Pátrání po vězni (Tengoku H. & Shinichi O.)

Sonny

Pochutnával jsem si na jablíčkách, bral jedno po druhém, cpal se těmi náramně důležitými vytaminy a přemýšlel o Shinichim, tedy o tom tupci. "Co teď asi dělá? Teda, je to otrava, ale musím říct že mi tu teď docela chybí, je tu nuda... Eh, chci říct že mi chybí to jak ho ponižuju a dělám si z něho srandu, nebo také naše souboje. Sakra, asi bych ho měl najít." Pomyslel jsem si a zahodil asi dvacátý ohryzek. Po té jsem se zamračil kvůli hlasům, které jsem z povzdálí slyšel. "Někdo se blíží?" Pronesl jsem pro sebe a vstal z turecekého sedu, ohryzky jsem nechal tam jak jsou, kdoví, možná se z toho někdy stane stromeček. Pak jsem se vydal za těmi hlasy celkem rychlým tempem, konečně nějaká přítomnost lidí, co víc bych si mohl přát, být neustále sám není moc dobré. Teda aspoň ne pro mne.

Tengoku

Pomaloučku jsem šel blížil směrem k místu, odkud vycházely ty hlasy. "Co to je." Pomyslel jsem si a zrychlil tempo na rychlý krok. BUM BÁC, najednou jsem do někoho vrazil a ten se svalil na zem. "Jsi v poř.." Promluvil jsem nedokončenou větu, protože mne zarazily další dvě postavy, které předemnou stály. "Kdo jste? Mimochodem, omlouvám se." Pověděl jsem ještě směrem k němu, rozhodl jsem se využít situace. Teď mi došlo, že o téhle misi vlastně nic nevím. Jen, že někoho hledám, ani jsem si nemohl vzpomenout na jméno. "Řekl mi ho vůbec? Jak mám hledat někoho, koho ani neznám. Teda, od koho neznám ani jméno" Pomyslel jsem si a zamyšlene, nevnímaje, koukal na ty předemnou.

Shinichi Okazaki

Žádné hory? Divné... neměl jsem tomu chlápkovi věřit... ale to je už jedno, teď je hlavní, že je tady řeka a to znamená, že se aspoň napijí, protože mám žízeň... A možná tam budou i nějaké ryby... Pomyslel jsem si a šel dolů do kopce přímo k řece... Po cestě jsem ještě přemýšlel co by se asi tak stálo kdybych tu minci tomu chlápkovi nedal a zareagoval jsem jinak... Teď mě i napadali o hodně lepší věcí co bych mohl udělat, ale bohužel už je pozdě...

Torin

Všechno tohe pobíhání kolem celou věčnost, bez žádné stopy, žádného vědomí co vlastně hledám jsem se začínal rozčílet. Nešlo to vydržet, kdo by taky ano, když pobíháte po planinách celý den. Teď mne ještě k tomu začali peskovat tihle šmejdi. Celkem mě zajímalo jestli to jsou mágové, s největší pravděpodobností ano, ale v tuhle chvíli to bylo jedo. Chtěl jsem se ihned spojit s Shinichim. Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem vlastně chtěl, ale nešlo to. Mise, kterou ten šašek vybral byla až příliš odtajená na to, abych jí mohl splnit sám. Podíval jsem se na ně celkem rozzuřeně, i na tu ženskou. Ignoroval jsem nějkaký respekt, byl jsem prostě blázen co se týče těchto věcí. Neměl jsem pocit podřazenosti před nikým z nějaké podlěné rady, natož těchto lidí předemnou. "Tak hele, dámo. Pokud jde o ty jablka, tak se omlouvám! Ale pokud ne a nestačí vám omluva za to, co jsme si vlastně udělali vzájemně, tak se běžte zahrabat! Já končím, musím najít podělaného vězně a trčím tu den, noc a další den! Má úcta." Pověděl jsem rozzuřeně a odklonil pohled. Po té jsem se pomaloučkým krokem vydal pryč, kdyby náhodou nechtěla ještě něco říci.

