Pátrání po vězni (Tengoku H. & Shinichi O.)

Shinichi Okazaki

Když jsem viděl jak Sonny letí do toho křoví tak se na mém obličeji objevil velký úsměv... Dalo se poznat, že mám velikou radost z toho, že má na sobě Sonny aspoň nějaký ten škrábanec... Kdyby se mu přitom nic nestálo tak bych mu nějaké to zranění udělal já sám... Což když se nad tím tak zamyslím bylo lákavější... No nic méně viděl jsem, že se tam něco leskne a přišel k tomu křoví blíže... Co to tam je? Zvedni to kojote...

Sonny

Jeho chování mě jako obvykle vytočilo, na zranění jsem se moc nekoukal, prostě jsem měl milion chutí jednu vrazit. No, ne jednu. Spíš tak dvacet pěstí minimálně, jak už máme ve zvyku. "Ty parchantéé!" Zakřičel jsem a všiml si té jeho poznámce. Při tom vzteku jsem úplně zapomněl na to, že v tom křaku něco bylo. Respektive jsme si to s Shinichim mysleli žejo. "Jo aha, tohle." Naprosto jsem se uklidnil a sebral minci ze země.
"Oh, lesklé. Je to mince!" Pověděl jsem a trochu se oprášil. "Ale co s ní uděláme? Počkat počkat, nešustilo se náhodou něco v tom křoví? Měl jsem pocit, jako by se tu něco hýbalo." Prohlásil jsem a otočil se směrem k zemi, abych se porozhlédl, jestli jsem na něco nezapomněl, nebo nepřehlédl. Bylo to celkem divné, buď tu minci někdo ztratil a utekl s tím, že se tam asi skrýval, nebo je nějakým způsobem magická. Ani bych se tomu nedivil, tady je to naprosto normální.
Po chvilce zkoumání jsem opět pohlédl na tu minci a vstal ze země. "Tady máš, zkus se na to podívat ty." Pověděl jsem Shinichimu a hodil po něm tu minci hodem typu "PADÁČEK", aby neměl problém ji chytit.

Shinichi Okazaki

Mince? Divné... sama se tu asi nedoplazila a ten hluk asi taky nedělala ona... NEBO... blbost! Tak jsem tam chvíli jen tak stál a poté co mi Sonny hodil minci až si jí prohlédnu tak jsem jí chytil a samozřejmě prohlédl... Vypadá jako normální mince... nic zvláštního na ní není... Aspoń nic nevidím, ale stejně si jí nechám... Možná se bude hodit. Pověděl jsem a strčil si minci do kapsy. Ale máš pravdu něco tam fakt bylo... pravděpodobně... půjdeme tímhle směrem, protože jestli tam někdo byl tak utekl asi tudy, protože jinak by jsme ho viděly. Znova jsem pověděl a vydal se směrem za křoví.

Sonny

Nad jeho výrazem jsem se trochu podivil. Čekal jsem, že tam bude něco zkoumat, nebo tak něco.
"Ne, nepůjdeme." Pověděl jsem Shinichimu a otočil hlavu na nebe se zamračeným výrazem, hned po té jsem jí zase sklopil na normální úroveň trochu se zasmál, "My totiž poběžíme! Ikuze!" Prohlásil jsem celkem hlasitě a neuvěřitelně uvěřitelnou rychlostí vyběhl směrem za křovím, kde by ten někdo mohl být. "Kdybychom šli pomalu, nikdy bychom ho nemohli dostihnout. Já doufám, že ať už to byl kdokoli, nebo cokoli, tak bude mít něco společného s naší misí. Běhám tady už pěkně dlouho. Sice mě to nebaví, ale je to mise. Dostanu ho, i kdybych měl běhat týden v kuse! Počkat, to vyznělo divně, jak může někdo běhat vkuse celej týden? No, je to jedno, budu první takový kdyby to bylo potřeba! Najdu ho, ať už je to kdokoli a ať už je kdekoli!" Pomyslel jsem si a zrychlil tempo.

Shinichi Okazaki

Na rozdíl od toho blbce, který se tu rozběhl, jak idiot jsem neměl vůbec chuť běhat... A tak jsem ho nechal až si běží a já si šel pěkně pomalým krokem dál tam kam jsem chtěl já... No, možná se rozdělíme, ale to mi vůbec nevadí a byl by aspoň na chvíli klid... Stejně i kdyby jsme se rozdělily měl jsem takový pocit, že by to na moc dlouho nebylo... Tak jsem ještě svůj krok více zpomalil a Sonnyho už ani neviděl... Tu minci si nechám asi jako suvenýr...

