Budova cechu

Lich

He.. o.... sate.. pozdravil som Archangela a cez šatku som si len povzdychol. Nepotrebujem misiu.. teda aspoň zatiaľ nie, som dosť zabezpečený na .. hmm dlho.. zaklamal som pretože som stále spával na strechách domov čo by sa však nezmenilo aj keby som nejaké peniaze mal.. rozmýšľal som že budem trénovať ale.. neviem nezdá sa mi že by sa našla nejaká misia ktorá by bola pre mňa. Dohovoril som ešte pri čom som hodil letmý pohľad na tabuľu s misiami ale po tom som ho znova uprel niekde do stola.

Hoshi Hyuma

Vstoupil do cechu a připadal si jako by to bylo poprvé co to udělal.Pravda jeho osoba,těmito dveřmi neprošla zas tolikrát ,aby jí každý vstup trochu nedojal. Upravil si svou košil ia potlačil touhy upravit i spodní partie v kalhotech. Raději se klidným krokem vydal k nejbližšímu zdroji něčeho tekoucího, nejlépe podřadně pěnivého. Nalezl co hledal a za chvíli už více spokojen s korbelem v ruce směřoval k místu kde byli mise. P5eci jen peníze se vždy hodí.

Ayaka Kunoichi

Dveře cechu se náhle otevřou a v nich se objeví hnědovlasá dívka. Chvíli jen tak nehnutě stojí, zjišťuje, jaká je situace v cechu. Poté vyrazí sebejistým krokem kupředu. Ačkoliv má na očích obvaz, který ji brání ve výhledu, moc dobře ví, kam jde. Nohy jí táhlnou k tabuli, na níž vysí mise. Zastaví před ní a natáhne ruku před sebe. Kdybych tak věděla, co se tu píše. Ruka jí po chvíli sjede po tabuli dolů a pohled sklopí k zemi. V cechu je teprve chvíli, tuhle cestu k tabuli však moc dobře zná. K čemu jí však je, když neví, co se zde píše?

Lich

Hem.. myslím že to by šlo.. arigato.. poďakoval som Archangelovi a po tom som sa pomaly otočil smerom k východu.. bude to mierny problém.. neviem či sám porazím celý temný cech.. aj keď sú to taký.. etoo lúzri.. prebehlo mi hlavou keď tu mi pohľad zastavil na dievčati ktoré stálo pred tabuľou. Zostal som tam stáť tak trocha ako prikovaný a rozmýšľal som či som ju už niekde videl.. vlastne som ju videl.. nebola v cechu dlho vlastne prišla len prednedávnom asi ako ja. Pomaly som za rozišiel k nej a mávať mi prišla ako celkom blbosť a tak som si trocha odkašlal. Etoo.. sate, ehm.. nechcela by si ísť so mnou na jednu .. misiu? vyšlo zo mňa a môj pohľad sa sústredil.. teda aspoň sa snažil sústrediť smer jej tvár aj keď sem tam zliezol trocha nižšie.

Hoshi Hyuma
" já - Já hledám jakoukoliv misi... ale některá kdy bych byl něco platnější by byla lepší."
vysoukal ze sebe. Neměl rád když se na něj vrčí. Jeho obhajobu ovšem vyrušila dívka s obvazem na očích. Chvilku přemýšlel jak vůbec dokáže jít po paměti. jistě možná jí tu párkrát viděl, ale stejně.
" Eh ahoj."
řekl nesměle a doufal ,že jí nevyděsí.
" Mohu ti přečíst co tam píšou. Teda jestli to potřebuješ."
pravda je že v podobný okamžik na ní promluvil už druhý kluk. tak nevěděl jestli bude zaregistrován.

