Budova cechu

Bulic Shizaki

Já jsi to myslel že nic jiného než spánek si nemohla dělat. poté mě Amy chytla za ruku a táhla dál... Hele mělibychom véct mi tebe né ty nás sakrýš ... A začnu se smát...

Chuugi Shinu

"Yoshi je z toho nejhezčí," zhodnotí po těch jménech nebo spíš přezdívkách, které si poslechla, a pak vezme kalíšek s limonádou. "Kam na misi?" prvně se zeptala než souhlasila. Opatrně si vzala papír s misí. Koukla se na text. Jemně pokřivila rty. To vypadá zajímavé. Nemuselo by to být takš patné, ale... přivře důkladně oči. určitě to bude nějak nebezpečné, i když nevím jak. Ani moc neumím oklázat kouzlo, ale to by mi stejně moc nepomohlo. "Mohli bychom do toho jít." nakonec tedy souhlasila, a pak si ze zad sundala batoh. Začala se v něm hrabat. Vytáhla z něj malý pouzdro. "Jsou tady někde záchody?" trošku si brýle posunula ke kořenu nosu ve vážném gestu.

Dawn de Diablo

Tsume se podívala na Bulice No dovol, já nespím furt.. já většinou pouze odpočívám a vyplázla na něj jazyk. Pak mě Amy čapla za ruku a táhla mě, stím Tsume málem spadla, jenže zachytila se drápama o šálu a vykšrábala se zpět na rameno. Usmál jsem se Ty si ale plná energie a rozhlédl jsem se kolem Teď čapnout někoho, kdo by ti dal znak pomalu jsem začal sundavat šálu, dokud nebyl vidět znak cechu Takhle ten znak vypadá.

Amy Tsubaki

Ide ďalej a pozerá sa okolo seba. Pozrie sa potom na nich ponad svoje rameno pritom ďalej kráča. Nemôžem za to, že som šťastná. Zasmeje sa a pozrie sa späť pred seba. Pozerá sa okolo. Potom sa zastaví a pozrie sa na Dawna. Vyvalí na ten znak oči. To vypadá úžasne! Zvola nadšene a potom sa obzrie okolo, kto by jej dal ten znak. Nevidí nikoho takého "podozrivého" kto by ho mal. Neviem. Pokrúti hlavou a potom ich zase potiahne za sebou so slovami Poďme sa pýtať! Vyhlási nadšene a ťahá ich za sebou

Bulic Shizaki

Ta nám ty ruce urve sakrýš.... CO to je za holku ta má energie za celou armádu sakra... Tsume to je snad stejné spát odpočívat.... Prost jsi liná dračice holt nedá se nic dělat. A taky vypláznu jazyk .... Doufám že v tý misi budem bojovat mám chut nikomu nakopat prdel...

Archangel

Všimnul si nově příchozích. Na zádech se mu zaleskly stříbrné křídla a během vteřiny stál před nimi. Mírně zavrčel a prohlížel si je. Chvilku je prohlížel pohlededem a nakonec se mu jen zalesklo v očích a promluvil (což je na vlka dost neobvyklé takže doufám že si toho někdo povšimne): "Nazdar děcka. Copak si přejete? Vy dva... " Podívá se na Bulice a Dawna a začichá. "... vy už k cechu patříte, jestli se nepletu, ale tato dívka ne. Kdopak to je? Nový uchazeč?" Začne se dívat na Amy a začichá. Vypadá jako by mu něco probíhalo myslí. Nakonec jen tiše kývne a čeká na jejich odpovědi.

Dawn de Diablo

Najendou k nám něco přiletí Pes? a Líta? zamyslel jsem se a sledoval to přednáma. Ano, my už jsme v cechu, ale tady Amy není a tak jsem jí se přivedl pak jsem se zadíval na to, jak mě Amy drží Teda ona nás jsem zavedla se dá skoro říci řekl jsem s úsměvem. Tsume pouze sledovala dění před sebou a ani nedutala.

