Hlavní prostor uvnitř budovy

Waru
(první patro)

Pohlédl směrem, kde byl ten Archangel. Byla tam s ním nějaká dívka. Měla zelené vlasy, ale byla k němu zády. Zkusit to mohu, i když se zdá být zaneprázdněn řekne a pohlédne na Reinu. Kývl. Tak já jdu. oči se mu zaleskli červeně a vykročil. Zastavil se asi 5m před ním. Takže ....se opravdu stanu členem. Ale, třeba mě nevemou...kdo ví. Vše záleží na tomdletom. říká si stám pro sebe. Párkrát přešlápl a pak zamířil přímo k nim. Byl cca 1-2m od nich. Nechtěl poslouchat jejich rozhovor, ale kvůli svému sluchu ho moc dobře slyšel. Ale čekal.

Tomomi Yuffie

Pozrela sa na Yoshiho, ktorý začal hovoriť, čo tu všetko nájde. Ohliadne sa okolo seba a pristúpi k Yoshimu. Pozrie sa na razítko, ktoré jej podáva. Pousmeje sa naňho a pomaly naťahuje ruku za razítkom. Ale zrazu započula nejaký rev. Ruka sa jej zasekla tesne pred razítkom a ohliadla sa. Zbadala malé dievčatko a nejakého chlapca a Archangela pri nich, ktorý reval smerom k nim. Rozumela mu, ale skôr ju zaujalo a desilo zároveň niečo iné. Zdalo sa jej to alebo počula z toho chlapca tri šepoty? Jeden bol taký ten normálny, ale druhý bol iný a tretí bol desivý, až príliš desivý. Lenže aj tak sa jej vôbec nepáčilo ako sa choval Archangel k novému človeku, teda predpokladala to. Stiahla ruku späť a pozrela sa na Yoshiho, ale nie už s úsmevom. Toto je teda privítanie nováčika.. Takýto domov si nehľadám.. Povie celkom prísne, otočí sa a kráča k tým trom. Pozerá sa stále na toho chlapca skúmavým pohľadom a snažila sa rozoznať tie zvuky. Možno pri meditácii by zistila od koho či čoho sú, ale to by bolo divné tu začať náhle meditovať.

Reina
[První patro]

Pohlédla k pultu, kde tentokrát místo vlka cechu viděla i další lidičky. Byl tam Yoshi a nějaká dívka, s kterou ještě neměla tu čest se seznámit. Ale vypadalo to, že Archangel je tam za účelem jí přijmout do Silver Moonu a tak by mohl zvládnout dvě mouchy jednou ranou, když by tam teď Waru napochodoval. Jen jdi... Pobídla jej tedy a usmála si. Vzápětí se však stalo něco, co opravdu nečekala. Archangel zaútočil?! A na... Warua?! Docela ztuhla, jelikož tohle jí fakt vyvedlo z lajny. Probral jí až vrčivý tón vlka, pod nímž ležel Waru. Rozeběhla se k nim. Zájemce o vstup do cechu! Nechápu to, co by na tohle řekl mistr, že odrazuješ tímto způsobem možné nové členy? To není příliš slušné, takhle někoho na potkání svalit na zem! Odpověděla mu jasně a s plnou vážností, při čemž se mu bojácně a neústupně zahleděla do očí.

Waru
(první patro)

Uviděl záři. Pak se objevil ve skoku před ním a pak už jen padal, s jeho tlapama na hrudníku. Nic neříkal, pouze se na něj díval. Pak se ho s vrčením zeptal. Celkem nezdvořilé na někoho takhle skočit a ještě se ho zeptat na jméno, nebo na to, kdo je. řekne zcela klidně. Nijak se ho nebál, byl zvyklí se setkávat s vlky, kterým se nelíbila jeho přítomnost. Tendle byl možná magický, ale stále vlk. Pak se do toho vložila ta dívka, která u toho byla a nyní kráčela k nim. Pak uslyšel i Reinu. Zastala se ho ...todle mu nešlo do hlavy. V ten moment se mu začla měnit barva očí. Místo rudě červený to byli žluté, vlčí oči. Ale byla to jen změna očí. Tak já tedy půjdu pryč řekne zcela klidně. Tudle reakci od někoho čekal, ale nečekal, že bude od někoho, jako je on.

