Hlavní prostor uvnitř budovy

Lich

Heem.. hai hai je tu úplne sugoooi výhľad.. zasmial som sa a jednou z rúk som sa poškrabal vo vlasoch. uhm prečo by to tu kedykoľvek bolo priaznivejšie? aj keď.. to je jedno, no .. povedzme že som tu z jedného dôvodu, nerád spím v uzavretých priestoroch. Nemám tú neviem akú fóbiu ale, ehm.. opatrnosť nadovšetko.. tu by ma nikto nečakal. Vysvetlil som a radšej som nezmienil že sa teoreticky skrývam pred každým kto by ma mohol spoznať. Uhm.. a tiež to bude tým, že sa mi nechce platiť neviem aký podnájom.. toď vše. Dodal som mierne ospalým hlasom na čo som si poriadne zívol.

Dawn
(Před budovou - budova cechu)

Jakmile došel k nim, nestačil nic říct a už ho Amy zatáhla dovnitř spolu s Bulicem. Proběhlo to tak rychle, že nestačil nic říct. To už byl ale v cechu. Díval se po stropě a tak. Ozvala se celkem rána od těch dveží, takž se na ně všichni podívali. Snažil se ignorovat ty pohledi a díval se po místnosti. Pak je normálně pustil a on si promnul zápěstí. Tsume ....tak, jsme tady. řekne. Tsume tam sice nic nedělala, ale pak se šála nadzvedla. Objevili se pouze oči. Co se stane teď. ozvala se. Ucítil, jak se začala třást. Dal ruku na tu šálu. Neboj, kdyžtak odejdeme, kdyby se něco stalo. řekne v klidu. Tsume se tak nějak uklidnila a dál už nic neříkala.

Suki Amaya

Prohlédla si chlapce podezíravým pohledem. Vypadalo to z věnčí, že jeho historce o tom, že nechce spát v uzavřených prostorách, nechce věřit, ale pak tam dodal cosi o tom nájmu pronájmu a takovém tom, o čem většnia cechu neměla tušení co to vůbec je, jelikož jim byla budova domovem po celých čtyřiadvace hodin denně. Opět se podívala před sebe, kde mohla vidět leda tak stíny a střechy okolních budov. Jelikož první patro budovy, v hlavních prostorách, je dosti liduprázdné a z druhé patra sem jde slyšet dost hlasů, soudím, že se jedná o nějakou radu. A při takových radách musí jít o nějaké vážné věci, jelikož normálně se nekonají. Snažila se mu objasnit, co myslela těmi příznivými a nepříznivými podmínkami.


Reina

Doslova si oddychla, když Waru držel tu dívku, takže nemohla spadnout a nějak výžně si ublížit. Pak jí ta dívka rozsuchala, což ona zrovna v lásce nemívala. Waru... Hlesla jaksi vyděšeněji, když on vyslal to botu proti Yoshimu. Přeci jen, viděla to studenou vodu jako lepší východisko z této situace. Nakonec sebral zelenovlásku a podle směru měla jasno, kam jdou a v tomhle byla pravda zase na jeho straně, že lépe jí bude na vzduchu. Nechala je tedy jít a trochu si urovnávala rozlítané vlasy. Po chvíli však zaznamenala z venčí hluk a při otočce ke dveřím kapku poodstoupila, což jí zahcránilo od tvrdého nárazu dveří. A vy jste... Špistla si pro sebe s vyjeveným výrazem na nějakou další osobu, vlastně na nějaké další osoby, co za dveřmi stáli. Jedna z nich se všítila dokonce dovnitř jako kulový blesk a začala šťouchat do Yoshiho. Přistoupila pomalu k ní. Počkejte chvilku, nechte ho být... Hlesla opatrně a trochu rozklepaným hláskem. Maxi, pomůžeš mi ho zvednout, prosím? Zeptala se barmana za pultem, který jí následně velmi rád vyhověl. Zvedl Yoshiho na nohy a posadil na lavici kousek od nich.