Tengoku

Jakmile jsem uslyšel otázky ohledně vězně, jako kdyby o tom něco věděli, tak jsem se prudce zastavil a začal přemýšlet. "Co o něm vlastně vím. Hmm." Pomyslel jsem si, přičemž jsem si vzpomněl na informace, které mi podal Shinichi. jinými slovy, ten šašek a trouba. "Už vím." Pověděl jsem si v duchu a otočil se na ženu. "Vše co vím je žo, že je mužského pohlaví, zmizel někde v Celestial Rocks, což ani nevím, jestli se tam ještě nacházím a také vím to, že bychom ho měli převést kamsi do Lost City." Pověděl jsem jí a dal si přemýšlivě ruku k bradě. "Jo a, vypadá jak nějakej indián." Dodal jsem ještě celkem důležitou informaci a odvětli. "Nic víc o něm nevím. Řekněte mi co víte vy, určitě se neptáte jen tak." Otázal jsem se přičemž mi došlo, že jsem jim to tu vykvával na plnou hubu, aniž bych dával pozor na důležité informace, ale co už.

Shinichi Okazaki

Ty ryby asi chtějí abych si je chytil... Pak usmažil a snědl... Počkat! K tomu přece potřebují oheň... To bych zase musel najít dřevo a něco čím bych to zapálil... Že já se nenaučil ohnivou magii... ale myslím moc dopředu... První se musím napít, protože mám už žízeň. Pomyslel jsem si a šel k řece... Sklonil se k ní a nabral si do ruky vodu... Poté se napil... Zopakoval jsem to ještě několikrát dokud jsem neuhasil plně žízeň a napadlo mě, že co bych teď měl dělat... Vypadá to, že mi ten chlap pověděl špatný směr... nebo možná ne... Půjdu to později prověřit... Teď musím ulovit ryby. Prut nemám tak mě napadlo, že to udělám jinak... Všiml jsem si, že tu jsou nějaké věcí bez majitele a tak jsem se šel podívat jestli tam není něco k snědku.

Sonny

Cekem mne to zarazilo. Opravdu jsem nečekal že mi o něm hned řeknou, že ho znají a podobné věci. Nemohl jsem však vyloučit to, že to může být past. Třeba mne chcou jenom někam zavést, tam zmlátit do bezvědomí a pak mne třeba ZNÁSILNIT. Pokčat, to je blbost, tohle by neudělali, na to jsou moc divní. Kývnul jsem na ženu vážným pohledem a pověděl. "Tak dobrá, zaveďte mě tam." Pak jsem čekal až na to, kdy se vydají na cestu a ja pochopitelně za nimi. Taktéž jsem přemýšlel o té věci, proč jí ten týpek dole chtěl zastavit. Jestli měli strach z toho, že jim někdo vyhrožoval nebo tak něco.

Tengoku

Bylo to docela zajímavé, ale na mne až příliš snadné. Určitě v tom byl nějaký háček. "Přece mne tam jen tak neodvede. Musí to být past. Hádám, že až tam dojdu tak mě napadnou. Jinak to ani být nemůže, sakra o čem to přemýšlím. Prostě tam vlítnu a dokopu toho vězně do Lost City." Pomyslel jsem si a přidal na kroku, abych nezaostával, respektive aby se ta baba nějak nenaštvala. "Mimochodem, kam to vůbec jdeme? A jak vůbec víte, že mám na mysli toho vězně co vy." Otázal jsem se a ještě pro jistotu přidal do kroku.

Shinichi Okazaki

Prohledával jsem batoh a zatím nic moc užitečného nenašel... Baterka... To se může hodit... provázek... to taky... míč... na zabavení... papír, mušle a kelímek... Baterku s provázkem jsem strčil do kapsy a pak si všiml jedné skryté kapsy... Neváhal jsem a hned ji prohlédal... Našel jsem v ní sirky a síťku... No, tak tohle se mi zrovna dost hodí... Sirky jsem si schoval a sebral si síťku do ruky... Podíval jsem se na řeku a vypadalo to že je skvělý čas na to chytit i rybu! Šel jsem tedy k řece s připravenou síťkou na ryby... Jen pojďte vy blbé ryby. Začal jsem je chytat a doufal, že chytnu nějakou velkou.

Sonny

Ta žena mě taky celkem štvala, už jen kvůli tomu jak se mnou mluvila. "Co tím myslíte, že to nebude lehké?" Otázal jsem se té ženy a trochu se zamračil. Bylo jasné, že jsem nečekal na odpověď. "Podívejte se, tohle je má mise. Kašlu na nějaké hory, prostě tam vyšplhám i kdybych to měl dělat do rána!" Pověděl jsem jí a přidal na kroku. "Pojďme, zrychlíme krok, musím pak ještě najít jednoho mého kamaráda, který se tu někde taktéž potuluje." Pronesl jsem a propadl se hanbou, protože jsem užil oslovení KAMARÁD na toho šmejda. Doopravdy jsme byli opravdoví přátelé, ale né takoví, jak se vídají každý den, když jsme si chtěli popvídat, tak jsme si dali do držky, když jsme se chtěli na něco zeptat a naučit se, tak bez mluvení a jedině v boji.

