som ju chytil za ruku a pomohol som jej vstať.. eh.. etoo.. začal som neisto pri čom som sa cítil mierne blbo kvôli tomu čo som chcel povedať. Keď.. ti vadí táto cesta.. môžem ťa zobrať.. na chrbát.. vypadlo zo mňa a ja som si to pár krát v duchu spätne povedal pri čom som hladal aj nejaké dvojzmysly.. bol som spokojný že som v nich žiadne nenašiel.

Ayaka

Ne... neomlouvej se. To je moje chyba. Kdybych se nemusela ohýbat pro tu botu... Tohle se mi stává často a myslíš, že když jsem sama, že se ke mě někdo přiběhne a začne se mi omlouvat? Nemůžeš za to přece, tak už se za to neomlouvej. Vychrlím rychle ze sebe, snad ani nevím, co říkám. Když mi pomůže Lich vstát, poděkuji mu. Já to zvládnu... ta cesta je v pohodě. Kdyby mi neuvízla ta bota v tom bahně... Rukama, které jsou špinavé, si začnu upravovat vlasy. Teď už mám bahno vážně všude. Musím vypadat jako... prase. Nevíš jestli tu není někde potok, řeka či jezero, kde bych se mohla opláchnout?

Lich

Hmm je.. kúsok odtiaľto.. ani moc neodbočíme.. povedal som pri čom som sa uškŕňal keď sa celá ešte viac zamazala. Aj by som jej pomohol ale keď.. to vyzeralo že by sa na mňa ešte nebodaj naštvala.. nakoniec som ju predsa len zobral za ruku, myslím že bude bezpečnejšie keď sa ma pretentokrát budeš držať.. cesta pred nami nevyzerá.. najschodnejšie.. nie je nič na tom keď ti pomôžem nie? skúsil som nahodiť menší úsmev pretože som nechcel aby ešte raz zletela.. veď predsa len čo keby omylom spadla hlavou na nejaký kameň?

Ayaka

Ani nic nenamítám a jen se pousměji. Budeš taky umazaný. Upozorním na to, že i moje ruce jsou špinavé a pokud se o něj nechtěně opřu, bude mít umazané oblečení. Takže to není daleko? Optám se postupuji kupředu. Tentokrát trochu opatrněji, sice je pravda, že víc se zašpinit už nemůžu, ale mohla bych sebou stáhnout i Liche a ten je zatím čistý.

Lich


Heh.. precestoval som pol kontinentu.. trocha špiny mi neublíži. Zaškeril som sa a viedol som Ayaku smer potok, teda aspoň to na mape vyzeralo ako potok, po chvíľke sme započuli ako voda dopadá na vodnú hladinu.. vlastne to tak trocha dunilo ako vodopád no veeeľmi veľmi veľmi malí vodopádik, o ďalšiu chvíľu som už stál na mieste aj s Ayakou ktorú som stále držal za ruku a očami som zastal na tom čo sa pred nami zjavilo, je tu pekne.. povedal som do vzduchu a po tom som Ayaku pustil. Sme tu.. dodal som ešte a znova som si zložil šál ktorý mi zakríval ústa aby som sa mohol nadýchať príjemného vzduchu.

Spoiler:

Ayaka

Již z dálky zaslechnu šumění vody a brzy dojdeme k řece. To šumění je tak uklidňující. Pronesu a nadechnu se čerstvého vzduchu. Je ta řeka hluboká? Pohledem sjedu dolů na řeku i přes to, že nic nevidím. A... no... mohl by jsi se otočit někam... jako... Větu nijak nedokončím. Doufám, že mu dojde, co po něm chci.

