Hlavní prostor uvnitř budovy

Yasuo Nikko (Sonny)

Bylo to tady celkem divné, když jsem to tak pozoroval. Ti týpci vypadali opravdu odlišně, nepřipadali mi jako kdyby sem patřili. Spíše jako nějací novináři nebo nějací úředníci. "Copak to je asi za voly? No, raději se do toho nebudu míchat, ještě by to mohlo špatně skončit, pro mě. Smál bych se kdyby to byli členové Rady nebo tak něco." Pomyslel jsem si a pohlédl zpět na Jun. "Ah, díky." Pronesl jsem k ní a sebral si co připravila. Pomalu jsem začal pít, na tváři jsem měl docela šťastný výraz. Nepil jsem celkem dlouho, naposledy u minulého města. Tady ve městě jsem si ještě ani nelokl. "Noo, to víš, hledal jsem něco. Teda spíše někoho. Šmíroval jsem slečny, dostával od nich přes držku a tak podobně. Celé ty dva roky byly takové bolestivé. Důležité je ale to, že jsem nenašel co jsem hledal. Ale to nevadí, teď si dám pauzu a budu zase pro změnu v cecchu. Mimochodem, co se to tady děje? Co to je za chlápky? Nelíbí se mi jak vypadají, mají děsný vkus. heh." Pověděl jsem jí se smíchem. Možná to někdo i slyšel, možná ne. Každopádně jsem nebyl ten typ, který rád bojoval, ale byl jsem ve vlastním cechu, takže jsem si mohl trochu dovolovat, členové cechu by je snad nenechali aby mě zmašírovali jako sardinku. Och wait, nebo nechali?

Sonny - Barmanka se na tebe podívala stylem "ty se snad nikdy nepoučíš", jak jsi vyprávěl, co všechno zajímavého jsi zažili, prožil a hlavně, přežil. Pak se zeptala na ty chlápky kolem. V jejím výraze se něco změnilo. Vlastně všechno. To jsou členi cechu Gold Dolphin. Mistr potřebuje něco projednat s mistrem tohoto cechu a ten sebou přivlekl tuhle cházku. Řekla zcela vážně, zcela normálním hlasem.

Yoshi - Ti tři se tak dohadovali, když najednou všichni ztichli a začali se trochu zhrozeně rozhlížet. Oni ve vnitř i grilují? Zeptal se jen tak mimoděk jeden podíval se na toho před sebou. Zbledl a ukázal mu na hlavu. H-h-h-hoří! Hoří! Vyděsil se a jeho panika se přenesla i na toho druhého. Třetí si však rozcuchal dlaní vlasy a snažil se zbavit zápachu. Pak se obrátil na toho stříbrouše. Co se tu předvádíš, co kluku? Máš s něčím snad problém? Řekl dost bojácným a sebevědomým hlasem.

Tomomi Yuffie
[První patro]

Pozerala sa na tú návštevu a premeriavala si ich. Vypadali aj celkom nebezpečne, ale zdanie môže klamať. Ale hneď sa rozdelili do všetkých smerov vo vnútri. Povzdychla si, ruky zdvihla dohora a poriadne sa natiahla. Tak tu bude aj sranda, dlho som nebola medzi ľuďmi. Povedala si v mysli po tom ponaťahovaní a neušlo jej pozornosti, že Yoshi zaútočil na jedného z nich. Pomaly k nemu kráčala a mávla rukou. Akej časti majstrových slov ste nerozumeli, Tsuki-san? Možno tej "buďte k hostům milý". Ozvala sa a stála trošku ďalej od neho, ešte aby po nej tiež niečo nevypálil. Potom si uvedomila akým tónom to hovorila. Aj keď vykala, povedala to tónom, akokeby už dlhé roky boli priatelia. Asi uvedomila, že sa jej vracia jej stará dobrá povaha. Stačila asi tá chvíľka a už bola vo svojej koži. Tak sa zamyslela. Nejako sa jej ľahko ide. Pozrela sa ponad rameno na svoj chrbát a videla, že naň nič nemá. Práve to! Nič naň nemá. Eeto.. kde som nechala tašku s huslami? Zamyslela sa tak a obzerala sa okolo seba. Pravú ruku si narovnala vodorovne pred hrudníkom a ľavú ruku otočila zvislo nahor, ktorú oprela o tú pravú ruku. Prstami ľavej ruky si položila na bradu, zavrela oči a snažila sa zašrotovať v spomienkach, kde zanechala svoje veci. Nakoniec sa jej rozsvietilo, otvorila oči a ona si ťapla päsťou po otvorenej dlani. A mám to! Povedala a kráčala bližšie k baru. Zbadala svoje veci pri jeho okraji a usmiala sa. Prišla k nim, čupla si a kontrolovala či sa jej veciam nič nestalo.