Lich

Na chvíľu som sa zatváril nechápavo, upieral som na ňu svoje krvavo červené oči po čom som sa však pousmial, čo však asi nemala ako vidieť. Zopakuješ to, porím? nejak som sa ťa prepočul.. zamumlal som ospravedlňujúcim tónom hlasu, bola to pravda, viac menej som ju nevnímal a jej melodický hlas pôsobil na moju myseľ ako uspávanka. Zatrepal som hlavou, vyhnal som z nej podobné myšlienky a nahodil som výraz v očiach alá matrix.

Dawn

Uslyšel, že se někdo zeptal, co jsou zač. My nic....přišli jsme v míru. vydala ze sebe Tsume z pod šáli. Byla dost vystresovaná a tak si myslela, že ta otázka patřila i jí. Bylo vidět, že to neříkal ten kluk, ale ten hlas vycházel od něj. Mohla si myslet, že to je břichomluvec. Pak už si ho nevšímala naštěstí a šla někam za Amy. Podrbal se na hlavě. Pst. Tsume ....o tobě nikdo neví, takže klid. šeptnul. Tsume jen zavrčela. Pak už nic neříkala. Vzdychl si. Todle bude těžké. řekne. Hlavně kvůli Tsume. Jenže, nikdo se nemusí dozvědět, že někdo jako ona existuje. Hlavně zůstaň pod šálou. Já něco vymyslím. šeptne. Ozve se souhlasné zavrčení, trochu se zahýbe šála. Pak už byla nehnutá a čekala, kdo ji čapne a vytáhne z pod šáli. Zatím se tam tak rozhlížel po okolí a nevěděl, co dál.

Tsubaki Amy
[První patro]

Šťuchala ďalej toho ležiaceho chlapca a potom započula dievčenský hlas. Zamrkala a pozrela sa smerom tam. Eeto, gomenasai.. Povedala potichu previnilo hneď ako ju zdžubala a odskočila od toho chlapca. Pozerala ako prišiel k nim nejaký muž, ktorý pomohol tomu ležiacemu chlapcovi na nohy a posadil ho na lavičku. Pozerala na toho chlapca a prižmúrila oči podozrievavo, keď troška skrivil tvár. Pomaly sa dostala k nemu a tvár približovala tesne k jeho tvári a prižmurovala oči. Akokeby čakala, že sa z neho stane andulka. Potom sa ale stalo niečo, čo neočakávala. Otvoril oči a prehovoril. Hneď od neho s menším krikom odskočila. On žije! Povedala a potom si ho začala obzerať. Zbadala samé obväzy, smiešne, že si ich všimla až teraz. Potom sa pozrela späť na jeho tvár. Múmia! Povedala rozhodne a ukázala naňho prstom. Vypadalo to, že asi skúmala to, čo je zač a toto bol jej verdikt.

Suki Amaya

Sledovala dění před sebou, poletující opeřence a všelijaký hmyz, nevyjímaje lidi, co si to pochodovali tam dole. Nechávala slabí severní větřík, aby jí ovíval tvář, ale to vše přišlo v niveč, když ten kluk řekl na její důmyslné vysvětlení jenom pouhé "Zopakuješ to?". Při těch slovech v ní hrklo a harmonie, kterou si celou tu dobu tady uchovávala byla kdesi v nenávratnu. Podívala se na něj proklínajícím pohledem, ale také si byla vědoma toho, že to nejspíš nemyslel zle. Proto se hluboce nadechla a vydechla, aby se uklidnila. Prostě jestli někdo zjistí, že tu jsme, sám bys velice rychle poznal, že tu nejsme vítáni. Zkrátila svou řeč s několika vynechanými detaily a čekala, jestli alespoň toto pochopí.

Firel
Skusil jsem se nepozorovaně proplížit dovnitř. Měl jsem chuť trénovat, ovšem neměl jsem kde.
Takže jsem se jen pomalu šel podívat na nástěnku s misema.

Chizu

Jakmile pomalu otevřu dveře, rezavé panty zaskřípají a zavrzají. Měli by to promazat. Díky hluku, který zde vládne, si toho nikdo nevšimne. Zaujme mě velký bar. Ne proto, že bych alkohol měla ráda, právě naopak. U stolů posedává několik mágů a popíjí. Právě oni způsobují hluk v místnosti, skvěle se baví. Vstoupím do místnosti, dveře se stejným zaskřípáním zavřou. Rozhlédnu se. Hledám někoho, u koho bych se mohla přihlásit do cechu. Nikdo se však nezdá být tak důležitý na to, aby byl tím člověkem, kterého hledám.