Lich

Eh.. voda? no.. vidím na dno tak a.. nevyzerá moc hlboko.. povedal som a po tom som sa mierne zarazil.. Po tvári mi stiekla anime kvapka a hneď som sa otočil smer cesta odkiaľ sme prišli. No idem... etoo.. eh, dávať pozor či sem niekto nejde.. Povedal som nervózne a ona mohla počuť ako som sa stratil niekde v kroví, išiel som iba kúsok, vlastne som hladal cestu ako sa dostať na vyššie položené miesto odkial som mal dobrý rozhľad.. zo slušnosti som sa však otočil opačným smerom ako bola Ayaka takže som na ňu nevidel.. v tvári som bol aj tak dosť červený.. predsa len.. to pokušenie... rozhodol som sa však vytrvať.

Ayaka

Slyším, jak Lich odchází. Pochopil mě a vzdálil se. Pomalu se svléknu do spodního prádla, když v tom mi to dojde. Sama do vody vlézt nemůžu, nevím ani, jaký je břeh. Nejsou zde nějaké kameně, které by mi mohli překážet? Co když zakopnu a sletím do vody na nějaký kámen? V hlavě se mi začnou rodit další a další scény, jakým způsobem bych mohla skončit ve vodě. Takže buď budu riskovat to, že skončím ve vodě hlavou o kámen nebo zavolám Liche, ať mi pomůže? Při této myšlence zrudnu jako rak. Jemně zakroutím hlavou a opatrně začnu lézt do vody. Trošku mi to podjede, ale skončím přeci jen v měkkém, ve vodě. Pomalu dojdu až k malému vodopádu a začnu ze sebe smývat bahno.

Lich

Sedel som na zemi pri čom som pohľadom skúmal okolie.. vlastne... som ho neskúmal.. pohlad som mal zasnený ako bolo u mňa zvykom a vyzeralo to že ani nie som "na zemi". Rozmýšľal som nad rôznymi vecami..ako nad misiou na ktorej som momentálne bol tak som rozmýšlal aj nad Ayakou a aj nad Archangelom.. bolo to zvláštne.. ale ten čokol tušil čo som zač.. vedel to od samého začiatku čo som v cechu ale nevyzeralo to že by mu to vadilo..myšlienky mi však stále viac a viac blúdili k Ayake.. ako asi vyzerá v spodnom prádle? prešlo mi hlavou a pootočil som hlavu na čo som sa spametal a len som s ňou zatriasol.. ksoo.. mal by som zo sebou niečo robiť.. pomyslel som si ešte a snažil som sa uvoľniť a "meditovať" .. teda vyhnať si úplne všetky myšlienky z hlavy, moc sa mi to však nedarilo.. v tvári som bol červenejší než prezretá paprika a ani som poriadne nevedel prečo.

Ayaka

Ve vodě již jsem delší chvíli. Užívám si to. Celou dobu však přemýšlím nad tím, zda někde poblíž nesedí Lich a nesleduje mě. Vždy však nad tím zakroutím hlavou. Už se chystám vylézt na břeh, najednou se mi však něco otře o nohu. Zastavím se a ani se nehnu. C-co to bylo?! Špitnu si pro sebe. Pak se mi to o nohu otře zase. To už nevydržím a vykřiknu. Rychlostí blesku se vyškrábu břeh.

Lich

Sedel som na zadku už nejakú tú chvíľku pri čom som sa stále oťapene pozeral pred seba... zazdalo sa mi že Ayaka niečo povedala no myslel som si že to bol len nejaký výplod mojej fantázie.. po tom však skríkla, bez toho že by som zisťoval prečo som sa odrazil až k brehu toho menšieho vodopádu a v momente som z neho skočil pri čom som pohľadom hľadal Ayaku, jednu z rúk som mal položenú na katane a keď som dopadol do vody tak som sa len rýchlo odrazil od dna na breh k Ayake a s vytasenou katanou som sa obzeral naokolo.. keď som nič nezbadal tak som sa len pootočil smer Ayaka.. Etoo.. si v .. poriadku? spýtal som sa no hneď som pohľad obrátil späť k jazeru pri čom som bol v tvári doosť červený. jeee kawaiii. prešlo mi hlavou pri čom som zo seba takmer vypustil dušu..

