Hlavní prostor uvnitř budovy

Firel
Poslouchal co Yuffie říká a žasnul nad tím jak rychle se uklidnila.
Nechci se vrtat v něčí minulosti takže bych toto téma raději už nerozebíral. Myslím že už víš že spolu máme jít hledat jeden svitek.
Podívám se po ostatních a potom opět na Yuffii.
Jestli chceš tak se ještě nějak připrav na cestu, já zajdu poznamenat pozice svitku. Počkám před východem.
Ujistil jsem se, jestli mám svoji katanu a potom jsem vyrazil pro pozice. Pokud by mě Yuffie nějak chtěla zastavit vyslechl bych jí.

Lich

Haai já som Lich ! zaškeril som sa v zápätí a tiež som jej podal ruku. Pri tom pohybe.. vlatne pri tom všetko som nejak zabudol že som si nenatiahol rukavicu a že sa mi ešte nespravila chrasta na rane. Vďaka tomu sa pri našom "podaní" rúk ranka jemne otvorila a následne Chouhi mohla pocítiť niečo.. vlhké.. kvapky krvi začali tiecť aj na zem. Mne to bolo očividne buď šumák alebo som si to nevšimol.. aj keď, dalo sa povedať že obe naraz. Naozaj som si to nevšimol a aj keby som o tom vedel tak by mi to bolo šumák!

Tomomi Yuffie
První patro

Pozerala sa na Firela a na jeho prvú poznámku len prikývla, pretože ona by ju ani rozoberať nehodlala. Mno, to mi už došlo. Povedala a postavila sa. Prehodila si cez rameno svoju tašku a husle a kráčala za Firelom k baru, kam mali ísť. Keď prišli k mape, zadívala sa na ňu a začala mávať prstom nad mapu hľadajúc to miesto. Myslím, že hovorili niečo o.. o... Card-dačo.. ajo! Mám to! Najskôr hovorila tak váhavo, zamyslene a potom zabodla na mesto s názvom Cardramon. Potom sa pozrela na Firela. Nemáte nejaký papier a ceruzku? Možno najlepšie, nejakú mapu? Opýtala sa ho a poškriabala sa vzadu vo vlasoch.

Waru

Seděl tam tak. Dýchal klidně. Díval se do země. Přemýšlel nad tím, co ji řekl. Teď už určitě s ním nebude chtít ani promluvit. Ale co....to je jedno. Stejně pak odchází, ať se děje cokoliv. Kývl si tak pro sebe. Ano... zašeptal si. Bylo to tak. Byl rozhodnut, až todle skončí, odejde. Nechce aby se stalo to, co chce Nacyl. To by vážně nechtěl. Jenže tady v tom místě, by se mohlo probudit "To" a to by už vůbec nechtěl. Nechce zničit tendle cech. Pak jsem ucítil ten známí pach krve. Ano...tenhle pach už cítil. Cítil ho tehdy, když jsem vcházel a šel před ním nějaký kluk. Zřejmě tehdy krvácel. Ta krev voněla čerstvě, takže tohle nemohla být zaschlá krev, ale tadle krev tekla. S tím si byl jist. Rychle sebou otočil a to byla od něj Cho pár cm. Jeho oči se zaleskli červeně. Uviděl zřejmě jejich posledního člena. Čím dříve začnou, tím dříve skončí. Mělo by to uplynout rychle, s tím si byl jist. Postavil se a pohlédl na Cho a pak na toho kluka.

Chizu

Takže Lich... Zní to, jako nějaké ovoce. Nad touto myšlenkou se pousměji. Když se však naše ruce sejdou, ucítím něco mokrého. Nejprve si myslím, že je to jen nějaký jeho nepovedený žertík. Pak však pohlédnu na svou zakrvácenou ruku. Zděsím se. Moje krev to určitě není. Nezranila jsem se. Leda že by on... všimnu si však, že krev stéká právě po jeho ruce. Ty krvácíš! Upozorním ho a popadnu jeho ruku, abych zjistila příčinu jeho krvácení.

Lich

H..he? zamumlal som trocha zmätene, pozrel som sa na ruku ktorá mi krvácala.. a jéje.. takto si ešte vyplítvam magicku.. zamumlal som.. na dlani som mal reznú ranu no nebolo to nič vážne.. len som sa na ňu pozrel a pomaly som ucítil ako prestávam krvácať no, proste som krvi nedovolil vytekať. Nechcel som tu nikoho strašiť, a už vôbec nie členov týmu do ktorého som bol očividne zaradený.. Ehm vidíš ? už je to faajn.. zaškeril som sa znova a pomaly som pohľadom prešiel až k človeku ktorý stál kúsok od nás.. jeho pohľad bol taký zvláštny, bolo v ňom vidieť niečo .. nebol som si istý či to bol tak úplne človek ale neriešil som to.