Reina

Zadívala se na Yoshiho překapeným pohledem a hlavu mírně nakonila do strany. Zdál se být ještě trochu dezorientovaný, ale vypadal, že se z toho vyhrabe. Obrátila se tedy na Maxe a pokynula na něj, že se může bez obav vrátit za pult baru. Pak se ohlédla za sebe, kde si všimla nového příchozího - Firela. Chvíli jen tak dumala, kdy on se sem vkradl, ale třeba ho jen přehlédla. Jak měla pohled namířený k tabuli, kde právě stál, všimla si znovu se otvírajících dveří, z nichž vešla dovnitř nějaká neznáma osoba. Dneska je nějak rušno u těch dveří. Pomyslela si, když tu jí znovu upoutalo něco jiného.

V místnosti se snížil rachot, když ze schodů do druhého patra začala sestupovat nějaká žena. Byla to Jun, cechová barmanka a jeden ze zkušenějších mágů, co zde delší dobu působyli. Nevšímala si několika zvídavých pohledů pár mágů a zapadla na své obvyklé místo za bar, kde se vystřídala s Maxam a vyjádřila mu svůj dík, že to za ní na chvíli vzal. Ten si odešel sednout ke stolu a až tehdy, co se za ním barmanka ohlédla, všimla si několika pohledů směřujících na ní. Ona k nim jen slabě kývla a hlesla. Příjde. Na to se po sobě začali mágové zmateně ohlížet.
Náhle rachod z místnosti naprosto vymizel, když sestupoval ze schodů někdo další. Malý postarší plešatý pán s moudrým výrazem v obličeji sešel až dolů. Byli na něj upírány pohledy takřka všech přítomných. Zvedl k nim hlavu a sledoval situaci. Silver Moon čeká návšteva. Pronesl hlasem, který se rozléhal v mohutném prostoru. Než se stačil kdokoli zeptat, pokračoval. Příjde nás navštívit vzdálenější cech. Říkají si Gold Dolphin. Ale musím vás vazovat, i když nebyli uznáni za temný cech, nesmíme pochybovat o tom, že mohou být nebezpeční i při přátelské návštěvě. Proto vás žádám, buďte k hostům milý, ale nespouštějte z nich oči... Klesl hlasem a odmlčel se....

Chizu

Když začala po schodech sestupovat nějaká žena, v místnosti bylo najednou méně hluku. Ta by mi určitě mohla poradit, u koho se mám hlásit. Nejistými kroky vykročím kupředu k baru. Všimnu si, že ze z patra začne sestupovat další osoba. Starý dědek, který se tváří chytře. Na chvíli se zastavím a vyslechnu si ho. Zdá se, že jsem nepřišla zrovna v nejvhodnější dobu. Ale když už jsem tady... Pomalu pokračuji ve své cestě k baru, u kterého nakonec zakotvím. Pohlédnu na barmanku. Um... zdravím. Ráda bych... Na chvíli se odmlčím a urovnám si v hlavě, co vlastně po ní chci. Chtěla bych se přidat do tohoto cechu, ale nějak nevím, za kým bych měla vlastně jít. Myslela jsem, že byste mi mohla pomoct...

Dawn

Stál tam tak a díval se před sebe. Bylo tu nějaké rušno. Pak i někdo šel dolů po schodech a všechny pohledy se na něj uchýlili. Byla to žena. Pro něj zcela neznámá žena. Která ovšem šla za bar. Uvědomil si, že jestli chce do cechu, měl by jít zrovna za ní. Jenže se tam připletla ještě nějaká dívka. Vydal se pomalým krokem k baru. Zastavil se tak 2m před ním a rozhlédl se. Do toho řekla Tsume a pobídla ho. Dawn kývl a vyšel vpřed. Zastavil se vedle té dívky. Uslyšel, že i ona je nováček a chce se přidat do cechu. Dobrej. Omlouvám se, že jsem poslouchal váš rozhovor, ale chtěl bych se také přidat do cechu. Jsem tu správně? řekne klidným tónem. Vlastně chtěl přihlásit do cechu 2, sebe a Tsume. Pak ovšem někdo šel ze schodů. Zřejmě to byl master, ale ty jeho slova patřily členům cechu, né jemu. Takže se zpátky otočil na barmanku.