Shinichi Okazaki

Myslím, že jsme se teď oficiálně rozdělily... No, možná to tak bude zatím lepší... Stejně ho budu muset jít hledat... Pomyslel jsem si a všiml jsem si těch divných zvuku a měl jsem pocit, že mě někdo sleduje... Byl jsem si tím vlastně jistý, protože tomu hodně nasvědčovalo... Taky jsem si všiml, že se stmívá a tak jít dál se mi moc nechtělo... Co když se v té tmě ještě ztratím na nějakém divném místě... Na tomhle kde jsem teď je to vcelku dobré... Rozhodl jsem se zůstat zatím na místě, ale to sledovaní jsem jen tak nechat nemohl... Otočil jsem se a pověděl... Vím, že mě někdo sleduje... Není čas konečně vylézt?

Shinichi Okazaki

Tak vyleze nebo ne? Jsem si tak na 90% jistý, že tu někdo je... Pomyslel jsem si když se mi nedostávalo žádné odpovědi, ale nakonec jsem se ji stejně dočkal... Prohlédl jsem si chlápka který stál přede mnou a velmi mě zajímalo co je zač... Že by to byl ten zločinec? To se mi moc nezdá, ale nikdy nevíš... Už si moc nepamatuju jak vypadal. Když začal mluvit nechápavě jsem se na něj díval a pak pověděl... Tak co po mě chceš? Sledoval jsi mě docela dlouho... Jsi snad ten mág, který utekl při tom převozu?

Shinichi Okazaki

Minci? Takže tahle mince je tvoje jo... vytáhl jsem minci z kapsy... Já myslel, že si ji nechám, ale co už... Na chvíli jsem se odmlčel a prohlížel si minci... Hidehara? Takže takhle se jmenuje... Vypadá to že ho znáš... A možná i víš kde je, nebo ne? Zeptal jsem se chlápka a zatím mu jeho minci nevracel jen si s ni hrál...

Shinichi Okazaki

Proč ho hledám? Tenhle zločinec zabil mého otce a svoji sestřičce jsem slíbil, že ho najdu za každou cenu a odvedu zpět do vězení... Má z toho totiž dost těžkou hlavu... Nejraději bych ho, ale na místě oddělal. Odpověděl jsem mu na otázku skoro se slzami v očích a docela mě ten člověk štval... Nejraději bych ty informace z něho vytloukl, ale vypadalo to, že to nebude nějaký slabý mág jako já a pouštět se s nim do boje se mi nechtělo...

Shinichi Okazaki

Hmm... takže z něho nakonec stejně něco vylezlo... No, může to být past a nejspíše i bude, ale za zkoušku nic nedám... Když mě zajmou tak zajmou... Co už. Pomyslel jsem si a pak si vzpomněl na tu minci co ode mě pořad chce... Jo, tady ji máš... Vypadá to že je pro tebe důležitá. Hodil jsem mu minci a pak se ještě na chvíli zamyslel... Asi bych měl jít najít toho blbce Sonnyho, protože podle jeho slov ten hajzl co utekl nebude moc slabý a možná má i nějaké spojence... Jít samému se mi tam nechce. Pro jistotu jsem ještě počkal jestli mi ten chlápek bude chtít něco říct, nebo půjde...

Sonny

Po dlouhém, dlouhém, dlouhém a vyčerpávajícím běhu jsem se zastavil a koukl se na nebe, jak už mám ve zvyku. Možná to bylo k smíchu, ale ani v nejmenším jsem si nevšiml, že už padla noc. Krátce po té jsem se otočil za sebe a pověděl. "Tak, myslím že je čas na to abychom se .. " Vykulil jsem oči a našpulil nos. "Éééééééééééé?! SHINICHIII!!!! KSAMAAAAA!!!" Zakřičel jsem a trochu se vydýchal. Ono běhat jen tak bezhlavě až do večera není žádná sranda, teda, jak pro koho že. "No, zdá se že zůstal pozadu. Asi bych se měl utábořit a ráno pokračovat v hledání. Doufám, že se mi bude dařit lépe než jemu, ať už mu je jakkoli." Pomyslel jsem si a opřel se o jeden strom. Pak jsem zavřel oči a pokusil se usnout s tím, že jsem dával ještě malou chvíli pozor, jestli na mě někdo neskočí nebo tak něco.