Chouhi

Pohlédnu na jeho ruku. Měl ránu na dlani. Na to, jak ta rána byla malá, krvácel docela dost. I když je pravda, že mohl krvácet už delší dobu. Jenže pak ta rána najednou přestala krvácet. Co to? Pohlédnu na tu ránu. To je... divné. Poté si všimnu, že pokukuje po Waruovi. Otočím se tak, abych viděla na oba dva. Lichi, tohle je Waru. Waru to je Lich. Jdeme... Pronesu a aniž bych na ně čekala, vyrazím ke dveřím cechu.

Firel
Yuffie šla rovnou za mnou, což jsem nečekal. Došli jsme tedy k baru a když už jsem jí chtěl pomoci s místem, kde se má nacházet náš svitek, tak ho našla.
Celkem dobrá poznámka.
Err... Jo něco bych tu někde měl. Vytáhl jsem kousek papíru na který jsem poznamenal polohu svitku.
Poznamenáno, můžeme vyrazit. Řekl jsem a vyrazil k východu

Tomomi Yuffie
[První patro --> Misia]

Čakala až vyčaruje papier a ceruzku, ale pozerala naňho tak akokeby sa mal on premeniť na andulku. Konečne našiel niečo a prekreslil im približnú cestu kade majú ísť. To bude asi púšť.. asi. Poznamenala, keď sa zapozerala na to miesto, skôr teda farbu. Po chvíli sa pozrela na Firela a usmiala sa. Sme tu posledný, tak to by sme mali ostatných dobehnúť. Poďme! Povedala a rozišla sa rýchlim krokom k dverám. Chcela sa vrhnúť do nového dobrodružstva.

Waru

Pohlédl na jeho ránu. Nechtěl na něco takového používat svou krev. To až bude něco vážného, teď ne. Stáli tam taak ti tři. On to nějak vypouštěl, že mají být jako tým. Zvedl pohled k Cho a pak na toho kluka, protože je začala představovat. Natáhl ruku. Těší mě. řekne klidným, neutrálním tónem. Vlastně jen jednou měl znát v hlasu emoce a to, když mluvil s Yuffií. Pak dal ruku zpátky k sobě. Ruku měl normálně lidskou, takže nešlo nic poznat. (žádnou chlupatou vlkodlačí hnátu) I jeho oči by se dalo říct, že byli "normální" lidské. Protože v proměně momentálně nebyl. Vydechl. Zřejmě půjdem že? K Lost City. Možná vás tam trochu provedu po cestách, pokud se to tam moc nezměnilo. řekne a otočí se bokem ke dveřím. I když, tam se nemá toho moc změnit. řekne a udělá jeden krok dopředu.

Lich

Hm.. Waru?.. spýtal som sa sám pre seba no, nemal som právo aby mi to meno pripadalo divné.. sám som mal meno ako.. ako.. no ako niekto divný a minimálne podozrivý ! Len som si však pousmial a ruku som si strčil do vrecka. Som zvedavý .. ako to vlastne dopadne, Lost City, nebol som tam, voľakedy mi poradil jeden starý pán aby som sa tomu oblúkom vyhol.. tomu miestu. rozmýšľal som pri čom som na chvíľku zaletel spomienkami.. niekam.. niekam do mojej minulosti. Nakoniec som si však znova povzdychol, trochu pevnejšie som si utiahol šálu ktorá mi zakrívala tvár a zatiaľ čo Waru spravil jeden krok.. ja som z cechu vyrazil.. už si niekedy bol v Lost city? spýtal som sa ešte takým až príliš nevinným hlasom Warua..
(presun)

Sonny

Vůbec se mi nelíbilo, jak se na mě to její zvířátko koukalo. Čekal jsem takový pohled spíše od Jun, za to, že jsem jí pozval na skleniičku. Ale počkat! Pozvat někoho na chlast,eh, teda na drink, není přece nic špatného! No, začínal jsem chápat, že se mu nelíbily ty moje řeči. "Nechápu jak se s ním Reina může domluvit, oh, nikdy jsem to nechápal." Pomyslel jsem si a ještě mávl na Jun. Pak jsem vvyslyšel Reinin křik na mě a jen odvětil. "Jojo už jdu." Celkem jsem přemýšlel o té její hůlce, nikdy jsem tu tyčku neměl rád. Vypadá tak nebezpečně, až to bolí . Při pomyšlení nad tím, dostat z toho ránu, mi přeběhl mráz po zádech. Byla to přece jen tyč a navíc to byla teď moje parťačka, neměla důvod mě mlátit žejo.

Kenichi Daikatsu
Po týdnu stráveném v horách v naprostém klidu se navrátil zpátky do cechu.Otevřel dveře a pomalím krokem si ro zamířil rovnou k baru.Usadil se na jedné z vysokých židlí.Luskl prsty a rázně řekl "Jako vždy."Měl na myslisklenku vody s 5 kostkami ledu za kterou nikdy nebylo potřeba platit.Dále jenom seděl a čekal zda se obsluhující barman odváží splnit jeho objednávku.