Lich

Hem ? ah.. takže by som mohol mať prúser.. za to že som tu? veď je to len.. strecha.. zamumlal som nešťastne po čom som si však povzdychol.. ale aj tak, arigato, asi pre tento krát poslúchnem niekoho.. koho sotva poznám.. zaškeril som sa ešte no bolo to vidieť len cez moje oči.. páč som mal na sebe šálu.. následne som sa pozrel dole, na zem, a nejakým zázrakom som začal zliezať, pár krát sa mi podarilo zle šlapnúť čo dopomohlo k tomu že som teraz ležal rozvalený a dolámaný na zemi, s úplnou nechuťou k pohybu či podobne !!

Tsubaki Amy
[První patro]

Keď po chvíli ten múmiový chlapec prehovoril, tak spokojne stiahla ruku a usmiala sa, že mala pravdu. Potom si však niečo uvedomila a začala sa zmätene pozerať okolo seba. Nikde nevidela ani Bulica ani Dawna. To ju opustili v tomto "dave"? To sa jej nepáčilo, buď bola slepá, že nevidela Dawna u toho baru alebo fakt sa nepozerala všade, kde mohla. Po chvíli započula otázku od toho múmiaka a prehovorila. ..Tsubaki Amy.. Povedala, nachvíľu sa naňho pozrela a znova sa začala okolo seba pozerať. Keď si bola istá, že ich nevidí, normálne sa postavila čelom k tomu múmiakovi. Ruky dala k sebe a kolená dala k sebe tiež bližšie. Z toho postoja by mohol každý usúdiť, že sa tu bojí. Na pätnásť ročné dievča je až príliš.. detinská ako päť ročné decko. Oči sa jej zaliali slzami, pretože tu nevidí nikoho známeho. Dawni.. Bulí.. Tsu-chan.. Zašeptala a už len pohľadom prezerala budovu do strán a pred seba. Chudák Tsuki, že práve takéto dievča s takouto povahou musí pred ním stáť. Pretože ako ju Tsuki neupokojí alebo jej nedovlečie sem Dawna alebo Bulica, tak sa spustí ohromný plač, ktorý by otriasol budovou. Ale ešte sa na to Amy nechystá.. možno..

Bulic Shizaki

Nějak se zamotá v davu, ale nikdo sním naštěstí nekomunikuje. Potom uslyší Amy jak ho volá .. Je od ní docela daleko, ale má výtečný sluch jako zvířátko. Procpe se davem až k Amy a tázavě se zeptá Co je Amy-chan někdo ti ubližuje ?? Potom si povšimne Dawna který sedí kousek od nich.. Ona si ho nevšimla??.. Poté si povšimne mnoha hodně silných mágů zakomponovaných v davu. Poté si všimnu že Amy asi s někým komunikuje a nějak mi divně voněl tak sem si ho nevšímal.

Tsubaki Amy
[První patro]

Pozrela sa na toho chlapca pred ňou ako ju pohladil po tvári a spýtal sa jej, čo sa deje. Triasli sa jej pery, takže nevypadala, že by dokázala odpovedať, pretože mala tesne pred výbuchom, takže radšej nič nehovorila. Keď sa jej znova pýtal tak na tú druhú otázku len prikývla a počúvala ho ako sa predstavuje. Prikývla znova a nič nehovorila a sledovala ako ju chytil za packu a viedol ju po miestnosti. Začal vyvolávať meno Dawna a Bulica. Pevne mu stisla ruku, asi až moc pevne a pozerala sa okolo seba a už mala na krajíčku od výbuchu. Našťastie to zachránil Bulic, ktorý sa u nich objavil. Usmiala sa šťastne a slzy, ktoré sa jej vytvorili v očiach, stiekli po jej tvári. Pustila Yoshiho a skočila Bulicovi okolo krku. Bulíííí! Zvolala šťastne a pevne sa ho chytila nohami a rukami, takže toho malého kliešťa asi ťažko dá dole zo seba. Ale ako? Žeby páčidlom?