Amy Tsubaki

Zastaví sa keď nad sebou uvidí tieň a pozrie sa na toho vlka čo priletel. Zamrká, keď zbadá krídla a potom ju ešte viac prekvapí, že začal hovoriť. Pozrie sa potom na Dawna a potom späť na toho vlka Som Amy Tsubaki. Prišla som sa pridať do vášho cechu. Povie s úsmevom a pozoruje vlka. Vlk, ktorý rozpráva a lieta. Vypadne z nej a prižmúri podozrievavo oči, ale pokrúti hlavou. Je blbá, nemôže to byť zamaskovaný králik.

Yuki Takahashi

Mistr mi pomocí kouzla ulevil od bolesti kolen, krev mi však ještě tekla. Myslím, že by jste měl ještě zůstat. Potřebujeme Vás tu. Odvětím a mile se usměji. A mimochodem.... já pivo nepiji. Vrazím mistrovi džbánek zpět. Pomalými kroky zamířím ven ze sklepa, pak se ještě zastavím a otočím. Děkuji Vám. Vyrazím zase zpátky nahoru mezi ostatní. Když přijdu, mám již od krve celé nohy a za mnou zůstávají krvavé skvrny. Tvářím se, jako by mi nic nebylo a vesele se usmívám.

Archangel

Chvilku ještě mlčel, ale nakonec se po vlčím usmál a promluvil: "Dobrá tedy. Příjmeme každého. Ale nemůžeš jen tak odejít na to pamatuj." Následně otočil hlavu a podíval se na razítko u baru. Najednou na něm vyrostli křidýlka a doletělo k Amy. Vlk chvilku mlčí a pak zase začne mluvit: "Dobrá, tady kluci ti asi řeknou co dál. Jinak kdyby jsi něco potřebovala, ptej se po Mistrovi nebo po mě. A vítej tady u nás." Následně dojde k Dawnovi a očichá ho pořádně. To samé udělá Buldovi a zamrká. "Zajímavá magie se v tobě skrývá. A v tom druhém taky," mávl ocasem, vytvořil křídla a objevil se během vteřinky v druhém patře, kde si spokojeně lehl na svůj polštář.

Tsuki Akitaka

Tiše se podíval za Yuki a usmál se. Dopil oba džbánky a rozplynul se v stříbrné záři. Po chvíli se objevil na zábradlí druhého patra a sledoval dvě nové dívky. Líbilo se mu jak se cech rozrůstá o nové členy. Nakonec se jen usadil na zábradlí a sledoval celou místnost. Asi po 3 minutách k němu přišel Archangel a pustili se spolu do němého hovoru. Jediné co bylo vidět byly jejich upřené pohledy do očí. Prostě, staří kolegové.

Tsuki Akiyoshi

Usmál se na Shinu a kývl. "Tak jo pro tebe jsem Yoshi," Usmál se a pak si prohlížel její pouzdro. Následně mávl rukou k jedněm dvěřím za barem a usmál se i s nějakým tím slovem: "Dámské nalevo, pánské napravo, pozor ať to nepopleteš. Já tu na tebe počkám." Následně přelezl Bar a vytáhl malou truhličku. Uvnitř našel své rezevní bílostříbrné tričko a navlékl si ho. Přes něj si přehodil vestu a odmotal obvaz z ruky. Měl na ní ještě 4 šrámy, dosti viditelné a krvavé. Ale co musí vypadat v plné síle. Nejhorší bylo že si jeden ten šrám způsobil vlastní magií. Opět přelezl Bar zpět a napil se limonády. S úsměvem čekal na Shinu.