Ayaka Kunoichi

Ticho přerušili najednou dva hlasy, oba dva byli mužské. Slyšela, že k tabuli někdo přichází. Netušila však, že tu již někdo stojí a proto se druhého hlasu trochu lekla. Zdravím... Odpoví trochu rozpačitě. Nevěděla totiž, komu má odpovědět dřív. Nakonec se otočí k prvnímu chlapci (Lich). Trochu odvážné nabízet slepé neznámé dívce něco takového. Odvětí a trochu se pousměje. Ale... pokud mi řekneš o co v té misi jde... půjdu ráda. Sama bych si na nic netroufla. Řekne nakonec. V tohle doufala již od doby, co poprvé vkročila do cechu. Jít na misi sama, to není nic pro ni. Aspoň prozatím ne. Co když jsem narazila na špatného člověka? Proletí jí hlavou. Ne... Pokud si tohle budu říkat o každém člověku, nikdy si nenajdu přátele. Otočí se směrem, odkud přišel druhý hlas. Netušila však, kde dotyčný přesně stál a tak začala mluvit do tabule. Díky za ochotu, ale myslím, že to již nebude potřeba. Pousměje se na tabuli, jelikož předpokládá, že tam stojí onen kluk, co jí nabídl předčítání, a otočí se zpět na Liche. Čeká, zda se dozví, o co v misi kráčí.

Hoshi Hyuma
" Omlouvám se nechtěl sem tě vylekat.... spíš trochu nevím jak se chovat. Vůči někomu jako ty."
reagoval na menší naznak leknutí.
" Hehe myslím, že na to aby jsi byla pozvaná na misi stačí fakt, že jsi děvče. Zbytek už jsou drobné překážky.... Ne to byl jen žert, třeba někoho jako ty potřebuješ a nebo prostě také nechce jít sám. Mě by se taky nechtělo....Nu pokud nepotřebuješ čteče, tak nebudu zdržovat. Každopádně kdyby sis to rozmyslela...."
zasmál se a dál studoval nabídku misí.

Lich

Síce som mal zahalenú tvár moje oči mali dosť nechápavý výraz keď sa ozval ešte niekto iný.. ksoo.. pozval by som aj jeho.. ale nemôžem ísť na misiu s niekým kto by mohol vidieť moju tvár.. prešlo mi hlavou no po tom som sa len znova otočil na to dievča a pousmial som sa. Hehee.. možno to bude znieť trocha divne... ale nemôžem ísť na misiu s niekým ..ehm.. zasekol som sa pretože som chcel povedať niečo v štýle "s niekým kto by mi mohol vidieť do tváre". niekým iným.. dokončil som a po tom som rozvinul papier na ktorom bolo zadanie misie. Ide o eh.. nájdenie vodopádu šťastia.. alebo prameňa? no.. niečo z toho aa etoo to by nebol až taký problém ale.. ževraj ho stráži nejaký temný cech o piatich členov.. pri čom sú všetci ranku E len vodca je ranku D. Hovoril som a čím ďalej som čítal ten papier tým som bol skleslejší a skleslejší. Preboha.. do čoho ma to Archangel zatiahol? ksoo najprv by som si mal niečo prečítať kým to prijmem.. rozmýšľal som no po tom som len mykol plecami a strčil som si papier s misiou do vnútrjaška čiernej bundy, pri čom som čakal ako na znenie misie zareaguje.

Ayaka Kunoichi

Jakmile zaslechnu hlas vedle sebe, uvědomím si, že druhý hoch stojí někde jinde. Povzdychnu si a poodstoupím pár kroků od tabule, abych měla oba kluky před sebou a nemluvila do nástěnky. Omlouvám se... nevěděla jsem, kde stojíš. Nejspíš se ani není za co omlouvat, tohle se jí však stávalo dost často. Občas dokonce mluvila na stromy či pouliční lampy v domnění, že jsou to lidé. Díky bohu, že se jí tyhle situace dějí již jen málo. Neomlouvej se... nemáš důvod se omlouvat. A... prosím... nemluv o mě, jako bych byla díky tomu obvazu něčím odlišná od ostatních. Nejsem. Je pravda, že nevidím. Ale to ještě neznamená, že jsem jiná. Chovej se ke mě tedy stejně, jak se chováš k ostatním. Takové chování ocením nejvíc. Odmlčím se. Nikdy jsem neměla ráda, když mě lidi odlišovali od ostatních. Při slovech Liche se trochu zarazím. Nemůže jít na misi s nikým jiným? Tyhle slova mi uvízla v hlavě. Takže vlastně jen chtějí najít nějaký vodopád, který je mimochodem hlídaný.... Zní to zajímavě. Pousměji se. Na chvíli se odmlčím, nadechnu se a chystám se něco říct. Pak se však zarazím. Vždyť je přece jedno, jaká je odměna. Otočím se směrem ke dveřím. Můžeme vyrazit?