Shinichi Okazaki

Zrovna my do síťky vletěla taková velká ryba, ale hned na to hned vyskočila a já ji nestihl zachytit... Sakra! Z té by bylo dobré jídlo. To mě však nemohlo zastavit a hrdě jsem lovil dál... Konečně se mi povedlo jednu chytit sebral jsem si ji a chystal se jít připravit oheň na kterém bych si mohl rybu upéct... Jíst to syrové by nebylo moc chutné... Teprve až teď jsem si prohlédl rybu kterou jsem chytil... Jo to se mi povedlo. Pověděl jsem si a napadlo mě že v tomhle prostředí asi moc dřeva nebude... Hmm... kde asi nějaké najít? Jsou tady vůbec okolo nějaké stromy? Nebo mám zapálit něco jiného? Kámeny asi ne co? Pohlédl jsem okolo a sebral si rybu ze síťkou do ruky... Asi bude dobré ji zabít nebo aspoň omráčit. Nedaleko mě byl jeden takový menší šutr a tak jsem si šel pro něho... Pak jsem rybu přetáhl přes hlavu aby sebou přestala pořad cukat... Pak jsem ji sebral ze síťkou do ruky a šel najít třeba nějaké dřevo nebo něco na zapálení... Péct nad sirkami je asi nebudu...

Shinichi Okazaki

Stromy! Hned jsem si vykřikl v myslí poté co jsem zahlédl les a taky mě to potěšilo, protože už jsem měl pravdu chuť na tu rybu... Už jsem chtěl jít nasbírat dřevo, když najednou zase někdo otravuje... Otočil jsem se a podíval se kdo to je... Co je tohle zase za zjev? Pomyslel jsem si při pohledu na něj... Počkat... na co pět minut? A kdo vůbec jste? Zeptal jsem se ho překvapeně... Takhle najednou na mě tohle vybafnout... Jinak zdar...

Shinichi Okazaki

Aha... tak to je pěkné... Sakra! Teď se musím rozhodnout nad velmi důležitou věcí... Ukojit hlad nebo jít s tím chlápkem který by mě mohl dovést k tomu vězní co hledám... Sakra!! No, dokončit tuhle misi mi připadá lepší než se najíst... Jíst můžu až později... Ale tak či tak si sebou vezmu tu rybu... Takže ty víš kde je jo? No... myslím, že si dám rybu... Na poslední chvíli jsem si to rozmyslel a šel si najít nějaké dobré dřevo na zapálení...

Shinichi Okazaki

Bát se? Ani ne, ale mám hlad! Konečně jsem si chytil rybu tak si ji jdu upéct a pak ji sním... Půjdu až se najím... Pověděl jsem tomu chlápkovy a utrhl si nějaké suché větve na oheň... Bude ryba... Když jsem jich posbíral dost tak jsem si je dál na jednu hromadu a poté se vydal najít nějaké dobré místo a kameny... Abych si sestavil ohniště.

Sonny

Nějak mi nedošlo, proč mě tak strašila, když je cesta úplně normální. Prostě klasickej výšlap na vrchol, možná to teda pro ní těžké je, ale já jsem na to byl zvyklej. "Tohle je podle ní těžký výšlap? Jsem nebesky drakobijec, stal jsem se mágem na vrcholu těch nejvyšších hor, dosahujících až do samotných nebes. Jsem zvyklej na takové cesty!" Pomyslel jsem si a pohlédl dozadu na tu ženu, reagoval jsem vlastně na to, co si řekla pro sebe, naneštěstí pro ní jsem to slyšel. "Slečno, poslouchejte mě. Už jsem vám tuším říkal, že tu tvrdnu celou noc bez jediné stopy, tu misi jsem si nevybral, většinou vybírám mise plné soubojů a akce, né něčeho, co nemá už od začátku nějaké východiso, kromě teda toho, že se tu někdy objevil. Proto vás žádám, urychleně mě k němu zaveďte ať mu můžu dát do nosu a vrazit ho tam kde patří." Pověděl jsem jí lehkovážně, aniž bych jeho schopnosti nějakým způsobem znal. Po té jsem zrychlil tempo a mířil cestou vpřed.