Yasuo Nikko (Sonny)

Jak jsem si tak povídal s Jun, tak jsem zahlédl někoho známého. No někoho velmi známého! Byl to Akiyoshi, už zase používal tu svojí měsíční magii. "Ou, pěkně, už dlouho jsem ten jeho ohňostroj neviděl, líbilo by se mi to ještě víc, kdyby to tak nepálilo vlasy, no ale on si to asi zaslouží žejo." Pomyslel jsem si a opět se podíval na Jun. "Gold Dolphin? To je pěkně trapný název, jsou aspoň bohatí? Heh, protože na prachy teď ženské letí a já jsem úplně švorc. Mimochodem co to Akiyoshi vyvádí? Chce propálit cech zevnitř?" Otázal jsem se jí a trochu se zasmál. Všechno jsem to bral tak nějak s humorem, teda až do doby, kdy by se na mě chystal někdo zaútočit. To bych asi vzal nohy na ramena. Ne, nevzal bych nohy na ramena, prostě bych vyjednával. A to jsem hodlal udělat i teď. "Sleduj Jun, takhle se to dělá na severu, nebo ehm na jihu? To je jedno." Pověděl jsem jí a otočil se směrem k podpálenému týpkovi a Akiyoshimu. Hned poté jsem k nim samozřejmě vyrazil a postavil se epicky mezi ně. "Ha, draku, to mě ani nepozdravíš? Po dvou letech.." Tázal jsem se Akiyoshiho a hned na to dodal. "Poslechni slečnu a buď milý no ne? Nemůžem to vyřešit u skleničky všichni?" Reagoval jsem i na tu holku, co se tu objevila, vůbec jsem jí neznal, možná tu přišla těsně po mně, možná je tu úplně nová, no každopádně to jsem nevěděl. "Copak, co říkáte chlapci, dáme si něco k pití a necháme toho hašteření?" Snažil jsem se je tak nějak odloučit od sebe, buď mě mohli poslechnout, nebo mě mohli poslat do řiti, jo a taky mě mohli zmlátit, ale to nepřipadalo v úvahu, nesměli! Schoval bych se za Yoshiho!

Lich

Chvíľku som sa na ňu ešte pozeral, zo začiatku som si tiež pomyslel že by bolo pekné zistiť čo si myslí.. nakoniec mi len stačil pohľad na jej oči, tvár.. vlasy.. zadok.. no proste úplne kawai!.. bol to asi najväčší risk aký som kedy spravil no nakoniec som sa len postavil a prešiel som do kúta miestnosti z ktorej .. proste do hlavnej "haly" cechu nebolo vidieť.. taký nejaký výknelok či tak.. hlavou som pri tom nenápadne naznačil tomu dievčaťu aby išlo za mnou, nakoniec som sa len stratil v tom výklenku.. tam som sa oprel o stenu, jednou rukou som si prehrabol vlasy a pod šálou som sa .. mierne zaškeril.. keď už boli tu tak som chcel zistiť ako sú na tom aj po tejto stránke.

Firel Dakuraito
Hodně dlouho jsem se nudil v rohu místnosti. Rámus mě poté probudil a já se dál snažil udržet vědomí.
Poté jsem slyšel mistra jak říká něco o návštěvě, která záhy přišla. Chvíli jsem si je prohlížel od hlavy k patě a v hlavě je komentoval.
Z těch by byli tak boží žárovičky....
Chvíli se nic nedělo a když sse mi povedlo odtrhnout oči od zlatých týpků viděl jsem Někoho z cechu jak rozdává razítka.
Takže nováček jo? Zvedl jsem se, což se neobešlo od smrtícího zavrzání židle.
Sakra, snad si toho nikdo nevšimne. Poté jsem se opřel u dveří a sledoval jak se událost bude vyvíjet.
V případě bitky se prostě přídám...