Sonny

Tak jsem se snažil neusnout až se tak stalo a byl jsem absolutně tuhý. Samožejmě jsem si toho ani nevšiml, protože jsem byl pořád opřený o ten strom. Najednou jsem cítil úzkost, začalo mne bolet v krku a vžírat mě jakoby, do mále kuličky. Zkrátka jsem měl pocit, jako kdyby mne někdo stlačoval ze všech stran.
Jedna z nejdůležitějších věcí na tom byla ta, že já jsem neměl strach absolutně z ničeho (Teda kromě mostů, ale z nich nemám strach, je mi pouze blbě žejo.). Bral jsem to jenom jako otravnou věc. Rudé oči mne nevyděsily, z místa jsem se sice hnout nemohl, ale ani to mi nedělalo problém. Nejprve jsem si myslel, že to je nějaký druh poutací magie. Z toho taky vycházel můj křik. "Kdo to dělá?!!! Vylez!!" Pronesl jsem vykřikem a pak jsem začal řvát. Po minutě jsem se probudil na tom stejném místě, avšak kolem mě nebyl absolutně nikdo a nic. "Sen?! Sakra, myslel jsem že už se konečně objevil nějaký nepřítel." Pověděl jsem pro sebe, vstal a vydal se dál i přes to, že byl ještě večer, nebo možná noc.

Shinichi Okazaki

Mám takový pocit, že ho ještě potkám... Ale z jiné stránky... vypadá to, že by nebylo dobré pokračovat dál, protože v téhle tmě uvidím velký kulový... No, asi si tu na chvíli odpočinu a počkám si až bude zase ráno. Pověděl jsem poté co muž zmizel... Porozhlédl jsem se okolo sebe a nejlepší místo pro odpočinek nebo-li spánek se mi jevil jeden strom pod kterým byla dobrá plocha na ležení... Šel jsem k němu a lehl si tam pod něj... Potom bych měl možná najít Sonnyho... Jako obětní beranek když se něco stane se hodí. Pak jsem začal pomalu usínat až se tak za pár minut stálo.

Sonny

Všechno to přeračovíání a nepřekračování začalo být docela otravné. No, ne docela ale fakt hodně otravné. "Héé..hééép..hééépčííík!!!" Zakřičel jsem a kýchl. Současně mi to přišlo vhod. Celé okolí se rozsvítilo a já viděl okolní stromy. Teda aspoň na tuhle chvíli a v tomhle okolí. "Výborně, asi bych se měl vyspat.. Ráno je moudřejší večera že? Hmm, to je ptákovina. Ikuzee!!" Zakřičel jsem a hyperaktivně se rozběhl v před... Opět jsem zakopával o šutry, klacky a jiné blbosti. Párkrát jsem zase narazil ostrom, ale nějak mě to netrápilo. Chtěl jsem se dostat ze spárů těch všech stromů a najít toho vězně. "Co asi teď dělá ten blb?" Pomyslel jsem si a přidal na tempu.

Shinichi Okazaki

Konečně jsem se probudil a nemůžu říct, že bych se vyspal nějak moc do růžová... I když je pravda, že jsem spál i na horších místech než je tohle... Když jsem se probudil tak jsem vstal, protáhl jsem se a nejednou jsem zjistil, že mám hlad... A to dost velký... U sebe jsem nic k snědku neměl a peníze těch jsem taky teda moc neměl... Možná by sebe mohl mít něco Sonny... Pomyslel jsem si i když jsem to vůbec nečekal... Připadalo mi to něco takového jiného, ale taky je pravda, že postávání tady mi moc nepomůže a tak jsem se rozhodl jít dál... Možná najdu po cestě něco zajímavého a možná to bude i jedlé...

Sonny

Běhání mě očividně hodně unavilo, opět. Mé břicho bylo opravdu vyhládlé a to už z včerejšího dne, kdy jsme se s Shinichim prali o jídlo. Zastavil jsem nynější chůzi a začal přemýšlet, co si dám k snědku, né že bych si mohl vybírat ale přemýšlení nikdy neuškodilo. Při tom přemýšlení jsem se taky tvářil dost kysele! Po té byl však nasazen vysoce ďábelský úsměv. "Hmmmm, teď bych si dal. Pečeného Shinichiho ala Tupouna. Chutnal by opravdu hnusně, ale z čehokoliv, co ho porazí, mám radost. Nejprve bych mu odkousl nohu, pak druhou nohu. Po té bych začal kousat dlaně, předloktí, paže! Lýtka, stehna! Uši, krk a ... to je všechno, intimní části těla bych samozřejmě zahodil!" Pověděl jsem si a začal se ďábelsky smát. "Co to kecám, do takového idiota bych ani nekousl, hehe." Pronesl jsem do vzduchu a šel hledat něco k jídlu. Bylo to opravdu jak naschvál, po cestě jsem potkal divoké prase, pár zajíců v dáli a jelena, kterého jsem moc dobře nerozpoznal, takže jsem to nemohl určit. Naneštěstí jsem nebyl typ, který zabije zvíře a sní ho... Ke konci se mi podařilo v tomhle prokletém místě nalézt jabloň s celkem slušnými jablkami! Okamžitě jsem po nich skočil a začal je jíst jednoho po druhém.