Tomomi Yuffie
[Park "Tenshi" --> Budova cechu --> První patro]

Vkráčala zadným vchodom do budovy a zastavila sa na prahu dverí. Pozerala sa prekvapene okolo seba a nechápala koľko ľudí sa tu nahromadilo. Preboha, to čo je? To tu je tak veľa členov? Opýtala sa prekvapene. Už dlho nebola medzi ľuďmi, takže pre ňu toto bol veľký šok. To by dostala infarkt keby prišla na námestie, keďže toto je pre ňu prekvapenie. Potom sa otočila za Waruom, keď prišiel tiež. Tak, pôjdete sa zapísať alebo také niečo? Opýta sa ho a potom sa pozrie na ten dav. Uvidíme sa neskôr.. než sa to tu upokojí, jop? Povie, pozrie sa naňho ponad rameno a mrkne naňho. Potom sa vmiesi do davu. Hľadá niekoho známeho a aj nájde. Yoshiho. Pomaly k nemu príde a pozerá sa naňho. Už sa vie lepšie pohybovať, takže je už v poriadku. Vidím, že ste už v lepšej kondícii, Tsuki-san. Povie s úsmevom, keď sa uňho zastaví.

Waru
(Park "Tenshi" -> Budova cechu)

Těší mě Yuffi řekne. Tak, za dnešek se seznánil už se dvěma osobama, láme rekordy. Ale zarazilo ho, jak nad tím dlouho přemýšlela. Jakoby si vymyslela právě teď to jméno, ale to nechtěl řešit, teď ne. Možná časem. Kývl. Moc dobře si pamatoval, když byl vyprovokovaný, nejdřív s matkou a otcem ...a pak s ním. Při tom dal ruku v pěst. Nesnášel ho a zrovna on to přežil. Doufal, že ho jednou potká a zabije! Ti museli ale čumět, když si jim dala co proto řekne kldině. Přišla k němu blíž a zavřela oči. Nechápal, co dělá, ale možná něco, stěma hlasama, jak mu předtím říkala. Třeba právě ona zjistí, co je zač a komu ty hlasy patří. To ano, vypadám řekne a pak poodstoupila. Kývl a šel za ní. Otočila se ještě a podala mu kapesníček. Vzal si ho a dal do kapsy. Pak už nic neříkala a šla do cechu.

Šel stále za ní. Nerad někde chodil jako první. Málem do ní naboural, protože se tak náhle zastavila a on se díval do země. Zvedl hlavu a uslyšel její slova. Moc lidí. řekne tiše a dívá se kolem. Zřejme todle slyšel a pak si všiml někoho, zřejmě to byl master. Pak na něj promluvila a on kývl. Dobře řekne a pak zmizela. On tam zůstal stát a díval před sebe. Nechtěl se tlačit tím davem a tak si sedl na zem do rohu a čekal, až to bude klidnější.

Suki Amaya

Kývla a pak sledovala, jak se pěkně nešikovně ten plášťák dostává dolů. Při tom, jak špatně přešláp, přivřela oči a otočila hlavu na stranu. Pak se naklonila a podívala se dolů na bezvládně ležícího hocha. Nahodila kritický pohled tipu "Co tohle je zač?", ale v očích se jí namátkou objevil pobavený záblesk. Pomalu došla ke konci střechy. Vlastně k jeho rohu a opatrně sklouzla na okení římsu, u níž se pohupovala větev zdejšího mohutného stromu. PPřes ní se přehoupla ke kmeni a v mžiku slezla až na pevnou zem.
Přistoupila k tomu klukovi. A ležet uprostřed cesty přede dveřmi taktéž není zrovna nejlepší. Neodpustila si poznámku, když se zastavila na kraji trávníku.
O chvíličku později se k nim něco přes most blížilo. Mělo to čtyři nohy, vypadalo to na vlka a taky to vypadalo, že si to přeběhně přes Licha, ale v posledním momentě se odrazil a přeskočil ho a běžel dál ke dvěřím do cechu...