Chizu Akizuki

Přistoupí ke mě nějaké děvče. M-milý? Optám se trochu váhavě dívky. Pohlédnu znovu na Bulice. Tentokrát se nezdál tak strašný. Takže se takhle tvářil jenom na mě? V tu chvíli ke mě prohodí něco jako omluvu. Dívka mi pomůže na nohy a poté mi nabídne lízátko. Zakroutím hlavou. Děkuji, ale nechci. Odvětím. Přistoupí k nám ještě jeden kluk. A po chvíli z jeho šály vyleze drak! Chvíli se z toho vzpamatovávám. To byl d...! Vykřiknu. Kluk mě však v pravou chvíli zastaví. Jen přikývnu hlavou na znamení, že si to nechám pro sebe.


Chouhi Yokitoku

Když se mi omluví, tiše si oddechnu a nahodím přátelský úsměv. Možná až tak přátelský nebyl, ale rozhodně to je příjemnější, než pohled, který jsem měla předtím. Příště si dávej pozor na to, kam padáš. Prohodím k němu a posadím se zpět na židli.

Bulic Shizaki

Když se dívka dostane na nohy tak za chvíli uvidí Tsume. Chudáček... Já ji vystraším až spadne Amy ji hyperaktivně obskakuje a Dawn na ni bafne s drakem .... Divím se že jí z toho nehráblo......... Příjdu k dívce blíž... Omlouvám se nechtěl jsem tě vystrašit nejsem zvyklí na lidi okolo sebe neumím moc grymas.... Jak bych ti to mohl odčinit ??? Pak pohlédnu na Dawna ... Měl bys o ní informovat někoho z S mágů aby si byli vědomi že je tu i ona(Tsume) a nejen ty... Poté něco mlely ty z z toho druhého Cechu ignoroval jsem je apak mě jeden znich chytil pod krkme.. Ruku kterou mě chytil sem mu stiskl za zápestím a pohlédl jsem na něj doslova dračím pohledem... Poté jednomu začali hořet vlasy a jejich pozornost se opřela o stříbrnovlasého kluka.

Tomomi Yuffie
[První patro]

Otvorila tašku a nakukla tam. Všetko bolo na svojom mieste a nič nebolo poškodené. Spokojne sa usmiala a a pozrela sa na puzdro husieľ, otvorila ho a pozerala na hnedé husle a usmiala sa viac. Fajn, všetko je v poriadku. Nič sa nestratilo a nepoškodilo. Zavrela zase husle a veci si tam zatiaľ nechala ešte položené. Potom sa pozrela smerom na Yoshiho, ktorý k nej prehovoril. Pozerala naň ho ešte na nejakého červenovlasého chlapca s modrými očami a prikývla hlavou. Emm, iste. Súhlasila a potom sa postavila. Už od svojich ôsmich rokoch, čo odišla zo svojho rodného mesta, sa nestretla so žiadnymi ľuďmi a samozrejme, že ako dieťa nepila žiadny alkohol a v lese asi ťažko nájdete krčmu. Pomaly prikročila k nim a ešte sa pozrela ponad rameno na svoje veci, ktoré nechala za sebou. Potom sa pozrela späť na nich a pousmiala sa na toho, pre ňu neznámeho, červenovlasého chlapca. Etoo, ahoj. Pozdravila ho milo. Asi naozaj dlho nebola medzi ľuďmi.

Tsubaki Amy
[První patro]

Pozerá sa skúmavo na to ako jej prikladá razítko na chrbát ruky a potom na žltý znak cechu. Rozžiarila sa a pozrela sa na Bulica. Arigato! Povedala šťastne a potom schovala to vrecko s lízatkami do tašky. Potom započula niekoho pri nich a pozrela sa tam. Stáli tam traja chlapci a jeden z nich im niečo hovoril. Potom jeden z nich chytil Bulica za tričko. Dala si k telu ruky, teda skôr až ku krku. To bolo znamenie, že ju to vydesilo a trošku zacúvala. Nepáčili sa jej, že takto útočia na Bulica. Potom ho pobrali tí dvaja od nich ďalej a niečo si šeptali, ale to už sa nepozerala na nich, ale na Chizu. Eeto, ja som Tsubaki Amy. A ty? Opýta sa jej s úsmevom z dola, keďže je od nej menšia, ešte predtým než prehovoril Bulic. Na svoj vek je naozaj malá, vypadá na dvanásť rokov a chová sa ako decko.