Tomomi Yuffie

Prišla k tým trom, ale radšej bola ticho, pretože sa teraz tak nejak "rozprávali" a tak na nich len pozerala a stála trošku opodial. Snažila sa ti vycítiť to šeptanie a pozerala sa na toho chlapca. Archangel mal pravdu, niečo v sebe má temné, podľa tých šeptov, čo počuje od neho, je to poznať. Náhle sa na jeho chrbte objavili krídla a vyletel hore. Vypleštila na to oči a nechápala, čo to má znamenať. To aj on má anjelskú mágiu? Potom si také niečo všimla u Yoshiho. To robí asi ten Archangel. Potom sa jej Archangel aj prihovoril a pozrela naňho. Prikývla nad jeho slovami Hai. Povedala a pribehla k ležiacemu Yoshimu. Hodila sa vedľa neho na kolená a začala sústrediť viac magickej energie. Už začala byť viac unavená, moc ju používala. Ale tú jazvu piatimi nedá. Jedine tak desiatimi, ale to tu odpadne skôr ona. Ale aj tak je rozhodnutá že to spraví. Rafael: Healing Feather Zvolala a objavilo sa päť pierok a všetky mu položila na tú jazvu. Potom to zopakovala ešte raz a pokladala to opatrne na jeho jazvu, aby to nebolo hneď tak naraz, aby sa to len pomaly vstrebávalo. Dala nad to ruky, aby to mohla pomaly ovládať to vsakovanie, takže sa na to musela maximálne sústrediť.

Reina
[První patro]

Sledovala dál, co se děje. A opravdu se jí to nelíbilo. A když už se ani jí něco nelíbí, mohlo by to být vážné. O chvíli později se jí vlili slzy do očí. Proč... Hesla a každý, kdo se na ní podíval si mohl všimnout, že má hlavu skloněnou k zemi. Proč sem teď pleteš Yasua... když... to s tím nemá nic společného! Zatnula ruce v pěsti. Nebo se snad bojíš, že by jsi bez něj nebyl schopný ubránit cech? Po tom, co se obětoval... se tu stejně již žádní temní mágové neukázali... tady ani v blízkém okolí. Z něčeho nového? Z nových členů? Že by mohli ohrozit cech? Jen proto, že jsou trochu jiní?! V jejím hlase byla slyšet jasná zášť. Ale byla ještě dítě, možná to jen špatně chápala, ale nikdo jí její slova nikdy nebyl schopný rozmluvit. Nikdo, krom Shina, který tu však momentálně nebyl. Každý má svá tajemství, která ani rodina znát nemusí... A jestli si myslíš, že je to nějaká léčka... On není zlý. Zaručím se... za každý jeho čin, když ho necháš zůstat bez soudního výslechu... Hlesla a zvedla pohled opět k Archangelovi. Je pravda, že momentálně asi mluvila trochu opovážlivě k někomu tak vysokého postavení, ale u ní byla potíž v tom, že se málo koho zalekla.

Waru

Ucítil krev. Pohlédl tím směrem a spatřil nějakého kluka, který padal k zemi. Pak z něho seskočil. Uslyšel zavytí. Nebylo to zlé zavytí, jen nějak magické. Kdyby to bylo zlé zavytí, podobné jeho vlkodlačímu....bylo by to horší. Ucítil něco na zádech. Byli to křídla. Ty ho vyzvedli do vzduchu. I tomu klukovy narostli křídla, takže usoudil, že za to může to vytí. Pohlédl na zem a pak na toho vlka. Poslouchá jeho slova. Každý má nějaká temná tajemtsví, či temnou stránku. Nebo mi to chceš vyvrátit? řekne. V jeho hlase bylo znát, jakoby vrčel. Takovéto vlčí vrčení. Dobře si uvědomoval, proč z něho není nic cítit. Ta košile....ale nehodlal ji tady sundat, nebo jen rozepnout košily. Pak zaslechl Reinu. Uslyšel, jak pár slz káplo na zem. Pohlédl tím směrem. Pomalu začal zvedat jednu ruku. Dal si ji pod kápi na obličej. Ta pečeť...co byla ta nejsilnější, co na sobě měl, ho začala pálit. Reagovala na její slzy.