Lich

Chvíľu som ju ešte počúval no po tom čo sa otočila k dverám som len prešiel vedľa nej a išiel som prvý.. po tom som sa na chvíľku zastavil.. etoo Josh.. ideme. Povedal som trocha potichšie než bolo aj u mňa zvykom pretože som nebol zvyknutý chodiť na misiu s niekým a ešte k tomu s tým niekým aj komunikovať.. vlastne to zatiaľ bola moja prvá misia na ktorú som išiel s parťákom.. teda v tomto prípade parťáčkou. Po tom som sa však len zaškeril čo bolo vidieť iba na odhalených očiach ktoré mi stále pohrávali takou svetlo červenou farbou a len som pokračoval k ceste k dverám. Máme ísť ešte na radnicu, pre mapu.. dodal som ešte pretože som si prečítal aj zvyšok papiera s misiou.

Hoshi Hyuma

" S někým jiným zajímavé. Skoro by se jeden chtěl zeptat , čím je tady slečna tak vyjímečná."
tohle bylo zajímavé absolutně nechápal, proč je dotyčná tak speciální. Domníval se že to souvisí se zrakem nicméně nemínil se po tom pídit.
" Hmm dobrá to si budu pamatovat. A neber to zle nechci ,aby sis přišla nějak špatně. Jen sem chtěl vědět něco o potřebách."
snažil se vše zahrát do autu.
" No hodně štěstí na misi."
řekl lehce smutně a pomalu přemýšlel o tom jestli se vůbec na nějakou misi dostane.

//otázka ty mise jsou někde tu na forku? Já jen jestli se nějaká najde pro mě nebo mám smůlu a budu si tu sám sedět.

Ayaka Kunoichi

V hlavě mi stále zněla věta "Nemůžu jít na misi s někým jiným". Nevěděla jsem jeho důvod, bylo mi však jasné, že je to kvůli mé slepotě. Nebo není? Ještě než vyrazím ke dveřím, otočím se zpět na Hoshiho stojícího u tabule. Díky. I tobě hodně štěstí. Měj se. Zamířím ke dveřím. Nebýt oné věty, nejspíš bych mu nabídla, aby šel s námi... Když však nemůže jít s nikým jiným... Mimochodem, mé jméno je Ayaka. Doženu Liche a čekám, zda se mi i on představí. Přitom narazím do stolu. Při tom všem točení na různé strany jsem ztratila přehled, kde vlastně stojí. Díky stolu se hned zorientuji a teď už jistým krokem zamířím ke dveřím. Takže nejprve na radnici.

Lich

Chvíľku som počkal kým ma Ayaka doženie no po tom len narazila do stola.. bolo to celkom.. nečakané a ja som ani nestihol zareagovať. Eh.. ja som Lich.. šepol som pri čom som sa stále troška divne pozeral na Ayaku. Po tom keď sa znova rozišla k dverám tak som kráčal vedľa nej a stále som na ňu pokukoval.. hmm celkom zaujímavá osôbka.. prebehlo mi hlavou no po tom som otvoril dvere do cechu a vyšiel som von, vonku som jej ich tiež podržal, čo nebolo ani kvôli tomu že nemohla cez šatku vidieť ale aj pre to že sa u mňa nejakým zázrakom prejavil kúsok galantnosti.

Ayaka Kunoichi

Díky čerstvému vzduchu, který mě praštil do tváře vím, že jsou dveře otevřené. Přesto kráčím trochu nejistě. Moc lidí mi dveře nedrží, jsem zvyklá si je otvírat sama. Právě proto se rukou o dveře opřu, abych byla jistější, a vyjdu ven z cechu. Díky. Řeknu tiše a trochu se pousměji. Když přejdu most přes řeku, který se nachází před cechem, zastavím se. Kudy teď? Ve městě nejsem příliš dlouhou dobu a cesta na radnici mi byla neznámá.