Lich - Dívka trochu naklonila hlavu a jako by se snažila najít ve tvém jednoduchém gestu něco skrytého. Že by hledala v něčem takovém nějaký plán... jak se jí zbavit?! Samozřejmě, mohla si to myslet. Třeba má Silver Moon určitý důvod, proč vyřadit Gold Doplhin z provozu jednoho po druhém! Rozhodla se tomu přijít očividně na kloub a tak po delším váhání šla ve tvých stopách. Stále se ale ohlížela k vrcholku schodiště.

Yoshi, Sonny - Bylo vidět jak ty chlápci Sonnyho příchod i celou jeho existenci docela dobře ignorovali. Ten, co promluvil na Yoshiho, k němu přikročil po jeho slověch blíž. Ty.... ty... Zabručel, ale asi nemohl najít správný výraz, který by tě podle něj dokonale vystihoval. Hele, nech ho být. Vidíš ty šrámy? Buď je to zkušený S mág, nebo neskušený budiž k ničemu. Ještě by si stěžovali, že jsme jim odstanili člena. Zavolali na něj dvouhlasně jeho společníci, ale on i když mlčky na Yoshiho nepřestal výchružně zírat.

Lich

Čakal som opretý o stenu pri čom som pohľad upieral niekam.. do zeme.. nakoniec si prišla.. zamumlal som si skôr pre seba viac menej prekvapene. Hodil som po nej jeden taký.. prazvláštny pohľad a pod šálou som sa mierne pousmial.. prestal som sa opierať o stenu a pristúpil som k nej o jeden krok.. podal som jej ruku a len som čakal na jej ďalšiu reakciu, bolo celkom fajn pozorovať ju .. aké myšlienky sa jej asi .. uhm.. preháňajú hlavou? pomyslel som si a čakal som.

Lich - Ostražitě sledovala každý tvůj pohyb, od okamžiku, jak se pár kroků před tebou zastavila. Při slovech o tom, že přišla jí napadlo, že to říkají vrahové nebo vyděrači. Alespoň tak to bývá ve filmech. Sršela z jejího pohledu i celkově z ní samotné jen samá neutralita. Dokud nepromluvila. Když jsi jí podal ruku, podívala se na ní a pak na tebe s trochu nadzvednutým obočím. Taky tě zdravím. Odvětila mírně hrubým hlasem a ruce nechala dále viset podél těla.

Lich

Hm.. zložil som ruku späť k telu a stále som sa na ňu pozeral.. zabiješ ma ak ťa pobozkám? spýtal som sa pri čom som sa pod šálou tak.. viac menej nevinne pousmial.. bolo to vidieť iba na mojich očiach.. síce tá otázka nebola moc na mieste, nemal som v pláne niečo predstierať.. hrozne sa mi páčila ! bola úplne na zožratie a napadnúť ju.. to by ma nenapadlo ani v tom najbláznivejšom sne... povedzme že nie každý.. zo Silver Moonu zastáva jeho všeobecný postoj k veciam.. prebehlo mi hlavou no nahlas som to nepovedal.. čakal som ako mi odpovie.. doslova som ju hltal oćami.

Lich - U takových dívek, žen by byli možné a očekávané dvě reakce. Buď by rázně odkráčela a ty by jsi zůstal stát na místě s obtiskem její dlaně na tváří. I když, to by si mohl taky zůstat se válet na zemi, vzhledem k tomu, že to neí nějaká princeznička ze zámku. Nebo!... by se tato otázka obešla bez odpovědi. Ona však ani jednu z uvedených variant nepoužila. Ani pot akové otázce se jí pohled neměnil. Tak takhle to je... Hlesla zcela klidně z čehož se dalo usoudit, že nebudeš jejím prvním obdivovatelem. Zabít je silné slovo, které bych vna takovém místě neužila. Ale za délku tvého života bych neručila. Pronesla a zdvihla k tobě pohled. Mrkla pravým okem a v druhém se jí zaleskla jiskra, která jako by odpovídala na tvou otázku zcela jednoznačně - ano!