Reina

Díky rozléhajícímu hlasu mistra překvapivě dobře slyšela každé jeho slovo,. V obličeji celkem zbledla, když zaslechla jméno cechu. S někým odtamtud se už setkala, když jí překazil její misi a ona jí kvůli vzniklým komplikacím už ani nemohla sama dokončit. Měla s nimi nevyřízené ůčty, ale zároveň se nad touto návštevou nadchla, že tu budou alespoň na chvíli nové tváře. Obrátila se s rozzářeným pohledem na Yoshiho. Není to skvělé? Budeme mít návštěvu! Hlesla rozjásaně a jaksi si hned nevšimla, že Yoshi zrovna s někým nejspíš mluví.


Jun

Sledovala schodiště, když k ní přišla nějaká holka a začala jí vyprávět cosi o tom, že by ráda do cechu. Než však stihla odpovědět, vetřel se tam i nějaký kluk. Pokrčila nad tím rameny a obou po pultu šoupla sklenku limonády a jednoduchým gestem jim dala najevo, aby chvíli počkali a poslouchali.


Mistr

Po místnosti se opět začalo zvedat volume. Šepot mezi jednotlivými členy i skupinami se rozléhal a už opět tu byl rachot. Děda si odkašlala, ale zdálo se, že ho i tak nikdo nevnímá. EHM! Strhl na sebe opět pozornost, aby mohl pokračovat. Není to jen obyčejná návštěva. Máme se s nimi dohodnout na výměně jistých svitků. Abychom jej ale získali, nesmějí získat podezření, že se před nimi máme na pozoru. Pohlédl unaveným pohledem k baru a odtamtud opět projel celou místnost.
Pak se zprudka rozletěli dvěře, do nikž vstoupil, na první pohled vypadjící vlk. Mágové se v mžiku rozestoupili a udělali uličku mezi ním a mistrem. Vlk jí proběhl a zastavil se u něj. Jsou tady. Oznámil mistr při pohledu do vlkových hlubokých očí.

Dawn

Stál tam tak u baru. Nabídla jim limošku a nic víc. Jen pokynula rukou. Pak se tedy otočil a díval se na toho mastera. Něco hovořil o tom, že je čeká návštěva. teda je, že čeká návštěva. Pohlédl na tu dívku vedle. Taky si přišla do cechu koukám. řekne klidně. Pak pohlédl před sebe. Tam uviděl Amy, jak visí na Bulicovy. Usmál se. Amy našla svou oběť. Pak někdo vešel dovnitř. Vlk. A pak, že někdo dorazil. zřejmě ta návštěva, ale ale když skončil s proslovem, otočil se na barmanku. Tak ...za kým máme jít? řekne klidně a pohlédne na ni. Limošky se ani nedotkl.

Waru

Seděl tam tak na zemi. Měl bych si dojít o požádání do cechu. zamumlal si tiše. Seděl na zemi v rohu, přímo vedle schodů, kde byl jejich master. Vstal. Ale za kým jít. řekne Dojde na kraj schodů. Otočí se. Spatří mastera. Jeho oči se mu pouze červeně lesknou. Že bych měl jít za ním? řekne si sám pro sebe klidně. Protože on to vážně nevěděl. Čekal, jestli si ho ten stařík všimne.

Chizu

Přede mne přijede sklenička s limonádou podivné barvy. Prohlédnu si ji a odstrčím kousek od sebe. Asi jsem vážně přišla v nevhodnou dobu. Poté se mě na něco optá ten kluk vedle mě, co se tváří, že se chce taky přidat do cechu. Jo. Odvětím a pohlédnu ke dveřím. Výklad mistra jsem neposlouchala. Jako nečlena tohoto cechu se mě netýkal. Ještě je čas odejít. Není. Ve dveřích se objevil vlk, který si to naklusal přímo k mistrovi a oznámil mu, že jsou tady. Z toho usoudím, že někdo stojí před budovou cechu, takže odtud jen tak lehce neodejdu.

Bulis Shizaki

Nějak se na mě pověsí klíště Amy. Poté sem uslyšel že někdo svolává nováčky a tak sem tam s Amym přilepenou na sobě zamířil.. KDyž tam dojdu tak jen podotknu Amy nechceš slést nemusí si to každý vyložit rozumě a ostatní to můžou vnímat dosti podívínsky..