Chuugi Shinu

Zvedla se z barové židle a batoh si hodila na záda. "Děkuju," odpověděla s mírným pokloněním. Vzala pouzdro. Pomalu se doplížila na dámské záchody po nějakém tom zmateném hledáním se tu vyznat. Na umyvadlo položila pouzdro, sundala batoh, který položila na zem. Z něj vyndala ještě pouzdro na brýle, do kterého je dala. Potom jej zase zaklidila nazpátek. Pomalu se narovnala, opláchla si ruce a usušila je papírovými ručníky, které vyhodila do koše. Otevřela obě víčka od čoček, jednu si nabrala na prst. Jemně si jí z prstu na prst převálela, a pak když byla tršoku suchá, tak skontrolovala či má tvar misky. Nakonec si jí dala na polštářek prostředníčku, levou rukou si roztáhla víčko směrem nahoru a držela. Od pravé ruky ukazováčkem si podržela víčko roztáhla směrem dolů. Poté se podívala doprava a dala čočku na bělmo. Podívala se doprava, pak dolů. Spodní víčko pustila, a pak se podívala nahoru, taky horní pustila. Chvili tam tak stála. Ještě oko zavřela. Trošku s okem pomlela jak bylo zavřené. To samé zopakovala s druhým okem. Z pouzdra roztok vylila a následně zavřela pouzdro. Zaklidila ho do tašky. Dala si jí na záda. Vrátila se zpátky k Yoshimu. "Tak jsem zde!" oznámila trošku napjatě na to, co jí řekne, a kdy to vlastně na tu misi půjdou. Není zvyklá na to, že by nosila moc často kontaktní čočky, i když se jí to i hodilo. A na mise se to především hodit bude.

Bulic Shizaki

Jen sleduji dění kolem sebe.... U nás je snadný proces příjmutí člena .. chceš k nám jo? tak jsi přijat.. Nad touto myšlenkou se pousměji. Pak si mě očuchá Archanděl a pronese něco zajímavého... Né všichni mágové musí mít normální magii.. JAkmile toto pronesu podívám se na Dawna s dábelským usměvem na tváři a se zářovým pohledem v oku.

Dawn de Diablo

Tss, trochu neslušné si zjistiti magii bez svolení zasyčela Tsume. Pak rozáthla křídla a dolétla pro razítko, když se sním vracela pustila mi ho do dlaně. Tsume se pouze jakoby usmála Kdyby něco Amy, já jsem ohnivý drak a Dawn je mág černého ohně Podíval jsem se na Amy Tak, kam chceš dát znak cechu? Tsume pouze zvedla křídlo, aby také ukázala svůj znak. Mezitím jsem si už nasazoval šálu.

Amy Tsubaki

S úsmevom zamáva za vlkom Arigato! zavolá za ním a potom sa otočí k Dawnovi, Bulicovi a Tsume. Pozrie sa na Tsume a párkrát zamrká. Ohnivá mágia? Opýta sa jej a pred očami sa jej zjavil obraz požiaru, kde zhorela jej matka a potom toho druhého, kde zomrel jej strýko jej vinou. Zavrtí rýchlo hlavou a pozrie sa na Dawna. Pozrie sa na seba. Eeeto, kam si ho tak dám? Spýta sa v mysli a pozerá na ruky a premýšla. Potom ukáže na chrbát lavej dlane. Sem! Povie rozhodne a usmeje sa na nich.

Bulic Shizaki

Mááág černého ohně .... A né jen tak običejný mág neníliž pravda ?... Podívám se na Amy a řeknu Já jsem mág ohně ... No a taky nejsem zrovna obyčejný že Dawne každý méme něcodosebe cose týče magie jestli se nemílím ? Pronesu z dábelským usměvem na rtech a s pohledem bojechtivosti.

Dawn de Diablo

Ano, přesnější popis magie mé ti řeknu, až budeme někde mimo společnost dořekl jsem, vzal ji za ruku a dal jsem ji tam to razítko. Tsume ho pak popadla a vrátila ho tam, kde ho vzala. Podíval jsem se na Amy, Ohně se nemusíš bát chtěl jsem pokračovat, ale Tsume mě přerušila Černý Oheň možná vypadá děsive, ale tady v tom případě to není, tendle plamen ochraňuje lidi podívala se na Amy Ochrání i tebe Pak Tsume strhla pozornost na tabuli s misema Juknem po nějaké té misi?