Lich

Heem.. zamumlal som po čom som začal.. uvažovať či mi to za to stojí. Keď som zvážil všetky plusy a minusi svojho života tak.. som sa celkom divil že som už dávnejšie nespáchal nejakú sebevraždu.. na to som sa však mal až príliš rád. Aj keď, toto bolo o niečom inom, hodlal som to riskovať. Priblížil som sa k nej ešte o jeden krok po čom som sa pozorne pozrel za ňu.. či sa náhodou niekto nepozerá. Nechcel som aby niekto z členov cechu videl ako vyzerám. jednoduchým pohybom som si posunul šálu nižšie, dal som si ju dole zo svojich úst a tvári .. v tom istom pohybe, takže to bolo celkom slušnou rýchlosťou som sa dostal s tvárou až k jej ústam a ..aj cez mŕtvoly !! som ju pobozkať chcel.

Lich - Opravdu, nebyl tohle jen nějaký žert? Ať jsi se snažil o cokoliv, bez hnutí tě sledovala varovným pohledem. Asi to u většiny lidí zabíralo, ale ta většina jí znala, narozdíl od tebe. V poslední sekundě jsi mohl ucítit, že tě něco drželo za paži. Jo, správně, to ona! Druhou ruku položila na tvou hruď. Ale ne položila. Ona tě v tu chvíli odstrčila a tou rukou, kterou tě držela, tě pro změnu přitáhla a aby toho nebylo málo, přistavila ti do dráhy pohybu nohu, takžy jsi jisto jistě skončil na zemi a mohl tak sledoval leda její vystražný pohled. Ty jsi o mě asi ještě neslyšel, že ne? Přidřepla si k tobě. Tohle není nic... Pronels a opět vstala. Myslela jsem, že ti zdraví bude milejší.

Lich

A ty.. si asi nepočula o mne da? zamumlal som zo zeme no.. po tom ma napadlo že o mne ani nemala ako počuť !! .. sakra.. bol som tak blízko.. pomyslel som si s nešťastným výrazom na tvári.. jednou rukou som si na seba znova natiahol šálu.. ale gratulujem ti.. si prvá po niekoľkých rokoch ktorá ma zaujala na toľko.. že som to myslel vážne.. zamumlal som ešte viac menej bolestivým hlasom.. Rozmýšľal som čo teraz.. taká mladá a taká chladná.. mal som chuť jej pre zmenu niečo spraviť.. mohla si všimnúť že mám celú pravú dlaň od krvi ktorú som si nechal voľne vytekať z rany na prste.

Sonny

Zdálo se že mě Yoshi po těch dvou letech poznal, jak by taky ne, na mě se přece jen tak nezapomínalo,respektive na idioty se nikdy nezapomíná žejo. Jeho reakce byla zcela očekávaná, nechtěl se s nimi nijak usmířit, vždycky byl takový, ti týpci asi udělali něco špatného, jak říkal, urazili cech. No, alespoň že tu máme lidi, kteří jim nakopou prdele, já bych to bohužel nezvládl, vyvázl by jsem akorát se ZLATÝM výpraskem. "Joo, dva roky uběhly jako voda, no plánoval jsem přijít dříve, ale to víš, slečny z dálného východu a západu mne nenechali, heh." Pověděl jsem mu zcela ironicky, slečny se tam po mně bohužel necápaly, ale dávali mi dárky, krásný optisk na líčku. Hned pak na mě promluvila ta dívka, byla pro mě neznámá, byl jsem si jist, že jsem jí tu nikdy neviděl. "Ahoj, já jsem Nikko, ale říkej mi Sonny, jako všichni." Pronesl jsem k ní a mírně mrkl. Pak jsem si sebral pití a připil si se všemi na to zdraví a ták. Hned poté jsem se ale otočil na ty týpky. "Ignorace, jak potupné.." Řekl jsem s přiblblým výrazem. "Opravdu si nedáte? Věřte mi, zlepší vám to náladu" Pověděl jsem jim a v duchu dodal. "A mně to zvětší šanci jak vám sebrat to zlato aby jste nebyli tak nafintění, potřebuju si tu koupit barák kruci!"