For Yuffie: v ten moment dva šepoty ustali a byl tam znát jen jeden, ten nejtemější. Jakoby se ho ty dva zbylí bály.

Poslouchal každé její slovo. Chtěla se za něj zaručit. Nechápal proč. Pak sledoval ještě, jak řekl ten vlk jedné dívce, aby šla uzdravit tamtoho. Pozoroval její kroky, až došla k němu. Kdyby si potřebovala pomoct s tím léčením, stačí říct. řekne klidně. Nevypadalo to tak, ale i on mohl léčit. Né on, ale jako krev. Krev upíra. Stále měl ruku na té pečeti, todle řekl jen jako pro informaci a pak se otočil na Reinu. Reino. řekne zcela klidně. To bylo poprvé, co ji oslovil jménem. Todle nemusíš pro mě dělat. řekne a dívá se na ni. Jeho oči se zatím sklinily a nabírali opět svou normální červenou barvu. Pak se ještě podíval na toho vlka. Má to jistý důvod, proč nemůžeš ze mě nic cítit . řekne a pak skloní ruku. Ta jizva ho sice stále trošku pálela, ale to zatím nebral jako hrozbu.

Tomomi Yuffie

Pomaly ich tam nechala vsakovať až sa vsiakli všetky do tej jazvy. Pozorovala ako tá jazva už je jazvou normálnou a vydýchla si zhlboka. Spadla dozadu na zadok a chytila si hlavu. Vždy, keď príliš často používa mágiu, tak sa jej zatočí hlava, ale dokáže to ešte prekúsnuť. Pomaly sa postaví a začne kráčať k dverám. Je vyliečený. Povie smerom k Archangelovi a pozrie sa k Reine. Kľakne si k nej a pohladí ju s úsmevom po vláskoch. Je to odvážne sa zastávať svojho priateľa pred niekym silnejším. Povie pokojne, utrie jej slzy a potom sa postaví a pozrie sa na toho chlapca, ktorý predchvílou ešte letel. Nič nepovedala, len počúvala tie hlasy. Bolo to zvláštne, ale isto vedela, že tie hlasy šli od neho. Potom teda už len kráčala k dverám, trošku ju to odradilo, ale aj tak si potrebuje odpočinúť.

Reina

Podívala se ne zrovna s usměvavou tváří na Warua. Ale... je to moje vina... Já ti slibovala, že tu s tebou mít problémy nebudou. Já... promiň... Při posledních slovech odvrátila sklíčeně pohled stranou. Snad ani její vlk by nedokázal teď odhadnout, co se jí hodí hlavou. Byla zklamaná. Archangel jí zklamal. Vlastně všechno. Pak se ale opět slova chopil vlk a až jí mráz projel po zádech. A co by nám mohl udělat? Nevěříš snad v sílu mágů v cechu? Řekl jsi, že jsme jako rodina a když se rodina semkne proti nepříteli, dokáže i nemožné! Ochopila se proti němu. Očividně si promluvit do duše nenechá za žádných okolností. Stačí jen věřit... Doplnila už trochu klidnějším tónem a konečně se na něj taky podívala.
To je tajemství... Odpověděla Archangelovi na jeho otázku ohledně "ovládání", která patřila nejspíše Waruovi, ale ona jej předběhla, co se týče reakce. Na to si k ní přiklekne ta neznáma dívka se zelenými vlasy. Reina jí překvapeně sleduje a poslouchá. Jak od ní vstane a odebere se směrem pryč, se stejně překvapeným výrazem hlesne. A ty nezůstaneš?...