Yuki Takahashi

Dobelhám se až k baru a poté se na něj posadím. Rozhlédnu se kolem sebe. V dálce zahlédnu někoho nového spolu s Dawnem a Bulicem. Pěkně se rozrůstáme. Sotva to řeknu, pohledem sjedu na Yoshiho, vedle něhož stojí další nová tvář. Yoshi... úplně jsem ho zapomněla pozdravit a to se u mě zastavil... Musela jsem kvůli tomu být dost mimo. Ale teď ho rušit nebudu, zdá se, že se dobře baví. Pousměji se a dál sleduji ostatní. Očkem koukám po každém v cechu a zkoumám ho. Postupně mi začíná docházet, že jsem opět sama. Sklopím hlavu a zahledím se do země. Ráda bych se k někomu přidala na misi... Ale všichni se již s někým dali dohromady... Jednou sama, navždy sama.

Amy Tsubaki

Nadvihne obočie nad ich slovami. Mierne skloní hlavu k zemi a kúsne sa do spodnej perny. Dvaja ohnivý mágovia a ohnivý drak. Povie s v mysli a začína mať menší strach. Žeby toto bol ten osud, mami? Bojovať so strachom z ohňa? Opýta sa potichu a jednou rukou si chytí náhrdelník na krku akokeby čakala na odpoveď. Nedočkala sa jej. Pozrie sa na ruku, kde sa jej objavil znak. Párkrát zamrká a usmeje sa. Juhu!! Patrím do cechu! Nečakane zvolá a potom sa pozrie s úsmevom na Tsume, následne aj na tabulu s misiami. Poďme! Súhlasne prikývne, čapne tých dvoch zase za packy a ťahá ich k tabuli.

Nový den....

citace :

(Takže dámy, pánové a ostatní tvorové. Odedneška se najíždí na pevný systém dnů. Právě teď [Pondělí] máme ještě noc a sluníčko pomalu probouzí. Ovšem stále vládne měsíc!)

Měsíc ozářil budovu cechu = přesněji otevřené přední vrata takže svítil hlavně dovnitř. Bylo to zvláštní, stejně jako každý den v tuto dobu. Stěny se rozzářili stříbrnou barvou a signalizovali, že se blíží ráno. Všichni opilci byli vyvedeni domů a Mistr spokojeně spinkal ve svém pokojíku. Jen Archangel stál u otevřeného vchodu do cechu a díval se na měsíc. Kolem něho mírně zářilo světlo mésíce a jeho oči zářili ještě víc. Podobné to bylo u Yoshiho i když o dost slabší. Hlavně jeho oči zářili. Zajímavé, že?

Tsuki Akiyoshi

Usmál se na Shinu a svůj nyní zářící pohled stočil k měsíci, který ozařoval vchod. Po chvíli zavřel oči a tiše oddechoval. Vypadalo to zvláštně, nejspíše to mělo něco společného s jeho magií. Nakonec se od toho odtrhl a podíval se ještě jednou na papírek Mise. Chvilku váhal a nakonec začal mluvit: "Stone Town je pěkný kus cesty, asi bychom měli vyrazit co nejdříve." Šláhnul za bar, vytáhl si dvě plechovky pomerančového džusu a dal si je na opasek. Znovu si prohlédl Shinu a mile se usmál. Vypadalo to na začátek skvélého dobrodružství. Seskočil tedy ze své židličky a došel k věšáku kde odložil svůj stříbrný plášť. Oblékl se do něho, takže opět nebyl vůbec poznat. Jen mírná tlumená záře kolem něho svítila a zesílila když došel k Archangelovi. Klekl si k němu a něco mu zašeptal do ucha. Archangel mu odpověděl a následně Yoshi vstal. Usmál se na věrného vlka a prohodil: "Vyřiď dědovi že tentokrát nezklamu." Nakonec se otočil tváří směrem k baru a oddělal si kousek límec aby ostatní mohli spatřit jeho tvář. Hezky se usmíval a hleděl na Shinu. "Jdeme na to?" optal se ještě pro ujištění.