Lich - Naklonila trochu hlavu do strany a shlédla si toho chlapce. Na tváři se jí objevil výraz ala "oh, vážně" a doplnila to o chvíli později i slovně. Oh, vážně? To bych nejspíš měla brát jako nesmírnou čest. Hlesla komickým tónem. Snad posměšným? Ať to vyznělo jakkoli, z hlasu záhy vmžiku vymyzel jak ten výstražný tak částečně nepřátelský přízvuk. Dobrovolně se zraňuješ? Vznesla, když si všimla krve. Takovou sílu nepoužila, aby způsobyla něco hrozného a bylo jí to dost zvláštní.

Sonny - Chlápci se na tebe nepřjícně obrátili, ale pak ten uprostřed strčil toho vedle sebe loktem a třetí na něj mrkl. Nemohl být jasné, co to může znamenat, ale u takových zlaťáčků klidně i jakoukoliv blbost. Fajn, když je to takhle. přikývli všichni tři na ráz a vrhli na tebe upřený pohled.

Waru

Seděl tak u baru. Poslouchal hlasy kolem. Měl položenou hlavu na rukách a měl zevřené oči. Toho si ale nikdo všimnout nemohl. Jediné co neuměl bylo, vyplnout sluch. Slyšel kařdičký rozhovor skoro. Některému rozuměl a některému zase ne. Vnímal i, že je poblíž Yuffie. Jak byl předtím s ní, zaznamenal její pach a nyní si byl jistý, že je její. Byli tam ještě další osoby, ale cítil hlavně i alkohol. Nesnášel ho. Párkrát se napil, nikdy se neopil do němoty, ale nechutnal mu za žádnou cenu. Už jen kvůli tomu, že někdy sál krev dívkám, které pily. Bylo to znát v jejich krvi a tak ta krev byla odporná, ale potřeboval ji vždy. Jak tam seděl ohnutý, začala mu katana vadit na zádech. Natáhl ruku a z pod pláště vedle sebe položil tu katanu. Ať se snažil jakkoliv, to opření udělalo ránu. Ta katana byla totiž dost těžká. Pro boj až nepraktická, ale pro něj to měla dobré využití. Stále se řídil po sluchu a né očima. Pak si všiml, že se Yuffie někomu představuje a on zaslechl jeho jméno. Přemýšlel, že se promění ve vlka a odejde, ale rozhodl se tu ještě chvíli zůstat. Někdo tam začal dělat problémi. Hmmmm, seš si jist, jestli si udělal dobře? zazněl hlas v jeho hlavě. Byl to Alucard, ale ten s euž dlouhou dobu neozval. Nevím... šeptl mu na to. Ale pak se neozval. Byl rád, že do něj víc nerejpe. A hlavně, že Nacyl drží tlamu. Jsem rád, že v nejbližší době se neukáže úplněk....nechci aby mě viděli v té formě řekne si klidně a tiše. Byl rád, že nikdo neovládá magii, která je podobná měsíčnímu svitu. To by byl problém ..... protože na to by taky reagoval.
(Pardóm, ale Waru není společesnký typ...tkaže nevím, co vymyslet)

Dawn

Když byl u nich, pohlédl an tu blonďatou dívku a kývl. Ano drak...dračice. dodá tiše, aby to slyšela jen ona, protože stál u ní. Chvilku se rozhlížel. Všiml si těch tří, co si začali dovolovat na Bulice. Zatím nechtěl zasáhnout, vše by tu lehlo popelem a to nechtěl. Předtím ještě zachytil jeho otázku. Rozhlédl se po nováčcích. Nejsem si jist, zda-li sou o všech nováčcích dobře informováni. Zatím ji necham v tajnosti. A kdyby se jim to nelíbilo.... tak to pak budu řešit. řekne. Tsume se tam jen zamrvý. Zalsechne, že se Amy představila. Dawn dal v tu chvíli hlavu na stranu. Kdyby něco, tak se taky představím. Jsem Dawn a až s eona rozhodne vylézt, to je Tsume. řekne v klidu. Já jsem Tsume ...těší mě. mohla Chizu slyšet tiše a takovým, dračím hlasem.