Waru

Něco temného a zlého se probudilo. řekne tiše. Po tom, co vyslechl vlkova slova. Při slovech "Necháme si ho tady" se zarazil. Sice byl zvíře, ale nemusí to hned naznačovat. Vždyť ani ještě neví, co je zač. Díval se na něj a pak ho nechal klesnout. Waru se pouze otočil k němu zády. Zajímavé. Nejdřív todle a pak mi ještě položí takovou otázku. řekne klidně, ale s otpovědí ho předběhla Reina. Dá hlavu na stranu a dívá se na Reinu. Byla u ní ta dívka. Pohlédl na tu dívku, která se na něj taky zaměřila pohledem. Pak se otočila a šla směrem ke dveřím. Pohlédl na strop, jakoby tam něco bylo. Nevěděl ani, proč se na něj dívá. Pak podívá na tu dívku. Předtím, když se ji díval do tváře, byla celkem bledá. A ještě ta pomalá chůze a srdce, které ji bylo pomaleji. Dobře slyšel její srdce. Hej řekne. Ty nemáš důvod odejít. A ani by si daleko nedošla, jak usuzuji z tvého stavu. řekne. Udělá jeden krok směrem k ní. Dal si však opěr jednu ruku na tvář. Ta pečeť ho stále pálela. Nyní mohla Yuffi rozpoznat, že tamto nebyl šepot, nýbrž smích. A občas se v tom smíchu ozvalo něco jako "Už brzy".

Tomomi Yuffie

Kráčala pomaly k dverám a započula hlas toho dievčatka, tak sa zastavila a otočila sa na ňu. Eto.. nie, odchádzam.. Odpovie jej a poškriabe sa vo vlasoch. Potom započula toho chlapca, z ktorého šli tie šepoty. Mám dôvod.. Povie, ale povzdychne si. S tým druhým mala pravdu. Necítila sa moc dobre. Bola príliš vyčerpaná, aby sa mohla hýbať. Ešte jeden krát by vyvolala to kúzlo, tak by tu skolabovala alebo možno aj niečo horšie. U týchto anjelských mágiach je to hrozne ťažké. Niekto by pri strate magickej energii len odpadol alebo by sa nezvládal hýbať, ale užívateľom tejto mágie tečie aj krv z pusy, keď to moc preženú. Vždy automaticky, ale to prestane, keď už budú v poriadku. Moc veľký vplyv na ich zdravie to nemá, teda pokiaľ ona vie. Ešte moc toho o svojej mágii nevie, vlastne nikto. Pri premýšľaní o tomto všetkom kráčala späť k dverám, ale tesne pred nimi sa stalo to, nad čím aj premýšľala. Z pusy jej pomaly od kútiku úst vytiekol pramienok krvi a srdce jej začalo biť pomaly a nepravidelne. Spravila ešte jeden krok, ale to sa už moc neudržala a práskla sebou o dvere. Stihla sa chytiť rukami, aby sa tam nešvacla hlavou. V tú chvíľu započula znova šepot z toho chlapca, približoval sa, ale znelo to skoro ako smiech. Ešte bola pri vedomí, ale ďaleko od odpadnutia to nemalo. Zhlboka dýchala a snažila sa udržať na nohách. Dúfala, že si ju nevšimnú, ale to, ako buchla s rukami o dvere, moc tiché teda nebolo.

Reina

Warua ani Archangela už zase tak moc nevnímala. I když, pořád byla připravená, kdyby se ještě něco dělo, ale lvček již zmínil, že jej přijmou a tak by to mohl už i nechat. Alespoň v to doufala. Ale co registovala, byli Waruovi slova směřující k té právě odcházející zelenovlasé dívce, co jí přišla tak milá. Ano, v téhle situaci se zdálo, jako že Yoshiho ležícího na zemi u baru v bezvědomí si ještě neměla ani čas povšimnout. Sledovala tu dívku jak odcházela. Najednou trochu pokrčila výraz své tváře, když si všimla, že nějak divně jde... tak kymácivě a na to se působením gravitace zřítila k zemi. Tedy, vypdalo to, jako když se k ní řítí, ale zachytila se o dveře. Na nic nečekala a rozeběhla se k ní. Jste v pořádku? Vyhrkla ze sebe hned, jak se dostala vedle ní a v očích měla celkem vyděšený výraz. Měla by jste si raději sednout.... Hlesla a při prvním pohledu na ní bylo jasně vidět, že o ní má strach.