Ayaka

Zaslechnu, jak něco skočí do vody. Nejprve si myslím, že to je to, co se mi otřelo o nohu. Vypadá to na něco velkého. Pak však něco dopadne vedle mne a zaslechnu Lichův hlas. V tu ránu zčervenám, protože si uvědomím, že jsem jen ve spodním prádle a rychle na sebe navleču košili, která se mi válí náhodou pod nohama. Vůbec mi nevadí, že je špinavá. V té vodě... n-něco tam je. Špitnu tiše a ukážu směrem do vody. Je to určitě něco velkého! Slyšela jsem, jak to spadlo do vody než jsi se objevil vedle mne. Ta voda stříkala až ke mne! Vyhrknu ze sebe napůl vystrašeně, napůl zmateně.

Lich

Hem.. nezdá sa mi že by v nej niečo bolo.. a.. etoo.. do vody som skočil ja, .. bola to.. eh.. najrýchlejšia cesta.. k .. tebe.. Vykoktal som zo seba pri čom som sa snažil očami pozeraň na vodu a hľadať v tom to niečo čo mohlo tak nastrašiť Ayaku. Katanu som však pomaly zasunul späť do púzdra a chcel som ešte niečo povedať.. no nenapadlo ma čo a tak som stále len upieral trocha nervózny pohľad do vody. Tiež som rozmýšľal nad tým či bolo najvhodnejšie dostať sa k nej zrovna takýmto spôsobom..

Ayaka

Když se Lich zmíní o tom, že do vody skočil on, docela mě to uklidní. Pak se však nad hladinou objeví ryba a skočí zpět do vody. Vidíš! Něco tam je. Já to říkala! Vykřiknu aniž bych věděla, co to bylo. V tu chvíli mě to, že by to mohla být jen ryba, vážně nenapadlo.

Lich

Keď som uvidel rybu tak som sa mierne zaškeril.. Etoo.. nechcem byť zlý ale.. Ayaka-chan, je to.. iba ryba.. nič viac. Môžeš byť kľudná asi sa jej len.. eh.. etoo.. nedokončil som .. teda aspoň nie nahlas pretože veta "páčili tvoje nohy" podla mňa nebola zrovna .. najvhodnejšia. taaak keď sa to vyjasnilo.. asi pôjdem zase.. heem.. hore, povedz keď budeš hotová.. Dodal som ešte a mierne som si povzdychol.. napätie zo mňa opadlo a na tvári sa mi objavil menší úsmev.. bolo fajn byť s niekým a neskrývať pri tom svoju tvár.

Ayaka

Vážně to byla jenom ryba? Začala jsem se cítit docela trapně, takhle vyvádět kvůli rybě. Díky, že jsi přišel. Špitnu ještě než Lich odejde. Na břehu najdu svůj baťůžek a z něho vytáhnu čistou košili a kraťasy, které si obleču. Špinavé oblečení přečváchnu ve vodě, abych se zbavila bláta a nechám ho viset na jedné z větví. Teď už zbývá jen jediné, sundat obvaz a dát si nový. Většinou jsem si je měnila, když jsem byla někde sama v místnosti, kde nebylo skoro nic. Obávám se totiž toho, že někdy zatoužím spatřit svět a pootevřu oči. Vytáhnu nový obvaz a začnu si sundávat ten, co mám na očích. Přesto, že nechávám oči zavřené, cítím, jak se sluneční paprsky dotýkají mých očí. Krásný pocit. Kdybych se mohla jenom podívat... pootevřít oči a zase je zavřít. Jednou... jednou se to třeba naučím ovládat. Obvážu si oči a pevně zavážu. Postavím se a otočím se směrem, kde zmizel Lich. Už jsem... Chtěla jsem říct, že jsem již oblečená, ale nejspíš by to znělo divně. Už jsem hotová. Řeknu nahlas.