Chizu Akizuki

Chlapec, který mě předtím tolik vylekal, se začne omlouvat. Ne, ne, ne... to je v pohodě. Neomlouvej se! Nemusíš to nijak odčiňovat... Špitnu tiše. Můj hlas příliš hlasitý v tomto hluku nebyl, skoro zanikal. Když ho chytne pod krkem jeden z toho druhého cechu, vyděsí mě to. Byla bych mu ráda nějak pomohla, ale bohužel nevím jak. Naštěstí ho poté pustili. Dívka, která mi nabídla lízátko, se mi představí. Po chvíli se k ní přidá i ten kluk s drakem. Vlastně jde o dračici, jak jsem se dozvěděla o chvíli později. Um... Já jsem Chizu. Těší mě. Pronesu. Dawn mi představí i svoji dračici, která vykoukne z pod šály. Pohlédnu na ni. Byl to opravdový drak! Teda... dračice. Taky mě těší. Pousměji se na ní. První den v cechu a už se tu začínám postupně seznamovat s ostatními lidmi. Jde to lépe, než jsem myslela!


Chouhi Yokitoku

V klidu si sedím u stolu a podpírám si hlavu. Sleduji, co se děje v cechu. Proč sem vůbec přišli? Ani jeden z nich se nám nepředstavil. Prostě sem vtrhli a nechovají se k ostatním příliš hezky. Přišli nás sem snad jen otravovat a shazovat? Nebo se předvádí, jak jsou nechutně bohatí a dokonalí? Při téhle myšlence nahodím obličej, ve kterém mohli ostatní poznat trochu odporu. Vlastně ho bylo trochu víc. Pohlédnu na muže, který mi předtím podkopl židli a narušil můj odpočinek. Hej! Ty tam! Zvolám k němu a pozoruji ho. Trvá to docela chvíli, než ze sebe vydám další slova. Proč jste se nás vlastně rozhodli přijít navštívit? Hledáte řetízky do sbírky?

Lich

Si príliš krutá... stačilo mi vraziť facku.. zamrmlal som po čom som sa len zaškeril, v ruke sa mi objavil magický kruh a ja som s dlaňou zamieril priamo na ňu. Blood Magic: Shot ! v momente sa mi z krvi na ruke vytvoril slušne veľký projektil tvorený z krvi.. následne dosť veľkou rýchlosťou vystrelil priamo na to dievča.. bolo to zvláštne no.. bolo mi jedno či z toho nebudem mať nejaký prúser.. v najhoršom by ma vyhodili z cechu.. nejak by som to prežil, aj tak je len otázkou času kedy by to majster o mne zistil.. ak to už nevedel. Pri tom som však stále ležal a len som sa pozeral na výsledok svojho útoku.

Chouhi - Muž se na tebe obrítil. tedy, vlastně byl na tebe obrácený pořád a neunikl mu ani tvůj nechucený pohled, z kterého si odvodil, co si asi myslíš. Ale neřekl nic nahlas, tak kdo ví, co ho napadlo. Promiň, ale nejsem žádný "hejty." Jsem Asogi. Hlesl a mítně se uklonil. Pak se na tebe opět zadíval, jestli to myslíš vážně. Leda támhle ti tři jsou natolik hloupí, že by v Silver Moonu hledali stříbro. Ohlédl se směrem k baru, kde se stejně ohození týpci bavili s Yoshim a někým dalším. Mistr nás sem vzal s tím, že od vašeho cechu něco chce. Nějaký natrhaný kus papíru, nebo co to říkal. Neposlouchal jsem ho. Odpověděl i na tvou hlavní otázku, což ti ale ani tak zjevně moc nepomohlo. Nebo ano?

Lich - To bych ale mohla jen na začátku. Šeptla, když viděla, na co se chytáš. Dala ruce před sebe a utvořila z nich něco jako kruh, který pomyslně roztahovala. Ba ne pomyslně, to co bylo uvnitřk kruhu, jako by byla rozmazaná realita? Ne, to se ti jen zdálo, mezi dlaněmi se jí utvořil něco jako vír. Větrný vít, který tmavnul každou otáčkou a tvůj útok v něm zmizel jako nic. Vír se po tom uzavřel a zmizel. Takara. Neslyšel jsi to už někdě? Mág, který než se přidal do cechu, patřil mezi temné mági. To, co jsi právě viděl, byla větrná magie. Přesněji řečeno, magie Stínu severních větrů, u které se spekuluje o zakázání jejího užívání a také... koluje výhradně mezi temnými mági, protože jen oni znají podstatu jejího užití. Podívala se na tebe, zda jsi pochopil, oč tu vlastně jde.