Lich - Najednou jsi opět ucítil přitomnsot něčeho, či někoho na střeše. Ale tentokrát to nebylo totíéž, co před chvíli, nýbrž to nejspíš byl opravdu člověk. Bylo cítit jen pár kroků, než se před sebou objevil stín osoby. Osoby, která právě stála za sebou se sluncem za zády.


Suki "Satsuki" Amaya

Stála na střeše budovi, kde před sebou sledovala nějakého mužíčka. Původně měla v plánu jej hned odstranit pro případ, že by to byl někdo nějaký narušitel. Ale to by samozřejmě bylo omluvitelné, protože né každý přítel cechu se povaluje jen tak na střeše jeho budovi. Ještě k tomu, když v té chvíli nejspíš v druhém patře probíhalo nějaké jednání a bylo slyšet až ven přes tu střechu. Ale usnesla se, že tentokrát to vezme diplomatickou cestou. Co tady děláš? A kdo jsi zač, že se tu rozvaluješ na střeše Silver Moonu? Začala bez jakého koliv náznaku pozdravu. Ruce měla založené na prsou a ve tváři naprosto vážný výraz, který tomu chlapci měl jasně napovědět, že s ní není radno nijak vtipkovat a raději říct pravdu.

Waru

Ignoroval toho vlka pak. Myslím, že tomu vlkovy by bylo jendo, jestli zůstane a nebo odejde. Neměl v plánu se k němu nějak vtírat. Pak se ještě podíval směrem k té dívce. Ucítil opět pach. Pach krve. Jenže, on měl jendu slabinu. Jakmile tekla krev dívce, částečně to v něm vyburcovalo upíra. Jeho oči se zaleskli trocu žlutě a pak azse červeně. Takhle mu to blikalo stále, jako nějaká lampička měnící barvy. Slyšel její srdce, které opravdu bylo strašně moc nepravidelně. Dlouho by s ena nohách neudržela, to mu bylo jasné. Ōkami: Bubun henkan- Ōkami no ashi šeptl. Bylo znát, že se jeho nohy trochu zvětšili, protože nabrali víc svalové hmoty. Byl to kousek, ale jediný odraz od země způsobil, že se objevil u ní. Pak se nohy opět vrátily do normálu. V tom se na ni zadíval, i na Reinu, která u ní byla. Mohli si všimnout, že v kápi svítily chvilku žluté vlčí oči. Ty se pak vrátily do normálu. Ale stále cítil tu krev a tak mu to v očích probliklo. Chytl ji za ramena, aby nepadla víc na zem. Reina už se ji ptala na její stav. Trochu se naklonil, aby zjisitl, jak je na tom, ale spatřil trochu její krve. Neměl žízeň ...jen prostě ucítil takovouhle krev. Přitahovala ho a sám nevěděl proč. Zatřásl s hlavou a pohlédl mimo. Jeho oči nyní svítily jinak žlutě než předtím. Byla tam taková zvláštní zář. Byli to totiž upíří oči, které až moc svítily z té kápi. Odnesu tě klidně. A jestli chceš, někam na vzduch. Mimo budovu. řekne klidně a dívá se na ni. Jenže šepoty pokračovali, stále jen ten jeden, jakoby poznal, že mu ta dívka rozumí. Že ho slyší. "Dívka slyšíc šepoty...dívka slyšíc šepoty" mohla slyšet z toho šepotu.