(Galhad: V sekci Mise najdeš tabuli s misemi, tam jich pár je)

Hoshi Hyuma
Zamává odcházejícím kolegům na rozloučenou.
" Tak a co teď?"

mluví sám pro sebe a moc ho ten fakt nezaráží. Chvilku prochází vyvěšené nabídky a je mu trochu smutno z toho ,že žádná už nezavání nějakou akcí. Na kácení lesa se necítil, možná až bude schopen dřevo přimět k výbuchu tak jak je to popisováno v knihách.
" No tak to vypadá na kytičkovanou."
pronesl další větu strhl papír s misí sbírání bylinek a odešel hledat babku kořenářku
// ah mě zmátlo jen to že mise mají poslední psot někdy koncem dubna a že jsem tam misi o které mluví lich nenašel

Ecsiu

Stála som pred tabulou s misiami a tak neutrálne som sa na ňu pozerala.. vlastne som tam stála už niekoľko hodín bez pohnutia až to vyzeralo že som skamenela na mieste. Zrazu som však pohla hlavou smerom k barpultu a po chvíľkovom zamyslení som sa vydala tým smerom, keď som tam prišla tak som si sadla na jednu zo stoličiek a očami som prezerala okolie.. teda hlavne som sa pozerala po nejakom pití na ktoré som mala zrovna chuť.. vlastne som ani nevedela na čo chuť mám.. zase to vyzeralo ako keby som skamenela na mieste pretože som nespravila ani ten najmenší pohyb.

Toshikatsu Reina

Spoiler:

Ležela v trávě před budovou cechu a užívala si po delší době sluníčka. Ač nevěděla, jak to tu měli v Tsuki Town s počasím, ona byla ráda že se před pár dny konečně vrátila z mise. Ať byla ta mise sebelehčí, mrazivější dny snad nepamatuje. Sledovala mihotající se stébla trávy v lehounkém větříku a zahlédla i luční kobylku, jak poskakuje z místa na místo. Neměla co dělat, odešla na misi sama a ostatní se vypařili, než se vrátila a teď je v cechu takový prázdno.... Vzhlédla k nebi a pozorovala po něm plující obláčky, když jí do výhledu vstoupil krásně zbarvený motýl. Následovala jeho dráhu letu a pokusila se po něm skočit a chytit ho. No, on byl rychlejší a za pár mávnutí pestrých křídel byl fuč.....

Ecsiu

O chvíľku som už v oboch rukách držala hrnek čaju s ktorým som si zohrievala ruky, nebola mi síce zima ale teplo bolo také príjemné. Pohľad som mala uprený na obsahu šálky, výraz na tvári ostal nemenný no po tom som si len ticho povzdichla a usŕkla som si z čaju, po tom som sa len začala obzerať po miestnosti či tam nenájdem nejakého mága ktorý by bol ochotný ísť so mnou na misiu, sama som totiž žiadnu brať nechcela pretože som zatiaľ vedela len takú podpornú mágiu takže som si myslela že žiadnu normálnu misiu ktorú by som išla sólo by som nezvládla.

Dawn de Diablo

Seděl v rohu baru. Na místo, kd enebylo moc vidět a moc lidí tam nechodilo. Měl položenou hlavu nahoře a Tsume byla vedle něj ropláclá a spala. Zhluboka dýchala. Občas bylo slyšet, jak chrápala, ale to Dawnovy přišlo normální. Taky tam v klidu ležel a dýchal. Přemýšlel. Byl tady v cechu už delší dobu. Jenže se ještě s nikým neodhodlal na misi. Hlavně, ten člověk musel projít skenerem Tsume. Zatím nikdo neprošel. Zvedl hlavu a rukou zakryl tu část baru, kde spala Tsume. Porozhlédne se okolo. Měl rozespalí výraz a mžoural.