Chuugi Shinu

Přimhouřila oči jak spatřila tu záři, chvíli se zahleděla zamrzle na Yoshiho. Od kdy lidi září? On asi nebude normální kluk, problesklo jí v hlavou. Poté co řekl, že je to pěkný kus cesty, tak se snažila najít něco, čím by se tam mohli dopravit nejrychleji. Pochybovala, že nějaký koně tu budou mít, a kdyby si chtěli nějaký půjčit, tak to taky bude stejně stát draze a navíc nemají žádné zkušenosti (Aspoň, co se týká Shinu). "Máte tu kola?" pak si uvědomila, že na zádech má batoh a ten nebude potřebovat, tak ho sundala ze zad, ale ještě si do něj dala rozšitou rukavici. Vyndala z batohu ještě jehly s černou nití, které si dala do kapsy pro jistotu. "Můžu si prosím dát sem prozatím batoh, Yoshi? Nemám prozatím tady bydliště, a tak..." snažila se to vysvětlit a nahodila mírnýho prosíka na bílovlasého chlapce, aby to nevypadalo tak blbě jak to vypadá. Nechce se tu moc roztahovat.

Chuugi Shinu

Nedůvěřivě se podívala na to kouzlo, ale potom jen slabě mávla rukou nad tím. Bude Yoshimu důvěřovat, i když ho ještě tolik nezná, ale zase ho uznává krátce za svého kamaráda. Snad se v něm nezklame. Podívala se na opasek, kde její přítel japonský meč pořád visel. Jemně ho pohladila po pouzdře a mírně ho vysunula z pouzdra, přejela prstem po čepeli, aby si ověřila jak je ostrá, když se ujistila, že je ostrá, tak vzhlédla. Kam zmizel?! zahučela. Jak spatřila dveře, které se otevřely a z nich vycházel Yoshi, tak se za ním rozběhla.

Rin Takehiko

Ignorace dění okolo sebe bylo pro mě jaksi charakteristické, ne-li normální. Když jsem Toshi na její otázku, či jako co to mělo asi od ní znít, neodpověděla, zívla a konstatovala. Máte vůbec tušení, kolik je hodin? Odpovědí z mé strany jí byla opakovaná ignorace. Všimla jsem si totiž něčeho jinačího, než časového zvratu, který jsem nevnímala. Do prostor se vrátila opět Yuki. Což bylo dobré znamení - nemusejí jí hledat!
Yuki? Zavolala jsem na ni, ale ne příliš hlasitě a obrátila jsem se směrem, kde právě byla. Ahoj, Yuki! To je náhodička, tebe právě hledáme! Jelikož Yuki už Rin nějakou chvíli znala a věděla tak zhruba, jak se chová, mohlo jí tohle přijít zvláštní, že sama, dobrovolně a s takovým, dalo by se říci, nadšením, někoho oslovila.

Yuki Takahashi

Hodiny již museli ukazovat raní čas, jelikož už začalo svítat. Většina lidí po ránu obdivovala červánky, tady v cechu to však bylo jiné. Když se rozsvítili stěny budovy, všichni věděli, že přichází další skvělý den strávený s přáteli. Věděla jsem to moc dobře i já. To jsem však ještě netušila, co mě dneska čeká. V místnosti někdo vysloví mé jméno. Okamžitě se za hlasem otočím a spatřím Rin. Vážně mě volala ona? Pohlédnu na ní překvapeně. Za tu chvíli, co se známe, jsme spolu moc nemluvili. Ahoj. Seskočím z baru na zem a zamířím pomalými kroky k Rin. Co ode mne potřebujete? Pohlédnu na Rin a Ren, která stála poblíž.

Bulic Shizaki

Našeho ohně se bát nemusíš je to ohen určený k tomu aby chránil a dodával sílu. Pak jen kývnu hlavou na to aby sme se šly podívat po nějaké té misi když už je Amy mezi námi... Co jsi vezmem za misi?.. Já bych nechal vybrat Amy at je to fér je to dáma a ta by měla mít přednost a je to nováček nemyslíš Dawne ?...