Tomomi Yuffie

Tak sa nakoniec mýlila. Dúfala zle. Spoznala to podľa toho, že to dievča k nej pribehlo. Mala sklonenú hlavu, ruky vedľa nich, ale mohla vidieť jej bledú tvár a krv ktorá po kvapiek kvapkala na zem. Pozrela sa na to dievča a snažila sa usmievať normálne. Nevykaj mi, cítim sa ako päťdesiatročná, keď mi vykáš. Odpovedala s úsmevom a potom ucítila ruky na svojich ramenách, ako ju pevne stisli, aby nespadla. Pozrela sa na toho chlapca a videla, ako sa mu menia oči. Niečo jej to hrozne pripomínalo, akokeby už počula o tvoroch, ktoré majú žlté oči. Mamka jej vždy hovorila všelijaké rozprávky, ale teraz sa naozaj nemohla rozpamätať. Počúvala ho, čo hovorí a zavrtela hlavou. To je v pohode.. skôr by ste sa oňho mali postarať Zamumlala, kývla smerom k ležiacemu Yoshimu a snažila sa normálne postaviť, ale nejako jej to nešlo. Tak sa skúsila odraziť od dverí, ale to malo za následok, že padala dozadu.

Reina

Pokývala hlavou. Promiň... Omluvila se na to. Ani jí nepřišlo zvláštní, že se namísto přímě odpovědi dočkala tohoto. To ale mohlo znamenat to, že se té dívce vážně něco děje. Ona to znala, proč se lidé vyhýbají přímým odpovědím. A jedno věněla naprosto jistě, nelíbilo se jí to. Ohlédla se k Yoshimu. Bude stačit ten kýbl s vodou... Hlesla na to, címž chtěla jasně říct, že o něj už není, jak jinak se postarat, když už krvácení zastavila a jemu se pravidělně zvedal hrudník, což neznamenalo nic jiného, než že přežije. Ale my bychom měli jít dál od těch dveří, nikdy nikdo neví, kdo sem vletí jako řízená střela. Navrhla aohlédla se zpět na zelenovlasou dívku. Ale švihem, jelikož zaznamenala, že se snaži normálně postavit. Tedy, nejspíš se o to snažila, když začala padat na druhou stranu. S ní to hrklo. Byla jen dítě, co by mohla udělat, doufala, že Waru bude mít dobrý postřech....

Lich

Pootočil som sa smerom k tej osobe a mierne som sebou trhol, skontroloval som či mi nie je vidieť tvár, nebola, čo bolo dobre, pevnejšie som si okolo tváre upevnil šálu a snažil som sa na danú osobu zaostriť, aj keď cez slnko to išlo o dosť horšie. Uhm.. ahoj? skúsil som nahodiť milý a priateľský tón hlasu pri čom som sa zaškeril, no bolo to vidieť len na očiach. Ani ma nenapadlo že by to mohol byť aj niekto zlý .. páč som bol na budove cechu a kto by tu niekoho takého čakal.

Waru
[Budova cechu - Park Tenshi]

Když ukázala hlavou směrem k tamtomu klukovy, kterého předtím léčila. Rozhlédl se kolem sebe na zemi. Uviděl vedle sebe nějakou starou botu, kterou zřejmě ztratil někdo z cechu a teď ho hledá. Kopnul do té boty a ta letěla a letěla a trefila toho kluka do nohy. Pak ucití tlak, to ta dívka začala padat do zadu. Držím tě, neboj. řekne v klidu. . Pohlédl na Reinu. Bude lepší, když se položí někde na vzduchu, než v budově. řekne klidně. Proto ji odnesu tam za cech, pod nějaký strom a do stínu. Věděl, že vzduch dělá divy a ji by to určitě pomohlo. Vzal tu dívku do náručí a šel směrem do zadu za cech, kde byl předtím s Reinou. Cestu si pamatoval a ještě s eohlédl, jestli nepůjde snima. Pak už jen kráčel. Potřebovala si odpočinout. Možná to bude vypadat odvážně, když někdo, kdo není člen cechu udělá toto, ale to mu bylo jedno.