Toshikatsu Reina

Ááááá... vrať se! Křikla ještě za motýlem, ale marně. Neskláněla kvůli tomu ale hlavu. Vstala ze země a oprášila si své růžovobílé kimono od trávy. Hned po tom se pozorně rozhlédla kolem. Háá.... Vážně všichni zdrhli. Pronesla jen tak do vzduchu, aby si objasnila stav života. Mírně zalitovala svého činu, ale ona se tak potřebovala dostat do jiného prostředí. Ale nebylo přece možná, aby tu nikdo nezůstal. Teď jí to cvaklo, master nebo archanděl tu jistě jsou! Třeba na ní budou mít chvíli čas a tak se krokem vydala do budovy. Takřka neslyšně otevřela dveře a porozhlížela se, kdo tu je.

Ecsiu

Pohľadom som zamierila až na úplný kraj baru kde sedel nejaký chalan, mal také.. zvláštne čierne vlasy a pohľad mi ukotvil hlavne na nich, najdivnejšie však bolo snáď to stvorenie ktoré mi či som chcela alebo nechcela pripomínalo draka.. síce vydávalo taký celkom .. pre mňa srandovný zvuk a mne došlo že asi chrápe.. Pomaly som sa postavila pretože som proste nemohla odolať prísť k tomu stvoreniu bližšie, v rukách som mala stále čaj ktorý som však po ceste do seba rýchlo nalogala a položila som ho na pult.. pomaly som sa zohla k spiacemu zvieraťu až som sa ho takmer dotýkala a takým neutrálnym.. no možno mierne fascinovaným výrazom na tvári som ho sledovala.

Dawn de Diablo

Pozoroval dění v cechu. Byl tu klid. Poté Tsume zamlaskala. Otočil se na ni a všiml si, že ji z pusy vyjel jazyk přímo na stůl. Usmál se. Píchnul jedním prstem do jejího jazyka. Ona ho rychle vtáhla dovnitř a zamlaskala opět. Spala dál. Ach jo, ty si ale spáč řekne potichu a dívá se na ni. Protáhl si ruce a zívl si. Neplánoval, že tu usne. U Tsume si byl jistý, že usne, ale to mu nevadilo. Při tom protahování zachytil v periferním vidění nějaký pohyb. Pootočil tam hlavu. Šla k němu nějaká dívka. Šla přímo směrem ke Tsume. Hlavně ji neprobuď, nemá moc v lásce lidi řekne klidně. Tsuma s těma jeho slovama vydala takový zvláštní zachroktání a spala dál.

Ecsiu

Pozerala som sa na toho dráčka a jeho slová som zachytila skôr tak okrajovo, hlavu som pootočila k nemu a na chvíľu som sa zamyslela, niekde spod oblečenia som vytiahla notes s ceruzkou a začala som si do neho niečo čmárať, trvalo to sotva pár sekúnd keď som to ukázala Dawnovi a na notese bolo napísane. " je kawai". Po tom som sa na ňu znova len zapozerala a mala som menšie nutkanie natiahnuť za ňou ruku. Po tom som však len znova začala písať do notesu a znova som ho natrčila k Dawnovi, "ako sa volá? a.. ako sa voláš ty?"

Dawn de Diablo

Pozoroval tu dívku. Tsume v klidu oddechovala. Občas sebou drobet škubla. Něco se jí zřejmě zdálo. Poté vytáhla nějaký sešit a začala něco psát. Jenže si toho moc nevšímal. Přejel pohledem po místnosti. Směrem k tabuli s misema. Všiml, že něco k němu dala. Opatrně se ohlédl. Přečetl si to. Kývl. Možná to tak vypadá, ale jenom přeci je to drak ....starší než mi všichni dohromady řekne tišeji. Podíval se na Tsume. Opět zamlaskala. Zřejmě budu muset sehnat pak něco k jídlu řekne si sám pro sebe. Pozoroval tu dívku. Chtěla ji zkusit pohladit, jenže pak tu ruku stáhla. Nemusíš se ji bát, jakmile usne, málo co ji probudí. Řekne s úsměvem. Opatrně zvedl ruku. Píchl do jejího krku prstem. Spala dál. Jako mimčo, jenže todle mimčo chrápe řekne s úsměvem. Začala zase něco psát do notesu. Pohlédl na ni a přečel si to. To malý spící je Tsume řekne klidně. Já jsem Dawn řekne a podrbe se na hlavě. A ty se jmenuješ? pohlédne na ni.