Suki Amaya

Prohlížela si chlapce před sebou, než nakonec stáhla ruce podél těla. Usoudila, že i přes neidentifikovatelný vzhled to nejspíš nebude narušitel, ale tak či tak by měli oba pěkný průser, kdyby je tu našel někdo z vyších tříd. Nebyla si tak docela jsitá, jestli on si to nebezpečí vůbec uvědomuje, připadalo jí, že je naprosto klidný a to se jí moc nelíbilo. I přesto pokynula. Ahoj. Hlesla stále tím též tónem a přišla k němu trochu blíž. Přeci jen, byla si naprosto vědoma toho, že přes to slunce v jejích zádech ten hoch nemůže nic moc vidět. Sešla proto do jeho roviny po jeho pravém boku. Dívala se před sebe, nikoli na něj. Takže... co že tu přesně pohledáváš? Snažila se dostat k té odpovědi.

Lich

Hem... vyšlo z mojich úst keď som si ju prezrel a na chvíľku som sa zatváril úplne nechápavo.. čo tu vlastne robím? zopakoval som jej otázku pri čom som svoj pohľad uprel niekam na nebo. čo tu robíš ty? spýtal som sa jej, ruky som si založil na hrudi a nahodil som taký vysoko nepredvídateľný postoj, ako aj pohľad. Aj keď to mohlo pripomínať skôr vysokú ľahostajnosť, človek býva niekedy hodne zložitý a ťažko usúdiť čo od neho môže očakávať.

Suki Amaya

Pousmála se, ale nebyl to smích jako každý jiný, to ne. Bylo to něco na způsob "nojo, to se dalo čekat..." a při tom sklopila truchu hlavu. Na to jí opět zdvihla a zapřemýšlela. I když, ne na moc dlouho. Je tu pěkný výhled na okolní část města. Odpověděla. Ano, byl to opravdu jeden z důvodů, proč tu byla. Proč tu byla jindy, ale ne, proč tu trčí teď. Ale teď spíš... Všimla jsem si tě, jak jsi se sem... šplhal? Každopádně, kdykoli jindy by to tu bylo příznivější, než teď. Doplňila svou odpověď o několik pár slov a podívala se na toho hošíčka. Do této chvíle samozřejmě nemohla žádnou z jeho bezzvučných reakcí vidět. Ale tím, jak jsi se k tomu doslova stavěl, si hlavu nelámala. Nahodila pohled, který říkal cosi jako "už jsem ti řekla své, tak je řada na tobě".

Tomomi Yuffie
[Budova cechu -> Park Tenshi]

Ucítila tlak na chrbte a počula hlas za sebou. Zistila, že ju prichytil ten chlapec a pozerala naňho. Potom sa pozrela na to dievča a pousmiala sa. Neospravedlňuj sa. Povie a postrapatila jej vlasy. Potom ju zobral Waru do náručia a niesol ju späť dozadu za cech. Nechala sa niesť a pozerala mu do tváre. Šepoty počula hlasnejšie, keď bola tak blízko pri ňom a tie oči jej naozaj niečo pripomínali. Keby si tak mohla spomenúť.

Tsubaki Amy
[Pred budovou -> Budova cechu]

Zastavila sa pred dverami a prudko ich otvorila, bola až príliš nadšená, takže dvere v miestnosti práskly o stenu. Dala k sebe ruky a pozrela sa okolo. Ups. Povedala a pozerala sa okolo seba. Asi toto bol niekto, kto vletel do cechu ako strela, ale našťastie Reinu tie dvere netrafili, teda Amy dúfala, že to nikoho nezasiahlo. Mala príliš moc energie, ale teraz sa toho trocha zľakla, nebol to asi moc dobrý začiatok. V tom si všimla niekoho ležať na zemi. Prišla pomaly k nemu, čupla si a začala mu do tváre šťuchať prstom. Pion, pion Vyjde z nej pri každom šťuchnutí. Eeto, prečo spíte na zemi? Opýta sa ho a stále doňho šťuchá a dúfa, že ho to preberie. Haaallooooo!! Zahučala k tomu chlapcovi a dúfala, že už bude hore.